*Pelhřimov

Prvotní *osídlení se pravděpodobně rozkládalo kolem kostela sv. Víta a v ulici *Hrnčířské již v první polovině 13. století. *Tato osada byla v roce 1289 vypleněna panem Vítkem z Hluboké. V *roce 1290 bylo biskupovi Tobiáši z Bechyně králem Václavem *II. uděleno právo znovu město založit a opevnit jej *hradbami. Samotný *půdorys města napovídá, že je kolonizačním dílem, osazeným většinou německými osadníky*. *V průběhu let se však obyvatelstvo počešťovalo. V období husitských válek stál Pelhřimov *na straně táboritů a *dokonce jim dal i jejich duchovního vůdce Mikuláše Bisk*upce z Pelhřimova. Výhodná poloha města na rozhraní panství Rožmberků a pánů z Kunštátu sehrála *svou roli i po skončení nepokojů v proces*u usmiřování panstva. Pelhřimov byl vybrán v letech 1446*-*1450 jako místo konání zemských sjezdů, kterých se osobně účastnil* i Jiří z Poděbrad. Rozvoj města příznivě ovlivnila *také těžba stříbra v okolí Křemešníku. Ve městě byla také rozvinuta celá řada *řemesel, hlavně soukenictví, plátenictví, tkalcovství, *barvířství, perníkářství *a pivovarnictví. Roku 1434 přešlo město do držení Trčků z Lípy, kteří panství roku 1550 prodali Adamu Říčanskému z* Říčan. Ten dal v těsné blízkosti městských hradeb po*stavit zámek, v němž však Říčanští dlouho nesídlil*i. Adamův *syn Karel svým zasahováním do práv měšťanů a *ustavičnými spory pelhřimovské dohnal k tomu, aby se roku 1572 vykoupili z *poddanství. *Roku 1596 byl Pelhřimov císařem Rudolfem II. povýšen na královské město. Slibný rozvoj města zastavily represe po stavovském povstání. *Zkázu dokonal obrovský požár města v roce 1646, kdy většina městských staveb *lehla popelem. Je paradoxní, že Pelhřimov vděčí za svůj ucelený vzhled právě *požárům. Další katastrofální oheň zničil měst*o v roce 1766, ale právě *díky tomu mají měšťanské domy jednotný renesančně-barokní charakter. Národní obrození *zasáhlo Pelhřimov *stejně jako ostatní města. Vznikají zde vlastenecké spolky, které *dokázaly udržet svoji kontinuitu až do *dnešní doby. Roku 1862 byl založen pěvecký spolek *Záboj, *roku 1865 Sokol, *roku 1874 Čtenářská beseda a roku 1894 spolek divadelních ochotníků Rieger. Solnice z roku 1707 byla přebudována na Národní *dům, dnešní divadlo. Devatenácté století bylo pro město obdobím rozvoje průmyslu. Zakotvil zde *především průmysl kartáčnický, pletařský a také výroba zemědělských strojů. Vedle již zmíněných průmyslových odvětví, která v*e většině přetrvala dodnes, má dlouhou tradici i pivovarnictví. Pivo se *v Pelhřimově začalo vařit roku 15*52, kdy město obdrželo právo várečné. *Nejprve se pivovar nacházel ve dvou domech v Růžové ulici, v místech *nynější *střední průmyslové školy. Koncem 16. století byl postaven nový pivovar v parkánu za děkanstvím. Třetí *pivovar, ve kterém se dnes *vaří pivo s příznačným názvem Poutník, byl postaven koncem *19. st*oletí v lokalitě Na *Hradišti. Vyráběné pivo je plzeňského typu, nepasterizované, *bez *chemických přísad a vynikající chuti. *Devatenácté a hlavně dvacáté století dalo Pelhřimovu řadu významných osobností. Za všechny jmenujme herce Lubomíra Lipského, jeho bratra *Oldřicha Lipského, malíře a rytce Vojtěcha Benedikta Juhna, sochaře a *medailéra Jo*sefa Šejnosta, historika prof. *Josefa Dobiáše a nezapomenutelného děkana Františka Bernarda Vaňka. Spolu s nimi působila ve městě řada *zanícených ochránců památek. *Roku 1901 vznikl Muzejní spolek a o deset let později odbočka Klubu za starou Prahu. Díky jejich činnosti si Pelhřimov zachoval svůj unikátní *vzhled, ačkoli přišel o několik svých významných dom*inant, jako byly např. masné *krámy, synagoga v Růžové ulici nebo barokní špýchar. I přes tyto ztráty Pelhřimovu zůstala část *jeho opevnění včetně dvou mohutných gotických bran, které společně s měšťanskými domy, *zámkem pánů z Říčan, *divadlem a kostelem tvoří *Městskou památkovou rezervaci.

*Pověst o založení města

Ke vzniku města se váže hned několik pověstí. Tato pověst je* jen jednou z mnoha, které si lid*é *předávali z generace na generaci. Historicky lze doložit snad jen fakt, že v letech 1224*-1225 byl pražským biskupem Pelhřim *(Pelegrin) z Vartenberka.

*Jedna z pověstí hovoří o tom, že biskup Pelegrin, který se *při své pouti do *Říma v letech 1225–1226 zastavil u studánky *Belky, byl natolik okouzlen krásou krajiny, že zde založil město, které nazval svým jménem* –* Pelhřimov. Pelhřimovští měšťané mu zachovali věčnou vzpomínku *tím, že *jeho siluetu umístili do svého městského znaku.

*Další ze známých variant pověst*i o založení *města vypráví tento příběh. Kdysi dávno byla založena osada na nedalekém vršku. Byl odtud *dobrý rozhled, obyvatelé věděli o každém, kdo projel po nedaleké obchodní stezce. Velmi *často tam však nepříjemně foukal vítr a pro stavební materiál jezdili stále dál do níže položených *míst. Také vody nebyl na kopci *dostatek. Jednoho dne zajeli osadníci do údolí říčky Bělé, kde v*e stínu stromu ležel muž. Kdo je*, optali se ho osadníci. Jsem biskup Pe*legrin a jdu do Říma. Kdo jste vy, a co zde děláte, odpověděl muž. Osadníci vyprávěli o s*tavbě osady i nesnázích, které jejich dílo doprovázely. Biskup *se jich *zeptal, proč nepostaví osadu rovnou tady. Je zde voda, dřevo i úrodnější půda. Mno*zí z osadníků pak začali znovu stavět n*a novém místě, v údolí. Později jednali o tom, jak město pojmenovat. Vzpomněli si na *moudrou poutníkovu radu *a na jeho památku pojmenovali město Pelhřimov. Pokud sem zavítáte i *vy, může vás zaujmout:

*Dolní (Jihlavská) brána

Brána byla vystavěna v 16. st*oletí jako pevná součást městského opevnění. Je pětipatrová, vysoká 36 m*etrů. Střecha má starší středověký čtyřboký stanový tvar - z hřebenu *vystupuje osmiboká lucerna s cibulí, bání a praporkem *s hvězd*ou. Zakončení tvoří říms*a s renesančním profilem, nad ní vystupují dva čtyřboké hodinové ciferníky (*hodiny byly instalovány pravděpodobně koncem 17. století). Uvnitř brány je v současnosti umístěna expozice Muzea rekordů a kuriozit, které bylo otevřeno **30. června 1994 jako jediné zařízení *svého druhu ve střední *Evropě a je provozováno *agenturou *Dobrý den. Expozice vychází z umu, vytrvalosti, zručnosti a originálních nápadů českých i zahraničních rekordmanů. *Fotografická expozice zachycuje unikátní momenty z průběhu uplynulých ročníků *Mezinárodního festivalu rekordů a kuriozit i záběry dalších netradičních akcí agentury a přibližuje *atmosféru zahraničních festivalů. Agentura *Dobrý den reprezentovala Českou republiku.

*Radnice

Čp. *1 na náměstí. První zmínka *o radnici v Pelhřimově je z roku 1491 (bývala prý v domě čp. 80 na náměstí*). Po po*žáru roku 1582 byla radnice přemístěna do zámku Říčanských a zde vy*držela až do roku 1*849, kdy byl celý zámek postoupen c. k. Okresnímu soudu. Radnice pak přesídlila do domu čp. 1, *který město vlastnilo již od roku 1671. Dům míval původně *štít, který však byl roku 1841 *snesen a navzdory pozdějším snahám *dodnes neobnoven. Z okna v patře byl 28. října 1918 oznámen vznik samostatné Československé republiky.

*Dům čp. 3 na náměstí

*Nejstarší část domu pochází patrně ze 14. století. Na současný půdorys byl dům rozšířen na přelomu 15. a* 16. století. Další přestavba se uskutečnila po *velkém požáru města (r. 1561) zřejmě v r*oce 1566 (svědčí o tom deska s kamenickou značkou *a letopočtem nad portálem). Hlavní změnou byl tehdy vznik pod*loubí, které bylo zaklenuto kle*nbami dochovanými do současnosti. Podstatná *část dochovaného *objektu pochází z přestavby po dalším požáru v roce 1766, kdy dům obdržel barokní fasádu. V roce 1878 bylo zazděno podloubí* (obnoveno v roce 1994 v rámci celkové rekonstrukce domu).

*Náměstí - historické domy, osobnosti

Velké čtvercové náměstí, mimo jiné jedno z největších v České republice, nedoznal*o ve svých rozměrech od doby svého středověkého založení *žádných podstatných změn. Na *náměstí jsou zastoupeny *snad všechny významné stavební *slohy gotikou počínaje a funkcionalismem 1. republiky konče. Původní gotická *zástavba, která vzala za své při zhoubných požárech *v 16. století, byla nahrazena domy ve s*lohu renesančním (domy čp. 17 a 61 se v renesančním slohu zachovaly a u domů čp. 1, 2 a 3 se zachovaly *původní renesanční *kamenné sloupy v podloubí). Po velkém požáru města roku 1766 byl*a *většina fasád domů přestavěna ve slohu barokním* (např. domy čp. 4, 5 a 6). 19. a 20. století poznamenalo charakter náměstí několika stavbami, např. hotel Slávie v secesním slohu a budova Komerční banky *ve slohu prvo*republikového funkcionalismu. Původní historické domy se dochovaly vlastně *jen na západní a severní straně náměstí, tam, kde je podloubí.

*Fárův dům

Za zmínku stojí dům *čp. 13 nazývaný také podle původního majitele Fárův dům. **V tomto domě, původně s barokní fasádou a mansardovou střechou, byl hostinec *U Zlatého soudku. V letech 1913-1914 byl, podle návrhu významného pražského architekta Pavl*a Janáka, přestavěn v kubistickém slohu. Architekt Janák v Pelhřimově zanechal ještě dvě *st*avby. Vypracoval t*éž návrh kubistické *přestavby jižní strany náměstí, ale z tohoto *záměru se zachovala pouze barevná studie.

*Dům čp. 17

Krásným příkladem vlivu *italského renesančního stavitelství je dům čp. 17, postavený v *16. století *Janem Broumem z Chomutovic a posléze Janem Kržem z Plotišť* (erby obou a jejich manželek se dochovaly v průjezdu domu). Na domě bylo koncem dvacátých let 20. století obnoveno původní renesanční psaníčkové *sgrafito. Historie domu, která je spojena s tím, že v něm sídlil královský purkrabí, je v tomto *století obohacena o činnost *Chrámového družstva, které za*jišťovalo po celém území ČR *výrobu kostelních zařízení, nábytku a soch. Dnes se v budově nachází Galerie M a ve sklepení domu unikátní *MUZEUM STRAŠIDEL.

*Zahradní domek

*V zahradním domku v Děkanské zahradě *zřídilo město pomníček pelhřimovskému děkanu a papežskému prelátovi Františku Bernardu Vaňkovi* (1872-1944), *který zemřel *v roce 1944 v koncentračním táboře v Dachau. V zahradní*m domku rád pobýval a psal své články a kázání.

