Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Na programu je pravidelné vydání Studia STOP, které slýcháte každý všední den od 22 hodin a 10 minut. Při jeho poslechu vás tentokrát srdečně vítá Terezie Jirásková.
Na nutnost zkvalitnění kariérového poradenství v České republice upozornila i loňská expertní zpráva OECD, která zkoumá odborné vzdělávání ve 14 členských zemích. Kariérové poradenství probíhá z velké části na školách a většinou je spojováno s poradenstvím výchovným. To má za následek, že poradci nemají vždy dostatečný přehled o trhu práce a požadavcích firem. V reakci na toto šetření se 30. března v Praze konala konference, která se zabývala právě problematikou kariérového poradenství. A hlavně otázkou, jak ho zlepšit. Byla určena pedagogům, výchovným poradcům, také zaměstnancům úřadu práce. Ti všichni s mladými lidmi během jejich studijní, případně pracovní kariéry přicházejí do styku a nabízejí jim pomoc při řešení jejich specifické situace. Projekt zaštiťuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Národní ústav odborného vzdělávání. Zkvalitnění kariérového poradenství a lepší dostupnost informací by měla pomoci žákům při volbě střední školy. A pokud možno by měla předejít nepříjemným situacím způsobeným, dá se říci, nepovedeným výběrem školy, kdy žáka zvolený studijní obor přestane zajímat, obvykle pak následují studijní potíže, dokonce změna oboru a odchod ze školy. Na konferenci byl představen projekt VIP kariéra 2, kariérové poradenství, který nabízí možnost, jak takové poradenství zlepšit. Informační systém na adrese www.infoabsolvent.cz, který vznikl během předcházejícího projektu, projde výraznou inovací. Pro pedagogy budou připraveny nové, takzvané e-learningové kurzy. Individuální pomoc zájemcům o vzdělávání i učitelům bude poskytovat pomoc cool centra. Jednotlivé složky projektu v dnešním vydání Studia STOP postupně představíme. V tuto chvíli vítám hosty tohoto vydání. Jsou jimi náměstkyně ředitele Národního ústavu odborného vzdělávání paní Helena Úlovcová. Také Jana Zapletalová, která je ředitelkou Institutu pedagogicko-psychologického poradenství České republiky. A po telefonu jsme ve spojení s výchovnou poradkyní Alenou Hlavovou ze Základní školy Kladno a v neposlední řadě jsme také v telefonickém spojení s výchovnou poradkyní Ivanou Šteflovou ze Základní školy a Mateřské školy v Malešově. Dobrý večer.
Helena ÚLOVCOVÁ, náměstkyně ředitele, Národní ústav odborného vzdělávání
--------------------
Dobrý večer.
Alena HLAVOVÁ, výchovná poradkyně, Základní škola Kladno
--------------------
Dobrý večer.
Jana ZAPLETALOVÁ, ředitelka, Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky
--------------------
Dobrý večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer. Dámy, pojďme postupně, v čem je vlastně projekt VIP kariéra 2, kariérové poradenství v těch podmínkách kurikulární reformy nový a poprosím paní náměstkyni Úlovcovou, jestli byste řekla, proč vlastně vznikl?
Helena ÚLOVCOVÁ, náměstkyně ředitele, Národní ústav odborného vzdělávání
--------------------
Ano, my jsme vycházeli ze zkušeností a závěrů výzkumu OECD, o kterém jste mluvila v úvodu. A skutečně tu stále přetrvává potřeba kvalitních informací pro rozhodování o vzdělávací a profesní dráze. Protože problémy, které následují nebo souvisejí s špatnou volbou, skutečně mohou způsobit problémy žákům a jejich rodičům. V případě, že mladý člověk opouští střední školu bez dokončeného vzdělání, bez získané kvalifikace, stává se klientem většinou úřadů práce, které potom řeší poměrně výrazné problémy s hledáním pracovního uplatnění. Takovýto mladý člověk je vystaven riziku dlouhodobé opakované nezaměstnanosti. Čili je ten projekt VIP kariéra 2, který navazuje už na některé aktivity, které jsme realizovali společně s Institutem pedagogicko-psychologického poradenství České republiky, směřuje k dalšímu rozvoji informačního systému. My se chceme věnovat dětem, žákům, kteří jsou ohroženi tím rizikem předčasného odchodu ze vzdělávání. Jim poskytnout specifické služby. Vy jste krásně odcitovala název toho projektu, že je to kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, to zní sice krásně, ale poměrně složitě.
Helena ÚLOVCOVÁ, náměstkyně ředitele, Národní ústav odborného vzdělávání
--------------------
To zní velmi složitě. Ale jde o to, že školy nabízejí vlastní školní vzdělávací programy a ta orientace ve vzdělávací nabídce je tedy mnohem komplikovanější pro laiky, ale i pro výchovné poradce samotné. Čili jde o to, doplnit tyto informace, poskytnout ty informace o oborech, odborného vzdělávání, představit je atraktivně tak, aby byly zajímavé.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Vy jste se zmínila o rámcových vzdělávacích programech, potažmo o školních vzdělávacích programech. Ty by také měly navazovat na tu vaši práci, na ty informace, které budou stále pestřejší díky vašemu projektu a školy by si podle nich mohly tyto programy dělat. Když dovolíte, jenom ještě odcituji jednu zajímavou informaci. V České republice jsme svědky více než 5 procent předčasných odchodů ze vzdělávání. To je takové docela dobré číslo z hlediska Evropské unie, třeba Portugalsko je na tom podstatně hůře, až 30 procent žáků odchází předčasně ze vzdělávání. Zde je další moje otázka pro paní ředitelku Janu Zapletalovou, ředitelku Institutu pedagogicko-psychologického poradenství České republiky. Tento projekt se snaží o to, aby se toto číslo také nezvyšovalo? A jaký je podíl vlastně vaší instituce na tomto projektu?
Jana ZAPLETALOVÁ, ředitelka, Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky
--------------------
Tak, já bych jenom trošku uvedla na správnou míru tu součinnost těch projektů. Protože my jsme původně byli společným projektem, kde jsme byli partnery. Pak jsme se rozdělili, takže my máme také projekt VIP 2, ale před tím názvem VIP 2 je rozvoj školních poradenských pracovišť. A ta školní poradenská pracoviště mají za úkol předcházet všem rizikům ve vzdělávání a jejich hlavním úkolem je poskytovat součinnost školním psychologům, výchovným poradcům, školním metodikům prevence ve školách tak, aby také předcházeli, nebo pomáhali předcházet tomu, aby děti předčasně vzdělávání opouštěly. Těch důvodů, proč děti vzdělávání opouštějí předčasně, je řada. To mě možná doplní i paní náměstkyně, jedním z hlavních důvodů je jednak to, že děti nezvládají, řekněme, základní požadavky vzdělávání, to znamená odcházejí proto, že dlouhodobě neprospívají. Dalším důvodem je špatná volba oboru vzdělání, kdy velmi často se také stává, že si třeba středoškoláci vybírají obory podle toho, co jim poradí někdo. Ať už je to rodič, příbuzný, velmi často jsou to tedy rodiče, který tlačí děti do toho, aby šly dělat obor, ke kterému nemají blízko. A tam pak dojde k tomu, že dítě selže a obvykle teda hledá další obor. Čili dochází k revolbě. Velké procento dětí, které opouští předčasně vzdělávací nabídku, se rekrutuje ze skupiny socio-kulturně znevýhodněných dětí romských, ale také cizinců, kteří nezvládají zátěž školní docházky proto, že nemají nikoho, kdo by jim poskytl vlastně takovou jako, bych řekla, doučovací péči. To znamená rodiče nezvládají kolikrát nároky, které škola po žácích požaduje. Ať už z důvodu jazykového handicapu, anebo z důvodu toho, že sami třeba tu látku, kterou dítě má zvládnout, dobře neumí.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Podívejme se do praxe pohledem paní učitelky a výchovné poradkyně Ivany Šteflové ze Základní a Mateřské školy v Malešově. Vy jste taková menší škola, můžete říci, jakou máte kapacitu, představit ji a s jakými problémy vy se v praxi setkáváte? S problémy žáků, kteří se připravují na odchod ze základní školy, hledají volbu, vhodnou volbu dalšího vzdělávání, tak jaké potíže u toho vznikají?
Ivana ŠTEFLOVÁ, výchovná poradkyně, Základní a Mateřská škola v Malešově
--------------------
Tak, ještě jednou dobrý večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer.
Ivana ŠTEFLOVÁ, výchovná poradkyně, Základní a Mateřská škola v Malešově
--------------------
My jsme škola, úplná teda základní a máme asi 130 dětí. Takže poměrně malé třídy o malém počtu dětí. Co se týká tady té problematiky, co jsem od začátku poslouchala, tak je pravda, že čím dál víc, rok od roku víc, mám takový pocit, že ty děti prostě vůbec nemají představu, kam dál po základní škole, že nejsou asi ani schopní, občas teda, jim s tím pomoci rodiče. Takže myslím si, že je to prostě rok od roku složitější, no. Dělám výchovné poradenství zhruba 12 let, 15. A myslím si, že mají i teď ty děti trošku v tom zmatek díky tomu, že vlastně si můžou podat až 3 přihlášky a některé to prostě ani nedokážou splnit, nebo podají si třeba klidně jenom tu jednu, protože opravdu prostě nemají, nemají tu představu, no.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolika dětem vy poskytujete takové poradenství na vaší škole? Z nějakého celkového počtu. Zajímá mě, jestli všem dáváte takové rady, anebo jestli z té řady těch deváťáků jsou někteří, kteří na to stačí sami, s rodinou.
Ivana ŠTEFLOVÁ, výchovná poradkyně, Základní a Mateřská škola v Malešově
--------------------
Stačí na to sami. Pokud vemu ten letošní rok, tak já jsem i třídní v 9. třídě, takže tam je to ještě trošku spojené s tím, že ty děti znám líp. Ale tak, tak polovina si s tím ví rady, polovina za mnou velmi často chodila.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A vidíte na těch dětech, které si neví rady, nebo jejich rodiče, co mají společného? Jsou třeba podobné ty rodiny, nebo je to podobný typ dětí, nebo jsou to chlapci, dívky? Je možné vysledovat tam nějakou spojnici?
Ivana ŠTEFLOVÁ, výchovná poradkyně, Základní a Mateřská škola v Malešově
--------------------
Možná by se dalo zevšeobecnit, že jsou to spíš ty rodiny, jak už tam paní doktorka nebo kdo mluvil o tom, ty sociálně třeba slabší. Neříkám, že zrovna Romové, ale prostě rodiče, kteří taky nemají to vzdělání třeba dostatečný, aby se dokázali zorientovat. Takže možná tenhle ten aspekt by tam byl, no.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Vy jste, pokud si dobře vzpomínám, mě po telefonu, když jsme se domlouvali na vaší účasti v tomto pořadu, sdělila, že jste sama prošla, nebo máte osobní zkušenost s tou přípravou, jak radit, jak radit žákům právě v rámci kariérového poradenství díky tomuto projektu. Tak, jestli můžete říci něco více k tomuto. Co vám toto vzdělání přineslo? Případně chyběly vám v něm nějaké informace, jak ho hodnotíte?
Ivana ŠTEFLOVÁ, výchovná poradkyně, Základní a Mateřská škola v Malešově
--------------------
Určitě, že mi, mně osobně to přineslo větší rozhled, získala jsem materiály, ve kterých můžu najít, pokud je nějaký problém, tak, ale musím se přiznat, že už je to opravdu ty 4 roky a že mi do tý doby vlastně, nebo doposavad stačí i těm žáků radit jenom ty základní webový stránky, který vlastně existují. Ať už je to Národní ústav vzdělávání a tohle všechno. S tím jsme si zatím vystačili, no.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se na názory vašich kolegyň. Otázka pro náměstkyni ředitele Národního ústavu odborného vzdělávání Helenu Úlovcovou. Můžete představit ty jednotlivé části toho projektu vašeho a případně říci, jaké inovace zaznamená?
Helena ÚLOVCOVÁ, náměstkyně ředitele, Národní ústav odborného vzdělávání
--------------------
Já bych chtěla nejdříve poděkovat kolegyni ze základní školy za její slova a za její zkušenosti s e-learningového vzdělávání. My skutečně chceme pomoci učitelům, výchovným poradcům, aby mohli nejenom ve službách kariérového poradenství, ale i v průběhu výuky tématického celku vzdělávací oblasti člověka Svět práce ty děti vést k tomu, aby si ty informace uměly vyhledat, aby je uměly vyhodnotit, uměly s nimi dál pracovat. Jana Zapletalová tu mluvila o vlivu rodičů na rozhodování o profesní volbě. Ten je skutečně silný. Řekla bych, že v současné době už klesá takový ten vliv profesní, že by děti opakovaly volbu profese svého rodiče nebo někoho z příbuzenstva. Často jsou rodiče na druhou stranu ti, kteří jsou v zajetí určitých stereotypů a takových zastaralých představ o tom, jak může, jak která profese může vypadat, protože ty změny kvalifikačních požadavků, vývoj technologií, ten obraz samozřejmě razantně mění. A jinak vypadají i obory. My se snažíme tím, že poskytujeme informace o tom, jak vypadá studium, jaká je výuka, jaká je odborná praxe, odborný výcvik na středních školách, tyto stereotypy trošku rozbít a zatraktivnit obory, které třeba zůstávají často neprávem tedy stranou zájmu. Zájmu dětí a jejich rodičů. Teď teda, kdybych měla představit jednotlivé části projektu, tak kromě této informační podpory a informačního systému, který je dostupný na té webové stránce www.infoabsolvent.cz, kde jsou informace o vzdělávací nabídce, ale i o trhu práce, protože při rozhodování by děti měly brát, a jejich rodiče samozřejmě také, v úvahu možnosti perspektivního pracovního uplatnění. My například sledujeme nezaměstnanost absolventů různých úrovní vzdělání, skupin oborů, sledujeme požadavky zaměstnavatelů ze všech sektorů, jaké by si představovaly absolventy, s jakými znalostmi, dovednostmi a kompetencemi. To je tedy i potřebná zpětná vazba potom ke vzdělávání. A v tomto smyslu školy mohou tyto informace využít i při tvorbě školního vzdělávacího programu, který by měl reflektovat samozřejmě v případě odborného vzdělávání tu vazbu na trh práce a požadavky zaměstnavatelů. Další část tohoto systému, nebo projektu, je zaměřená na prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. Tady bychom chtěli shromáždit a analyzovat příklady dobré praxe. Nejenom ze škol, ale i z pracovišť, středisek volného času mládeže, protože si myslíme, že i tyto subjekty mohou do této problematiky vnést některé přístupy, které ve formálním vzdělávání by bylo obtížné realizovat. Chceme poskytovat učitelům a poradcům zejména opět tedy vzdělávací podporu formou distančního vzdělávání, to znamená, že oni se mohou připojit do toho studijního prostředí nezávisle na čase, na místě, mohou si sami zvolit optimální dobu. Pro ředitele školy tak nevzniká potřeba zajišťovat suplování a uvolňovat tohoto pracovníka a financovat cestovní náklady například.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, máte nějakou zpětnou vazbu od uživatelů, pedagogů, rodičů, žáků s tím, jak používají ty stránky, zda jsou pro ně dostatečně přehledné?
Helena ÚLOVCOVÁ, náměstkyně ředitele, Národní ústav odborného vzdělávání
--------------------
To nás samozřejmě maximálně zajímá, protože chceme, aby pro všechny ty uživatelské skupiny, které jste tu zmínila, ten systém byl přívětivý a umožňoval jim snadný pohyb při vyhledávání informací. Takže my pochopitelně průběžně získáváme zpětnou vazbu. V minulém projektu jsme hodnotili tento systém a ptali jsme se jak ředitelů, učitelů, žáků, tak i pracovníků úřadu práce, pedagogicko-psychologických poraden, ale i krajských úřadů, odborů školství, protože i oni využívají tyto informace při přípravě koncepčních materiálů rozvoje školství v regionu. Chtěli jsme vidět na jednu stranu, jak se orientují po formální stránce v tomto systému, zda struktura těch informací je pro ně vyhovující, zda by potřebovali eventuelně něčím doplnit ten rozsah informací. Čili je to pro nás opravdu jako nutný impuls k tomu, abychom systém mohli dál rozvíjet.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Součástí toho informačního systému, a o tom hovořme až za chvíli, je také taková audiovizuální komponenta. Ta je zaměřena na to, aby si žáci, nejvíce žáci udělali představu o tom, co který obor obnáší. A jaká úskalí třeba přináší. A na základě tohoto, tohoto podívání se představení těchto oborů se mohli rozhodnout, zda vůbec jsou vhodní pro to ten obor studovat. Ale ve spojení jsme v tuto chvíli také s Alenou Hlavovou, pedagožkou a výchovnou poradkyní, která se specificky věnuje dětem s poruchami chování na prvním a druhém stupni v Základní škole v Kladně. Dobrý večer, prosím, představte, jaké jsou ty specifické potřeby žáků, kterým vy poskytujete a nabízíte pomocnou ruku. A jakou zkušenost právě máte s informačním systémem ISA s VIP kariérou 2? Chybí vám tam třeba nějaké zásadní informace, které byste mohla využít pro poradenství vašim dětem?
Alena HLAVOVÁ, výchovná poradkyně, Základní škola Kladno
--------------------
Ještě jednou dobrý večer. Já na naší základní škole se věnuji už vlastně 15. rok dětem se specifickými poruchami učení i chování. A tyto děti se nám v rámci depěstáže podaří vlastně diagnostikovat už během prvního stupně, takže těmto dětem věnujeme zvýšenou péči. Některé z těch dětí mají nárok i na hodiny reedukační péče navíc, takže jim věnujeme péči nad rámec vyučovacích hodin. A některým v rámci vyučovacích hodin, někteří pracují podle individuálních vzdělávacích plánů. Co se týká volby povolání, tak se nejenom dětem se zvýšenou potřebou péče, ale vlastně všem věnujeme už od 8. třídy, kdy mají předmět volba povolání. A v rámci toho předmětu se účastní nejrůznějších exkurzí. Každý rok navštěvují veletrh celoživotního vzdělávání, který se v našem městě pořádá. Velice úzce spolupracujeme s úřadem práce a děti se zapojují do nejrůznějších projektů. Tady bych chtěla říct, že projekty, které na škole vlastně pořádáme, jsou určeny i pro malé děti, takže děti už od první třídy mají možnost navštěvovat různá pracoviště svých rodičů nebo do projektů zahrnout nejrůznější informace, které od rodičů získaly. A snažíme se využívat i vlastně všechny nové projekty a všechny nové programy, které jsou nám v rámci VIP kariéry nabízeny. Děti je využívají, ale pravdou je, že někdy, v některých případech hodně záleží na volbě rodiny, a hlavně tedy rady rodičů, kteří mají na volbu povolání svých dětí největší vliv. Jinak, co se týká dětí s specifickými poruchami učení, tak tam na druhém stupni některé děti už mají své poruchy kompenzovány, takže jim doporučujeme, aby přesto navštívily pedagogicko-psychologické poradny a zúčastnily se profi testů. A vlastně výsledky těchhle těch vyšetření přikládají děti k přihláškám na střední školy. A tam, kde se účastní přijímací řízení, tak mají určité možnosti, jak zvládnout třeba písemné přijímací zkoušky jinou formou, protože mají největší problémy vlastně s písemným projevem a s jazykovou stránkou svých vědomostí jako takovou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka patří ředitelce Institutu pedagogicko-psychologického poradenství České republiky Janě Zapletalové. Můžete nás trochu seznámit s těmi vlivy, které na děti působí a proč si dívky vybírají ty které obory a chlapci zase jiné? Případně můžete něco říci i o tom vlivu rodičů, který je patrný z toho, co říkáte všechny čtyři vlastně.
Jana ZAPLETALOVÁ, ředitelka, Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky
--------------------
No, ano. Tak já asi bych jenom zmínila, že je to velmi složitá otázka, co jste mi dala. Nicméně platí tam, že každý mladý člověk, který si volí nějaké povolání budoucí, tak s tím současně hledá svoji osobní identitu. A vlastně si klade otázku spíš jaký chci být a kde chci být. V jakém prostředí, než kým chci být. Ta otázka, kým chci být, je v tom pořadí až na posledním místě. U dívek mnohem intenzivněji než u chlapců připadá v úvahu to prostředí, ve kterém pracují. Případně jistá míra exkluzivity spojená s profesí. Děvčata ...
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, jak rozumí té exkluzivitě děvčata, co je pro ně exkluzivní?
Jana ZAPLETALOVÁ, ředitelka, Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky
--------------------
Aha, jakási, řekněme, společenská prestiž toho povolání do budoucna. Samozřejmě, že je tady u nás v České republice ještě jedna specifika, a to ta, že výběr té školy a její volba je hodně podmíněna sociálním kontextem. To znamená takovým jakoby milieu v rodině, jejím backgroundem, jejím vzděláním, jejími možnostmi. Řekla bych, že to, co jsme říkali, že rodiče hodně ovlivňují výběr toho povolání a co říkaly i obě kolegyně, je pravda. Ale má to jisté limity. My jsme třeba zjistili, že největší vliv mají rodiče na volbu povolání u profesí, kde ta rodina sama má už v historii svojí třeba některé profese spojené s uměním nebo s některými řemesly. Třeba fotografové, malíři, hudebníci. Tam je velká tendence, nebo taky dokonce optici se ukazuje, tam je velký vliv té rodiny. Mnohem více revoltovat proti rodině a proti rozhodnutí rodičů mají děvčata. Děvčata velmi často nechtějí mít stejnou profesi jako mají třeba jejich matky. Chlapci mnohem víc zvažují i jiné faktory profese než jenom tedy její reprezentativnost a prostředí, ve kterém budou pracovat. Zabývají se také tím, kolik za práci dostanou zaplaceno. A je také pro ně důležité to prostředí. Ukazuje se, že některé skupiny sociální si vybírají spíš profese spojené se službami, to znamená, že očekávají, že ta služba sama o sobě, jako je kadeřník, automechanik a tak dále, s sebou přináší pro toho, kdo tu službu poskytuje, třeba případně ještě další společenské výhody. Například další příjem, který bývá někdy součástí těchto profesí. A ukazuje se, že je velice důležité, jaké motivy to dítě další pro výběr toho povolání má. Třeba například, jestli má nějaký vzor. Takže se ukazuje, že hodně působí třeba i televizní seriály, filmy, hodně působí vzor učitele, jeho profese, nebo i jiné profese, třeba politici, herečky, profese, které jsou prostě mají nějaké, nějakou veřejnou prezentaci, tak tam samozřejmě taky ty malý děti si velmi často hrají už zpočátku na někoho, že jo, od popeláře až třeba po prodavačku, kadeřnici, učitelku, lékařku. Mimochodem u těch lékařských profesí také má velký vliv rodina.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jsou na tom řemesla? Samozřejmě paušalizujeme, nemůžeme to, co říkáte, brát jako úplně přesné informace, přesná čísla, to ani není účelem toho, této relace. Ale všeobecně se ví o tom, že řemesla trochu jsou v úpadku v České republice, v té touze, když se ptáte dětí, čím by se chtěly stát, většinou řemesla neříkají. Tak, jaká je vaše zkušenost?
Jana ZAPLETALOVÁ, ředitelka, Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky
--------------------
No, my víme, že rodiče vlastně mají velkou potřebu, aby jejich děti obvykle dosáhly vyššího vzdělání než mají oni sami. A je tam tedy to velmi spojeno s očekáváním, že čím mám tedy lepší vzdělání, tak tím mám větší pravděpodobnost, že dosáhnu většího úspěchu v životě. Takže tam někdy, bohužel, dochází k odklonu od řemesla. Přestože tedy jsou i rodiče, kteří dobře ví, že řemeslo má tedy takzvaně zlaté dno. A stále ještě tomu řemeslu přikládají velkou váhu, což si myslím, že je dobře. Ale tam někdy dochází k tomu, že právě děti, které mají malé předpoklady pro středoškolské vzdělávání zakončené maturitní zkouškou, tak se přesto do toho vzdělávání pouštějí a pak se třeba v průběhu toho studia ukáže, že to nebyla šťastná volba a dochází k revolbě. To znamená dochází k tomu, že jdou na ty učební obory. Bohužel tedy je to spojeno často i s tím, že se do těchto oborů dostávají děti, které mají nějaké problémy. Hovořila kolegyně o těch specifických různých poruchách učení, chování, a tam se právě tyhle děti dostávají. To znamená, že tam je potom jakoby docela problematické prostředí ve škole. A je problematické rodiče přesvědčovat, že právě do takového prostředí mají své děti dát.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomenu posluchačům Českého rozhlasu 6, že poslouchají pravidelné vydání Studia STOP, které vždy od 22:10 od pondělka do pátku máte možnost na okruhu Českého rozhlasu 6 poslouchat. Dnes hovoříme o projektu VIP kariéra 2, potažmo o kariérovém poradenství. Mými dnešního hosty jsou náměstkyně ředitele Národního ústavu odborného vzdělávání paní Helena Úlovcová, Jana Zapletalová, ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství České republiky, která nyní hovořila. Také jsme ve spojení s výchovnými poradkyněmi a pedagožkami Alenou Hlavovou ze Základní školy Kladno a v neposlední řadě Ivanou Šteflovou ze Základní školy a Mateřské školy v Malešově. Dámy, pedagožky, nyní má otázka míří do Kladna. Paní Hlavová, jaká je vaše zkušenost s tím, čím chlapci a děvčata u vás ve škole chtějí být?
Alena HLAVOVÁ, výchovná poradkyně, Základní škola Kladno
--------------------
Určitě mám stejný názor s tím, že rodiče by rádi, aby jejich děti dosáhly vyššího vzdělání než oni sami. A v současné době je trošičku problém, že nám končí populačně slabší ročníky. A nabídka středních škol je poměrně rozsáhlá. Takže se setkáváme bohužel s tím, že hodně dětí v té první volbě si zvolí střední školu, protože cílem jejich je maturita. A je pravdou, že učební obory nejsou pro některé děti tak atraktivní jako střední školy. Někdy jsou to školy soukromé. Ale potom pracovní uplatnění absolventů těch středních škol, pokud je dokončí, tak je daleko menší. Ale bohužel v některých případech se nedaří rodičům včas vysvětlit, že nejde pouze jenom o ukončené střední vzdělání s maturitou, ale i o další uplatnění. Je pravdou zase, že děti mají široké možnosti po učebním oboru, jeho absolvování si vlastně dokončit maturitní vzdělání. Takže nabídka je široká a snažíme se tedy děti spíš vést k tomu, aby si zvolily raději učební obor s maturitou, o které, o který bude zájem v budoucnosti než střední školu, která zase, jak máme zpátky zpětně zprávy, třeba na trhu práce není pro absolventy tak atraktivní a nemají tolik vlastně možnost potom získat zaměstnání.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A daří se vám tyto děti přesvědčit? Třeba ty, kteří chtějí na střední školu.
Alena HLAVOVÁ, výchovná poradkyně, Základní škola Kladno
--------------------
V některých případech ano. Tady zase připomínám, bohužel, že velká, velká část toho vlivu je tam ze strany rodiny. Protože přeci jenom prestiž maturitního vzdělání je v některých rodinách vyšší než prestiž výučního listu. Ale na druhou stranu zase je potřeba říct, že některé obory jsou tedy pořád velice atraktivní. Jedna z mých kolegyň ve studiu mluvila například o oborech kadeřnice, kosmetička, které tady zrovna v našem regionu jsou děvčaty hodně vyhledávané tyhle ty obory. A samozřejmě i ten obor vámi zmíněný automechanik.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Tolik tedy výchovná poradkyně a pedagožka Alena Hlavová ze Základní školy v Kladně. Její kolegyně Ivana Šteflová ze Základní a Mateřské školy v Malešově. Tak, jaké obory si vybírají nebo mají touhu vybírat děti, se kterými vy pracujete u vás na škole?
Ivana ŠTEFLOVÁ, výchovná poradkyně, Základní a Mateřská škola v Malešově
--------------------
Tak, já se tady jenom usmívám, protože paní kolegyně z Kladna v podstatě řekla to všechno, co si myslím já. I jak to vlastně je na naší škole. Já jsem si právě říkala, jestli bude nějaký rozdíl, to je městská škola, my jsme přece jenom vesnická škola. Takže já opravdu asi k tomu ani nemám co dodat. Jenom, jestli bych se mohla třeba zeptat, jestli mají v tom Kladně nějakou zpětnou vazbu od těch svých bývalých žáků? Přece jenom jsou asi větší škola než my, my tady ty děti máme, řekla bych, k nim možná trošku blíž, nebo víme, že jsou z okolních vesnic, známe je trošku, jaký mají osud. Tak jestli třeba mají v tom Kladně i zpětnou vazbu, jak mají ty děti úspěch.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, určitě. Je to zajímavá otázka, i když nebývá zvykem, že hosté kladou otázky, ale zeptáme se, jak je to tedy se zpětnou vazbou v Kladně.
Ivana ŠTEFLOVÁ, výchovná poradkyně, Základní a Mateřská škola v Malešově
--------------------
Tak promiňte.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne, v pořádku. Alena Hlavová.
Alena HLAVOVÁ, výchovná poradkyně, Základní škola Kladno
--------------------
Děti, kterým se daří a děti, většinou jsou to děti, které se hrozně těšily, až naši školu opustí, tak se hrozně rádi vrací a vypráví nám, jak je to jinde. A je pravdou, že tam, kde jsou děti na středních školách spokojené, tak se nám vrací a vyprávějí nám, jak to tam chodí. Samozřejmě s nostalgií vzpomínají, že u nás bylo lépe, což jako je běžné u dětí. Ale je také pravdou, že tam, kde byl vhodně zvolený obor, tak tam děti přijdou a někdy, někdy se ozvou i rodiče, že poděkují třeba, že ta naše rada byla vhodná pro ně. Samozřejmě na té městské škole to nejsou všechny děti, ale zhruba tak třetina dětí. Víme zpětně první dva roky, pak už na nás zapomínají, že se vrací a říkají, jak se jim daří. Třetina dětí si myslím, že je spokojená úplně a víme o tom zpátky.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkuji za tu vaši odpověď. Ale já jsem ji ještě trochu pochopila tu otázku v tom smyslu, jestli monitorujete, zda ty děti tu školu dokončí a zda naleznou uplatnění v praxi toho oboru. To asi je daleko složitější. Ty děti sledovat takto dlouho. Ale máte takové informace o nich?
Alena HLAVOVÁ, výchovná poradkyně, Základní škola Kladno
--------------------
Takové informace nemáme, ale byla by to zajímavá, byl by to zajímavý námět třeba pro nějakou diplomovou práci. Protože tyhle ty zpětné vazby nemáme a byly by pro nás určitě zajímavé.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Já myslím, že zpětné vazby sledují dámy, které jsou ve studiu. Dlouho se nedostala ke slovu náměstkyně ředitele Národního ústavu odborného vzdělávání paní Helena Úlovcová. S tou zpětnou vazbou. Jak vy sledujete úspěšnost konkrétního dítěte nebo skupiny dětí v tom kterém oboru, který vystudují? Zda ho mění, odcházejí, anebo zůstávají.
Helena ÚLOVCOVÁ, náměstkyně ředitele, Národní ústav odborného vzdělávání
--------------------
No, já musím říct, že celou dobu pozorně sleduju naši diskusi. A je to pro mě velice inspirativní. Co se týče té zpětné vazby, my samozřejmě nejsme schopni prezentovat informace o konkrétní vzdělávací dráze toho určitého člověka. Ale v rámci toho informačního systému jsou k dispozici informace o tom, my oslovujeme budoucí absolventy škol, absolventy různých skupin oborů, odborného vzdělávání a ptáme se jich na to, do jaké míry je škola připravila z hlediska znalostí, dovedností a kompetencí na vstup na trh práce. Jaké mají strategie pro hledání pracovního uplatnění. Nás zajímá, jestli se ztotožnili s oborem, který si vybrali. A jestli v tomto oboru chtějí hledat pracovní uplatnění. Je to pro nás velice zajímavé, protože zjišťujeme, že velmi silná identifikace se zvoleným oborem je například u skupiny zdravotnických oborů, kde také je tradičně nízká míra nezaměstnanosti. Ten trh práce absolventy vstřebává celkem bez problémů. Jsou ale i obory, u kterých tomu tak není. My sledujeme tyto absolventy ještě 3 a 6 let po ukončení jejich studia, odborné přípravy a můžeme si tím pádem v té obecné rovině, na té zobecněné rovině nějakým způsobem rekonstruovat jejich vzdělávací a profesní dráhu. Ti, kteří nepokračují ve vzdělávání a vstupují na trh práce nám například mohou popsat, jaká byla realita při hledání pracovního uplatnění, s jakými problémy se setkali a i to je pro nás velice potřebná zpětná vazba potom pro podporu výuky toho tématu Člověk a svět práce. Protože my chceme pomoci dětem na středních školách, aby se zlepšila jejich orientace na trhu práce, aby byly schopni vyhledávat pracovní příležitosti, aby byly připraveny na jednání s potenciálními zaměstnavateli. Takže i v tomto smyslu. Ale jinak, jak jsem říkala, že to bylo velice inspirativní, tak bych se chtěla trošku zastat rodičů, abychom ten jejich vliv příliš nezatracovali. Protože oni také samozřejmě nežijí ve vzduchoprázdnu a musím říci, že se velice intuitivně dokáží orientovat na regionálním trhu práce. Čili tu volbu jejich dítěte ovlivňuje i to, jak který zaměstnavatel v tom příslušném regionu prosperuje. Jaké může a nemusí mít potíže. Obzvlášť tedy v období hospodářské ekonomické krize, kde se to samozřejmě velice posunulo všechno.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, takže dá se říci, že rodiče mají dobře zmapováno, co je na trhu práce třeba v konkrétním regionu potřeba?
Helena ÚLOVCOVÁ, náměstkyně ředitele, Národní ústav odborného vzdělávání
--------------------
No, spíš bych řekla, že to je intuitivní záležitost. Že reagují na to, jaká je situace určitých zaměstnavatelů v regionu. Já bych třeba uvedla případ podniku Svit, kde před listopadem pracovalo 35 tisíc lidí a podle údajů Českého statistického úřadu jich je dneska 640. Čili je to samozřejmě, pokud hovoříme o profesi nebo oboru obuvník, tak je to dobrý příklad, jak může změna prosperity určitého podniku a odvětví působit na rozhodování o budoucí vzdělávací a profesní dráze.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro ředitelku Institutu pedagogicko-psychologického poradenství České republiky Janu Zapletalovou. Samozřejmě, pokud chcete něco doplnit k tomu, máte příležitost. Jinak, mě by ještě zajímala taková věc. V současné době se stále častěji hovoří o tom, že v průběhu života my všichni musíme býti schopni nějak buďto modifikovat své vzdělání nebo přímo změnit profesi, abychom byli udržitelní na tom trhu práce. Rozhodně si zvyšovat kvalifikaci, vzdělání. Jak to jde dohromady s tím, že děti se mají vyučit nebo vystudovat nějaký obor a pak takzvaně v tom oboru najít práci. Do jaké míry jsou si vědomi toho, že třeba ten obor vystudují a budou v průběhu života muset měnit tu profesi?
Jana ZAPLETALOVÁ, ředitelka, Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky
--------------------
No, já myslím, že to už je docela povědomost o této záležitosti, o takzvaném celoživotním učení. A současně také celoživotním poradenství ve vědomí škol, učitelů, kteří se snaží tyhle informace dětem předávat. Ale je tam pak trochu jiná situace v tom, že když se staneme odborníkem na nějaké téma, nějaký obor, tak ne vždycky snadno hledáme cesty k jinému oboru nebo k jinému zaměstnání. Protože samozřejmě je to spojeno i s našimi vnitřními motivy. To znamená něco chci dělat a něco už chci dělat méně. Nicméně informace o tom, že tomu tak může být, jsou. Stejně tak, jako jsou informace k takzvané revolbě. To znamená, že když prostě se stane, že mladý člověk nebo dítě je nespokojeno s tou svou volbou a ukáže se to velmi záhy, tak může zase navštívit řadu poradenských pracovišť, včetně tedy IPS, informačních služeb, které mají úřady práce. A požádat si tedy o radu, jak hledat další povolání, další profesi. Myslím si, že je to krok, který většina lidí nevítá, nemá ráda. Ono je to krok, který není, řekněme, jenom v jedné rovině, může mít těch rovin víc. Buď hledám úplně novou profesi, to je vždycky strašně složité pro ty lidi, anebo tedy hledám v rámci své profese ještě nějaký další obor, nebo respektive podobor, v rámci kterého se můžu připravovat a který má větší naději, že seženu nějaké pro mě třeba zajímavé zaměstnání.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Helena Úlovcová, paní náměstkyně.
