Editorial
Detail Matyášova paláce je připomínkou maďarské památky, která se zapsala (přinejmenším dvakrát) do českých dějin. Je součástí Visegrádu, který leží v záhybu Dunaje. Název se vztahuje na malebné městečko i hrad, který se tyčí na skále nad ním. Vlastně jsou to hrady dva, horní a dolní. Horní byl vystavěn ve 4. století a v roce 1335 se v něm konal visegrádský sjezd králů, který Ottův slovník naučný (1897) popisuje ve stati o Janu Lucemburském: „V listopadu t.r. sešel se na Uherském Vyšehradě s králi Karlem uherským a Kazimírem polským, při čemž tento vzdal se nároků svých na Slezsko a Płocko, naproti tomu Jan odřekl se titulu krále polského a i poplatku tu od dob Břetislava II vybíraného. Zjednav si takto přátel na východě, postavil se proti králi Ludvíkovi pro intriku tyrolskou s vojskem na dolní Iseře u Landavy…“ Podruhé došlo k podobnému setkání před 20 lety (v únoru 1991) a výsledkem bylo založení Visegrádské trojky, která se po rozpadu ČSFR změnila na Visegrádskou čtyřku.
Pro jazykový koutek je vhodné jedno slovo z prvního článku, který pojednává o budoucí zaměstnanosti v Evropě. Více pracovních míst by mělo vzniknout v cateringu. Slovo catering je přejato z angličtiny a označuje „hromadné dodávání hotových jídel, nápojů do restaurací, jídelen ap.; zajištění stravování při společenských akcích ap.“(Nová slova v češtině, 1998.) V češtině se vyslovuje jako ketering, pravopis se podle Internetové jazykové příručky ÚJČ většinou ponechává anglický a skloňuje se např. jako marketing. Anglickou výslovnost si nejlépe ověříte podle odkazu na poslední stránce únorového Zpravodaje – zní zhruba jako kejterin.
V jazykovém koutku ještě zůstaneme a zaměříme se na slovo prokrastinace (angl. procrastination), které znamená „liknavost, váhání; sklon odkládat úkoly a povinnosti, zejména z důvodů lehkomyslnosti či lenosti“ (Velký psychologický slovník, 2010). Někdy se tvrdí, že jde o chorobu. Těžko rozhodnout, zda je lepší být líný normálně nebo chorobně. Jak velké sklony k prokrastinaci člověk má, však lze zjistit jednoduchým testem, který se skládá ze dvou otázek: Máte u dortu radši korpus nebo polevu? Co sníte jako první? Člověk, který sní dříve to, co má radši, má obvykle sklon odkládat nepříjemné věci.
V diskusích o reformě našeho školství se často mluví o Finsku, jako o zemi s dobře fungujícím školským systémem, která se umísťuje v mezinárodních žebříčcích na předních místech. V článku na straně 5 tohoto čísla jsme shromáždili fakta o finském školství získaná z aktuálních dokumentů pocházejících většinou ze sítě Eurydice. To, co vede k úspěchu v jedné zemi, nemusí fungovat všeobecně, svou roli hraje tradice, na níž je vzdělávací systém založen. Nikdy však neškodí seznámit se s fakty a udělat si vlastní názor.
V rubrice Zajímavé internetové adresy se můžete dozvědět o středověkých nástěnných freskách, kterým hrozí zánik, a o úsilí lidí, kteří se je snaží zachránit. Stačí k tomu málo – „jen“ peníze. Problémů, na jejichž vyřešení jsou potřeba peníze, je hodně. Někdy možná i závažnějších. V tomto případě se však hraje o čas. Někdy možná peníze budou, jenže už nebude co zachraňovat.
Březen je jako loni opět měsícem čtenářů. Svaz knihovníků a informačních pracovníků, který ho vyhlásil, tak dává najevo, že nezáleží na tom, zda čtenáři sáhnou po papírovém nebo elektronickém textu, důležité je, aby četli a bavilo je to.
AK