Výuka musí vždy respektovat individuální vzdělávací potřeby žáka a může se uskutečňovat čtyřmi způsoby:
- formou individuální integrace do běžné třídy v běžné škole,
- v samostatných třídách, odděleních nebo studijních skupinách s upravenými vzdělávacími programy,
- ve školách samostatně zřízených pro tyto žáky (speciální školy),
- kombinací výše uvedených způsobů.
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je podporováno v dokumentech rámcových vzdělávacích programů (RVP), které doporučují přizpůsobit ve školních vzdělávacích programech (ŠVP) vzdělávací obsah a formu výuky pro tyto žáky tak, aby odpovídal jejich potřebám a možnostem, např. stanovit odlišné délku vyučovací hodiny. Do ŠVP se mohou také zařadit speciální předměty odpovídající potřebám žáků, např. znakový jazyk, logopedická péče, práce s optickými pomůckami, zdravotní tělesná výchova, komunikační a sociální dovednost společně s uvedením didaktických a kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a výukových programů, které budou při výuce využívány.
Dále se doporučuje například:
- uplatňovat princip individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky,
- zohlednit druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání,
- odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné úpravy školního prostředí,
- spolupracovat s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště,
- umožnit v případě potřeby působení asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině.