Klasické vzdělání je v Česku podle odborníků zaměřeno příliš obecně. Pokud chce být absolvent skutečně úspěšný v pracovním životě, často narazí na nutnost dalšího vzdělávání. Právě v této oblasti ale Česká republika stále zaostává za řadou evropských států. Čísla hovoří jasně. „V roce 2010 se dospělá česká populace do dalšího vzdělávání zapojila jen 7,5 procenta, čímž zdaleka nedosahuje průměru v Evropské unii. Státům Unie dokonce Lisabonská strategie stanovila do roku 2010 podíl na dalším vzdělávání dospělých ve výši 12,5 procenta,“ upozorňuje Jakub Stárek, ředitel odboru dalšího vzdělávání ministerstva školství. V celkovém pořadí je Česko v oblasti vzdělávání dospělých na 15. příčce z celkem 27 států Evropské unie. Nejúspěšnější zemí je v tomto ohledu Dánsko, které dosahuje úrovně 32,8 procenta.
Jedním z důvodů, proč se Češi neradi dále vzdělávají, je podle odborníků jejich malá vnitřní motivace. Mnohdy chybí i větší podpora ze strany zaměstnavatelů, především středních a menších soukromých firem. Mezi další bariéry patří také finanční hledisko či nedostatek času. „Lidé často mívají lichou obavu, že nejsou dost vzdělaní, aby se mohli dále vzdělávat. Z našich studií vyšlo, že se nejméně vzdělávají právě ti s nejnižším vzděláním, a přitom se potřebují vzdělávat nejvíce,“ konstatuje Jana Bydžovská, hlavní manažerka projektu ministerstva školství UNIV 2 KRAJE, jehož náplní je přeměna středních odborných škol v centra celoživotního učení a tvorba vzdělávacích programů pro dospělé.
Individuální potřeby regionů
Jedním ze specifik celoživotního vzdělávání je jeho schopnost reagovat na konkrétní potřeby regionů a vytvářet programy pro jednotlivé segmenty trhu práce. Jako příklad je možné uvést třeba lázeňství, které má z hlediska počtu návštěvníků za sebou velmi úspěšnou sezonu. „Na trhu práce vnímám nedostatek oborů, jako je kuchař či servírka. Odborné pozice ve zdravotním úseku zatím nejsou dramaticky postrádány. Je ale zřejmé, že například kvalitní fyzioterapeut se vždy uplatní,“ přibližuje situaci v oboru Josef Rambousek, generální ředitel Lázní Poděbrady.
Podle prezidenta Asociace institucí vzdělávání dospělých a odborníka v oblasti andragogiky Zdeňka Palána je nutné, aby další vzdělávání reagovalo právě na bezprostředně vzniklé problémy a změny na trhu práce. „Proto se instituce pro vzdělávání dospělých zaměřují na individualizaci vzdělávání, přístupy šité na míru, na úzké partnerství se světem poptávky, permanentní inovativnost a rychlou reakci na kvalifikační změny,“ říká Palán.
Rozšiřte si obzory
Další vzdělávání má podle odborníků pozitivní efekt nejen pro výše zmíněné absolventy, ale pro trh práce jako celek. „Průběžné zvyšování osobní kvalifikace, jazykových i dalších odborných kompetencí je stále větší nezbytností a pomáhá nám při kariérním sebeuplatnění i snižování nezaměstnanosti,“ konstatuje Jana Bydžovská, manažerka UNIV 2 KRAJE.
Ministerstvo školství z těchto důvodů spustilo celorepublikovou kampaň s názvem „Rozšiřte si obzory“, která v těchto dnech probíhá v televizi, rozhlase, tištěných médiích či na internetu. Kampaň směřuje k různým skupinám, od čerstvých absolventů středních a vysokých škol přes nezaměstnané a nezaměstnaností ohrožené pracovníky až po občany třetího věku. Upozorňuje také na nutnost udržet si práci i dlouho po padesátce, zvládnout nové požadavky a technologie, což se se stárnutím populace stává enormně významným motivačním faktorem. Kampaň také poukazuje na zvyšování konkurence na trhu práce při uvolňování pohybu pracovních sil nejen v rámci Evropy.
Najděte si svůj kurz Další vzdělávání probíhá po absolvování určitého stupně vzdělání, respektive po prvním vstupu jednotlivce na trh práce. Zahrnuje odborné vzdělávání zaměřené na rozvoj dovedností a znalostí důležitých pro uplatnění v pracovním i soukromém životě, profesní vzdělávání, občanské vzdělávání a zájmové vzdělávání. Jednou z cest, jak zefektivnit pracovní konkurenceschopnost na trhu práce, jsou vzdělávací kurzy. Jejich nabídku, která je průběžně aktualizována, najdete na stránkách www.vzdelavaniaprace.cz.
Při slučování pracovních kolektivů komunikujte Sloučení dvou velkých organizací je poměrně složitý proces, který vyžaduje kombinaci krátkodobých a dlouhodobých cílů. Sami jsme si tento proces vyzkoušeli při nedávném sloučení se společností King Sturge. Každá společnost si vytváří vlastní firemní kulturu a způsob, jakým vede svůj byznys (jak interně, tak externě), a pravděpodobně všechna sloučení se potýkají s těmito rozdíly v podnikatelské kultuře. Lidé mají také tendenci mít jiná očekávání a obavy z nadcházející změny, a proto je v průběhu celého procesu důležitá pravidelná komunikace a transparentnost. Mezi oběma společnostmi, týmy a kulturami musejí vzniknout nové mosty. Také vedoucí týmů nesou velkou zodpovědnost za motivaci svých lidí a urychlení integrace. V každém případě se jedná o proces, který nemůže být uměle zkrácen a potřebuje čas na dokončení. Existují různé aspekty, o kterých musíme přemýšlet před integrací, během ní a po ní: týmy a jejich současná a budoucí struktura, klienti, instrukce, proces relokace, právní a finanční záležitosti a samozřejmě IT. Pro každou z těchto kategorií je velmi důležité identifikovat a porozumět potřebám, důsledkům a vhodnému přístupu pro dosažení požadovaných cílů tím nejefektivnějším způsobem OE ideální kombinací času, výsledků a nákladů. Tewfik Sabongui, výkonný ředitel společnosti Jones Lang LaSalle v Česku a na Slovensku