Nejhůře hledají práci mladí stavaři a zemědělci, mírně si polepšili absolventi strojírenských oborů
Největší šanci na nalezení práce mají ze středních a vyšších odborných škol absolventi zdravotnických oborů. Velmi dobré postavení na trhu práce mají také absolventi elektrotechnických oborů. Naopak propad stavební výroby postihl mladé lidi, kteří ukončili studium stavebních oborů, a práci si obtížně hledají také absolventi zemědělských škol. Vyplývá to z analýzy Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV).
Podle dubnových statistických údajů, které jsou poslední dostupné, byla totiž míra nezaměstnanosti ve zdravotnických oborech s maturitou na 8,2 procenta, u vyššího odborného vzdělávání pak 4,9 procenta.
V obou případech to bylo hluboko pod průměrem, který u středního odborného vzdělání a maturitou činil 11,4 procenta a u vyššího odborného vzdělání 9,4 procenta.
Nízké míry nezaměstnanosti přitom podle autorek analýzy Jany Burdové a Daniely Chamoutové již několik let ukazují na potřebu zvýšit počet absolventů zdravotnických oborů, a to hlavně kvůli demografickému vývoji české i celoevropské populace. „Skutečný vývoj počtů absolventů maturitních zdravotnických oborů je však v posledních letech opačný, počty absolventů klesají,“ varovaly autorky analýzy. Důvodem může být vedle vysoké náročnosti studia, náročné práce s nepříliš vysokými výdělky a celkového úbytku středoškoláků také nutnost získání terciárního vzdělání pro výkon práce zdravotní sestry, když dříve postačovalo střední vzdělání s maturitní zkouškou.
Velmi dobré postavení na trhu práce mají podle analýzy rovněž absolventi elektrotechnických oborů středních škol. Z nich jsou relativně nízké míry nezaměstnanosti patrné zejména u absolventů středního vzdělání s výučním listem s 14,6 procenta a středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem a nástavbového vzdělávání s 10,5 procenta. V prvním případě je přitom průměr 18,2 procenta a ve druhém 11,4 procenta.
V rámci středoškolských strojírenských oborů míra nezaměstnanosti sice s nástupem krize stoupla, ale nyní patří mezi nejnižší. Podle analýzy se tak projevuje ubývající počet pracovníků s touto kvalifikací ve vyšších věkových kategoriích jak vlivem odchodů do důchodu, tak změnou kvalifikace. „Ukazuje se zájem firem zejména o strojaře maturanty, ať z oborů s odborným výcvikem či z klasických maturitních oborů,“ upozornily autorky analýzy.
Propad stavební výroby způsobený ekonomickou recesí vedl podle analýzy k výraznému útlumu ve stavebních oborech středních škol. To se projevilo zejména u absolventů středního vzdělání s výučním listem, u nichž je již třetím rokem patrná vysoce nadprůměrná míra nezaměstnanosti. V dubnu se u nich míra nezaměstnanosti pohybovala na 24,7 procenta, průměr byl přitom 18,7 procenta.
Vysokou mírou nezaměstnanosti jsou tradičně postiženi absolventi středoškolských zemědělských oborů. Relativně dobré postavení měli podle dubnových čísel výjimečně absolventi středního zemědělského vzdělání s výučním listem, jejichž postavení bylo srovnatelné s průměrem. U dalších typů zemědělského vzdělání byla ale nezaměstnanost nadprůměrná. Absolventi vyšších odborných škol s 22,3 procenta pak více než dvojnásobně převyšovali celkovou průměrnou hodnotu.
Dlouhodobá nezaměstnanost
Mezi dlouhodobě nezaměstnanými, jejichž počet ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 10,7 procent na 138 400, dominují lidé se středoškolským vzděláním bez maturity, 66 400. Na druhém místě jsou se 37 000 lidé se základním vzděláním a na třetím s 28 800 lidé s maturitou. Vysokoškoláků je mezi dlouhodobě nezaměstnanými pouze 5700.
Vyplývá to z publikace Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR zveřejněné Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
Mezi nezaměstnanými pracujícími naposledy před osmi a více lety nebo vůbec nikdy nepracujícími převažují se 12 200 lidé se základním vzděláním a s 10 600 vyučení bez maturity.
Vysokoškoláci mezi nimi nejsou, středoškoláků s maturitou je v této skupině 5200.
Nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných je v Ústeckém, 26 700, a Moravskoslezském kraji, 26 100, nejméně pak v Praze, 4500. Věkově se nejčastěji řadí do skupiny mezi 30 až 44 roky, profesně nejčastěji pocházejí ze zpracovatelského průmyslu.
Celkem ČSÚ ve druhém čtvrtletí evidoval 354 600, v porovnání s loňským rokem se jejich počet snížil o 20 100. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných osob činil 39 procent, loni to bylo 41,3 procenta. Obecná míra nezaměstnanosti 15-64letých meziročně klesla o 0,4 procentního bodu na 6,8 procenta.