Výběr jazyka
Cz | En
Web není aktualizován od roku 2012

Vývoj vzdělávací politiky

Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, tzv. Bílá kniha , byl v březnu 2001 projednán vládou. V návaznosti na Bílou knihu byl vypracován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy (DZ ) , který vymezuje základní státem podporované záměry rozvoje vzdělávací soustavy. V návaznosti na Dlouhodobý záměr byly vypracovány Dlouhodobé záměry rozvoje vzdělávání v jednotlivých krajích ČR (14). Příprava obou úrovní zpracování, republikové i krajské, je navzájem propojena – časově, postupem zpracování i strukturou. Metodicky je řízena a koordinována MŠMT.  

Z uvedených koncepčních a legislativních materiálů platných pro celou vzdělávací soustavu vyplývají i hlavní směry a priority rozvoje VET (odborné vzdělávání a příprava – vocational education and training). K nim patří zejména:

Kurikulární reforma

Kurikulární reforma je založena zejména na přechodu od osvojování velkého množství faktů k rozvoji klíčových kompetencí jako je práce s informacemi a informačními technologiemi, cizí jazyky, komunikační dovednosti apod. a na kontaktu škol s trhem práce. Tento trend se odrazí v dvoustupňové tvorbě vzdělávacích programů, kdy rámcové vzdělávací programy budou celostátně závazné pro určitý stupeň a obor vzdělání. Školní vzdělávací programy umožní výraznou individuální profilaci škol, přizpůsobení potřebám jejich žáků a potřebám regionálních trhů práce .

Reforma ukončování středoškolského studia a přípravy

Závěrečné zkoušky v učebních oborech se zkvalitní zavedením objektivizace všech částí závěrečných zkoušek (písemné, ústní a zejména praktické části, při níž se významně uplatní spolupráce se sociálními partnery). Reforma maturitní zkoušky bude spočívat v zavedení státní, centrálně zadávané a vyhodnocované části pro vybrané všeobecně vzdělávací předměty. Odborná část maturitní zkoušky bude součástí její školní části a odpovědnost za její realizaci a hodnocení bude mít škola.

Péče o kvalitu, monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání

Poměrně značný stupeň autonomie škol je nezbytné vyvážit systematickým hodnocením dosažených výsledků. Cílem je vytvoření uceleného systému monitorování a hodnocení škol, který využívá nástroje externí evaluace a zavedení systému péče o kvalitu škol založeného na jejich vlastní evaluaci a evaluaci výsledků vzdělávání žáků.

Rozvoj integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání

Tento systém má integrovat systémy pedagogicko-psychologického poradenství a informačně poradenská střediska pro volbu povolání a rozšířit je o služby školních psychologů.

Optimalizace vzdělávací nabídky a institucionální struktury počátečního odborného vzdělávání

Vzdělávací nabídka počátečního odborného vzdělávání se má více přiblížit potřebám jednotlivých krajů, trhu práce a očekávaným možnostem budoucího uplatnění absolventů. Posílit se má zejména nabídka počátečního odborného vzdělávání ukončeného maturitní zkouškou. Základním úkolem zejména na úrovni krajů je optimalizace sítě středních škol.

Podpora rozvoje terciárního vzdělávání, zejména bakalářského studia

Dořešit je potřeba hlavně další vývoj vyšších odborných škol, posílit jejich pojetí jako krátkého typu profesního terciárního vzdělávání (ISCED 5B), postavení a vazby na vysokoškolské vzdělávání a rozložení sítě škol po republice.

Rozvoj dalšího odborného vzdělávání jako součásti celoživotního učení

V březnu 2006 byl schválen zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání s účinností od srpna 2007. Tento zákon řeší i otázky uznávání neformálního a informálního učení.

Nahoru