*Šrejnarovský dům čp. 10

Kromě budovy zámku a kostela sv. Bartoloměje severozápadnímu *cípu náměstí dominuje dům čp. 10, zvaný podle *měšťana Kryštofa Šrejnara. Původně zde stál*a starší zástavba, zbořená v polovině 16. století, patrně v souvislosti se stavbou zámku. Dům *byl vystavěn v roce 1614 v renesančním slohu. V přízemí má t*ypický průjezd krytý klenbou, který ústí do *dvorku, sevřeného dvěma křídly. Průčelí umocňují nárožní *arkýře - v jednom z nich se dochoval zbytek maleb, které dříve *pokrývaly celou fasádu domu. Žulový *portál s polokruhovým obloukem je korunován vodorovnou římsou. Od poloviny 80. let, po celkov*é rekonstrukci, je v *domě umístěna stálá *expozice okresního muzea.

*Východní strana nám. čp. 79 a 80

Podíváme-li se na východní stranu, tak v její pravé *části je rohový dům čp. 80 s modrou fasádou. Na tomto místě *údajně ve středověku stávala radnice, v níž se v rozmezí let 1444-1450 konalo *šest sněmů zástupců Panské jednoty a Jednoty poděbradské za účelem sjednání zemského míru. *Sněmů se zúčastnil též budoucí český král Jiří z Poděbrad. V sousedním domě čp. 79 bylo v období mezi *dvěma světovými válkami *pověstné *cukrářství U Lipských. V tomto domě se narodily dvě *známé osobnosti, bratři Oldřich a Lubomír Lipští.

*Kašna se sochou sv. Jakuba

Studny a kašny byly od dávných *dob nezbytnou součástí měst. Byly hlavním zdrojem pitné vody. Kašna *na náměstí je poprvé zmiňována roku 1546. *Odjakživa byla napájena z pramene Belky. Dnešní podoba kašny *je z roku 1828. Uprostřed kašny stojí *osmiboký sloupek se zdobenou římsou, na níž je čtyřboká hlavice se čtyřmi lvími hlavami, chrlícími vodu. Na vrcholu hlavice je umístěna socha sv. Jakuba v *poutnickém šatu zdobeném *lasturami a s kloboukem spuštěným na záda. V ruce má poutnickou hůl zakončenou křížkem. Sv. *Jakub je patronem Španělska a kromě jiného i patronem poutníků. Umístění jeho soch*y na kašně je symbolické, protože Pelhřimov má v*e znaku poutníka, a pokud bychom *vzali v úvahu, že název Pelhřimov se odvodil od latinského **Pelegrimus, což v podstatě znamená poutník, pak ho můžeme považovat i za patrona Pelhřimova.

*Horní (Rynárecká) brána

Podobně jako Dolní byla *i Horní brána postaven*a v 16. století. Mívala předbraní, tvořené menší branou, k níž přiléhala další brána, zvaná lidově *Kolíbka* (po požáru města roku 1561 znovu vystavěna v roce 1584). Kolíbka byla ještě v 1*8. století opatřena padacím můstkem. Hodiny *byly na bránu instalovány již koncem *17. století. **Ciferník směrem z náměstí zdobí dvě plechové postavy kozlů, které při bití hodin trkají.

*Zámek pánů z Říčan

Jeho počátky jsou obestřeny *mnoha nejasnostmi. Byl snad původně věžovitou gotickou stavbou asi z 15. století. Zbytky *se nám dochovaly v tzv. Gotické síni v přízemí zámku a dokládají, že tento *objekt byl zakomponován do *městského opevnění. Na *tuto nejstarší část byla přistavěna další v *letech 1550-1551, kdy Pelhřimov vlastnil Adam Říčanský z Říčan. Po velk*ém požáru města *v roce 1561 byla tato část zámku zahrnuta do rozsáhlé renesanční přestavby o dv*ou poschodích. Roku 1682 velký požár zámku způsobil, že byly *zahájeny rozsáhlé přestavby v barokním slohu. Do přestavby byla zahrnuta i Solní brána*. *Bylo přistavěno schodiště a k zámku *byla připojena stavba městské šatlavy. Roku 1707 byla *v těsném sousedství zámku přistavěna solnice (dnes divadlo). Obrovský požár města roku 1766 *silně poškodil i budovu zámku.