Helena ÚLOVCOVÁ, náměstkyně ředitele, Národní ústav odborného vzdělávání
--------------------
Ano, já navážu, protože odborné vzdělávání, rámcové vzdělávací programy jsou nastaveny tak, aby měly co nejširší profil. Absolventi z hlediska svých znalostí, dovedností a kompetencí, aby jim to umožňovalo snáze navázat v té etapě dalšího vzdělávání, aby mohli lépe reflektovat na měnící se požadavky trhu práce a přizpůsobit svou profesi aktuálním potřebám zaměstnavatelů. My se snažíme v počátečním odborném vzdělávání akcentovat i spolupráci škol a zaměstnavatelů. Mluvím tedy o středních odborných školách. O to, aby skutečně absolventi byli připraveni tak, jak zaměstnavatel potřebuje a z našich šetření i vyplývá, že zaměstnavatelé na rozdíl od minulosti, dejme tomu, 10 let zpátky více zdůrazňují právě široké znalosti s tím, že si ty konkrétní specifické znalosti a dovednosti jejich osvojení zajistí sami přímo při zapracování na konkrétním pracovním místě.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se zase na zkušenosti výchovných poradkyň a pedagožek. Alena Hlavová učí a radí dětem s poruchami chování na prvním a druhém stupni na Základní škole v Kladně. Taková zajímavá otázka jedna ještě, jak často se stává, že špatný prospěch není poruchou učení, ale komplexem takových, dá se říci, mnoha jiných faktorů? Tak sledujete toto a zjišťujete to často, že musíte hledat jinde, že se nejedná o poruchu učení, ale stojí za problémy žáka něco jiného?
Alena HLAVOVÁ, výchovná poradkyně, Základní škola Kladno
--------------------
Určitě. Já bych jenom chtěla doplnit, že ...
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Samozřejmě.
Alena HLAVOVÁ, výchovná poradkyně, Základní škola Kladno
--------------------
... se jedná o specifické poruchy chování a učení, které se někdy objevují zároveň, někdy jsou oddělené, u dítěte se objeví buď porucha učení nebo porucha chování. Specifické poruchy učení souvisí hlavně s jazykovým vyučováním. Vlastně u předškolních dětí a toho prvního školního roku se tyhle ty poruchy nedají ještě diagnostikovat. Během toho druhého roku se objeví u dítěte specifické problémy, které většinou zkušený pedagog dokáže vysledovat. Potom takové dítě odesíláme na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny, kde se nám diagnóza buď potvrdí nebo nepotvrdí. Protože ty děti se vyvíjejí a některé specifické poruchy učení je možné do jisté míry jakoby dítětem překonat, překlenout, tak každé dva roky jsou děti na kontrolní vyšetření zvány znova, aby se zjistilo, zda ten stav trvá, nebo nějakým způsobem se změnil. Jinak ne všechny děti se specifickými poruchami mají problémy s prospěchem. Ne všechny děti se specifickými poruchami mají slabší prospěch. Ono specifické poruchy učení souvisí s intelektem a obecně lze říct, že čím dítě je s těžší poruchou specifickou učení, tak do jisté míry jakoby s vyšším intelektem. Ono totiž nižší intelekt už znamená, že nelze někdy diagnostikovat specifickou poruchu učení nebo chování. Jinak, pokud jsou další problémy s učením a nepotvrdí se nám specifická porucha učení, tak samozřejmě hledáme dál. Pokud se objeví problém najednou, že dítě prospívá celkem v pohodě a najednou zjistíte, že ten prospěch neodpovídá vlastně jeho minulým schopnostem, tak hledáme samozřejmě ve spolupráci s třídními učiteli i rodiči, jestli se nestalo cokoliv v okolí toho dítěte, co by mohlo ten prospěch ovlivňovat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, zeptejme se, hlásila se tady paní ředitelka Jana Zapletalová, ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství České republiky. Pochopila jsem to dobře? Doplnění.
Jana ZAPLETALOVÁ, ředitelka, Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky
--------------------
Ano, ano, pochopila jste to dobře. Je tam totiž několik ale. V každém případě, když dítě selhává ve vzdělávání, ve čtení, v psaní, v počítání, ale taky třeba v některých manuálních věcech, protože těch poruch je celá řada, tak ne vždycky to úplně koresponduje s intelektem a velmi často tedy ve vztahu právě k tomu procesu učení je to spojeno s tím, že se dítě neumí učit. To znamená, že tam jsou problémy v učebních strategiích. A dokonce, aby to nebylo jednoduché, tak jsou tam někdy problémy s vyučovací strategií. To znamená, že si vlastně styl vyučování učitele úplně nesedne s učební strategií dítěte. Dokonce už víme, že třeba učitelé někdy hovoří o tom, že neradi jdou do téhle třídy a vlastně nemají pro to žádný důvod. Nejsou tam zlobivci, nejsou tam děti, který by měli nějak významně neradi, ale přesto tam jdou neradi. A tam jsme zjistili, že velmi často dochází právě k té dysbalanci, to znamená učitel jinak myslí, jinak vyučuje než většina těch dětí ve třídě.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A dá se následně, když toto zjistíte, upravit ten systém výuky? Děje se toto?
Jana ZAPLETALOVÁ, ředitelka, Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky
--------------------
Myslím, že ano. Tam, kde jsou ve školách školní psychologové a školní speciální pedagogové, kteří o této věci dobře ví, tak se s tím pokouší pracovat, ale není to jednoduché, protože stejně jako dítě má zažitou učební strategii, na kterou teda má většinou vliv rodina, tak také učitel má velmi zažitý svůj styl práce.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro paní náměstkyni Helenu Úlovcovou. Váš informační systém také nabízí dětem pomocnou ruku, jak se učit. Můžete říci, kde třeba je možné hledat takovou pomocnou ruku?
