Zpravodaj 11/2007
Editorial
Na Výročním evropském turistickém fóru v Portugalsku byla koncem října udělena cena Vynikající evropská destinace (European Destinations of Excellence – EDEN) deseti nejlepším venkovským destinacím, v nichž se spojuje turistický ruch s životem a tradicemi venkova. Soutěže se zúčastnilo deset evropských zemí, vítěze vybíraly národní poroty. Cenu získala tato místa: Pielachtal (Rakousko), Durbuy (Belgie), Sveti Martin na Muri (Chorvatsko), Troodos (Kypr), Florina (Řecko), Örség (Maďarsko), Clonakilty (Irsko), Specchia (Itálie), Kuldiga (Lotyšsko), Nadur (Malta).
V tomto čísle se vracíme k publikaci Evropské komise, která rekapituluje průběh dosahování tzv. lisabonských cílů v oblasti vzdělávání. V úvodu článku se můžete seznámit se stručnou historií klíčových kompetencí, kterým se v roce 2000 říkalo základní dovednosti, pak nové základní dovednosti a zhruba od roku 2004 klíčové kompetence. V názvu publikace, z níž článek čerpá, se sice mluví o pokroku, u některých ukazatelů však místo ke zlepšení dochází ke zhoršení. Důsledky změn ve vzdělávání se projevují až po delší době, a proto je možné, že vzdělávání v Evropě je již na správné cestě k úspěchu, jen se to ještě nestačilo projevit v ukazatelích. Kompetence mladých lidí v České republice nejsou v evropském srovnání špatné, i když premiantem skoro ve všech disciplínách je Finsko. Hůře se Česká republika umístila v průzkumu, který v deseti zemích světa provedla Britská rada. Prostřednictvím internetových rozhovorů se zjišťoval zájem 11-16letých dětí o dění ve světě a to, zda se dětí cítí být občany jen své země, nebo celého světa. Naše děti skončily na třetím místě od konce, následovány dětmi z USA a ze Spojeného království, což Britskou radu nemohlo potěšit. Některé otázky průzkumu Britské rady směřovaly také k jazykovému vzdělávání. Znalost cizích jazyků je jednou z výše zmiňovaných klíčových kompetencí. (Mluví se opět o cizích jazycích, nedávno bylo slovo „cizí“ v tomto spojení považováno za politicky nekorektní a navrhovalo se nahradit jej adjektivem „moderní“. V kurikulu by se pak uvádělo: mateřský jazyk, první moderní jazyk, druhý moderní jazyk – znamenalo by to, že mateřský jazyk je nemoderní? Při poslechu některých našich rádií nebo sledování televize to tak někdy vypadá.) Ve vyučování cizím jazykům jsme na tom v evropském srovnání dobře, i když čísla uvádějí mírný pokles v jejich počtu. Pro zjišťování klíčových kompetencí v cizích jazycích a v IKT neexistuje žádné šetření podobné PISA, takže se mohou sledovat jen kvantitativní údaje: počet vyučovaných jazyků, počet počítačů na 100 žáků apod.Cizí jazyky jsou ideálním předmětem pro celoživotní vzdělávání, protože učení se jazykům je nikdy nekončící proces. I ti nejpilnější a nejnadanější studenti vždycky objeví něco, co ještě neznali. A živé jazyky se stále vyvíjejí, jinak by nebyly živé.AK