Helena ÚLOVCOVÁ, náměstkyně ředitele, Národní ústav odborného vzdělávání
--------------------
No, součástí informačního systému infoabsolvent je i část, která je věnována problémům při studiu. A já bych to tady chtěla lépe vymezit. My jsme v této části spolupracovali s Institutem pedagogicko-psychologického poradenství, protože naše role není psychodiagnostická. Nebo profidiagnostická. My se snažíme toho člověka, který má problém, přivést k informacím, které by mu usnadnily revolbu. Rozhodování, jak změnit buď školu, nebo obor. Takže my je se snažíme nasměrovat jednak ke zdroji informací, které mohou využít sami, nebo s pomocí výchovného poradce na škole, nebo třídního učitele. A samozřejmě je potom odkazujeme v případě, že se nám podaří rozklíčovat nebo navrhnout kategorii problému, který ten žák řeší, tak je nasměrujeme přímo na odborné pracoviště. Pakliže je to nutné a neobejde se pouze s informacemi o tom, jak znovu se rozhodnout.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem ještě slibovala, že se zastavíme u součástí toho projektu informačního o té audiovizuální komponentě. Ta mě také zaujala, ta je zaměřena na představení vzdělávací nabídky a v ní konkrétně chlapec a dívka ve věku žáků 9. tříd představují výhody a nevýhody jednotlivých povolání takovou velice názornou formou. Včetně typických vyjadřovacích prostředků deváťáků. Což lépe zprostředkovává celou tu situaci a láká deváťáky na to, aby se zajímali o ten který obor. Tak, to, co je tam ještě také důležité mimo toho, že tato složka je zábavná, je důraz na technické obory. Paní náměstkyně Úlovcová, můžete říci ještě něco o těch technických oborech, zda se těší menší pozornosti žáků při tom výběru?s
Helena ÚLOVCOVÁ, náměstkyně ředitele, Národní ústav odborného vzdělávání
--------------------
Ano, je to přesně tak, že to souvisí s představou o tom, jaké, jak ten obor nebo daná profese vypadá. A proto jsme se rozhodli rozšířit tuto audiovizuální část, o které jste mluvila, která v tom minulém projektu se zaměřila na jednotlivé kroky rozhodování o budoucí profesi a kde právě dvojice chlapec, dívka hodnotí jednotlivé pracovní činnosti a pracovní prostředí z hlediska svého, svých zájmů a představ o tom, jak by se v budoucnosti měli uplatnit. Tak my chceme pokračovat v této části, rozvíjet tuto část, která je samozřejmě pro žáky atraktivní z hlediska různých audiovizuálních komponent, které mohou zatraktivnit příjem těch informací. A chceme představit technické obory tak, jak vypadají v současné době, jak mohou být zajímavé, moderní. U těch technických oborů je to často o využití informačních technologií, což je záležitost, která je pro děti, pro chlapce, ale i pro dívky atraktivní a může ovlivnit jejich rozhodnutí. Protože třeba některý strojírenský obor, o kterém by původně vůbec neuvažovali, protože měli představu o tom, že ta práce je špinavá, měli představu určitého pracovního prostředí, které zrovna nepůsobí příliš lákavě, tak zjistí, že ten provoz může vypadat úplně jinak, že příprava na škole je zajímavá, včetně tedy praxe odborného výcviku, které, která probíhá přímo ve firmě. To je naše snaha představit ty obory tak, aby získaly děti a jejich rodiče reálnou představu o tom, co jim nabízí škola. Ale potom i zaměstnavatelé z hlediska praktického uplatnění.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro paní ředitelku Institutu pedagogicko-psychologického poradenství České republiky Janu Zapletalovou. Jaké představy o výstupu tohoto celého projektu máte?
Jana ZAPLETALOVÁ, ředitelka, Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky
--------------------
No, myslím, že se tím velmi posiluje ta informační část toho poradenství. A že se vlastně zpřehledňuje celý ten proces, doplňují se prvky, které jsou pro ty děti aktuální a zajímavé. Myslím si, že se rozšiřuje informační základna nejenom pro učitele, ale taky pro žáky a pro rodiče, co se týče výběru. A myslím si, že doplnění e-learningových služeb pomáhá v tom, aby učitelé našli tedy cestu ke vzdělání, která je pro ně velmi blízká.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní náměstkyně Helena Úlovcová.
Helena ÚLOVCOVÁ, náměstkyně ředitele, Národní ústav odborného vzdělávání
--------------------
Tak, my chceme pomoci i budoucím absolventům středních škol. A těm chceme pomoci, aby lépe zvládli tu etapu přechodu ze školy do zaměstnání. A co se týče volby, první profesní volby, tak se chceme zaměřit více i na žáky, kteří mají specifické potřeby, na žáky například se zdravotním postižením. Protože jejich situace není jednoduchá v té etapě rozhodování. A my jim chceme poskytnout takové informace, které by jim usnadnily celou tu záležitost.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka do praxe pro výchovné poradkyně a pedagožky. Základní škola Kladno Alena Hlavová. Může vám tento projekt, který jsme dnes představovali z různých úhlů, v něčem pomoci?
Alena HLAVOVÁ, výchovná poradkyně, Základní škola Kladno
--------------------
Ta první volba hodně, hodně leží na našich bedrech, takže uvítáme každou pomoc, každý nový nápad, který k nám dorazí do škol.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, stejná otázka pro Ivanu Šteflovou, Základní a Mateřská škola v Malešově.
Ivana ŠTEFLOVÁ, výchovná poradkyně, Základní a Mateřská škola v Malešově
--------------------
Pro ty děti je strašně těžké ve 14, v 15 letech mít i tu představu třeba toho dalšího celoživotního vzdělávání, takže jakékoli informace ať se dostávají k nám i na malé školy, všude.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
V dnešním vydání Studia STOP, které těmito slovy končí, jsem hovořila s výchovnou poradkyní Základní a Mateřské školy v Malešově Ivanou Šteflovou, její kolegyní, také pedagožkou a výchovnou poradkyní Základní školy Kladno Alenou Hlavovou, ředitelkou Institutu pedagogicko-psychologického poradenství České republiky Janou Zapletalovou a náměstkyní ředitele Národního ústavu odborného vzdělávání Helenou Úlovcovou. Dámy, děkuji za váš čas a těším se na slyšenou.
Jana ZAPLETALOVÁ, ředitelka, Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky
--------------------
Děkujeme, hezký večer.
Helena ÚLOVCOVÁ, náměstkyně ředitele, Národní ústav odborného vzdělávání
--------------------
Hezký večer, na shledanou.
Ivana ŠTEFLOVÁ, výchovná poradkyně, Základní a Mateřská škola v Malešově
--------------------
Na shledanou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Na pořadu spolupracovaly Jitka Procházková a Irena Hýsková. Ze studia Českého rozhlasu 6 klidnou noc přeje a na slyšenou se těší Terezie Jirásková.