To má školám umožnit prosperovat v situaci, kdy se začíná projevovat úbytek počtu žáků, kdy se některé kvalifikace zřejmě trvale přesunou do oblasti dalšího vzdělávání a kdy také razantně stoupne počet seniorů. Střední školy by pak měly zajišťovat celoživotní vzdělávání odborné, ale i zájmové a občanské.
Tuto proměnu škol (a myšlení celé společnosti) má za cíl tříletý třísetmilionový projekt ministerstva školství UNIV 2 KRAJE, zahájený letos v srpnu s využitím evropské a státní dotace. Práce na něm se právě v těchto týdnech razantně přesunula směrem dolů - do krajů a na konkrétní školy.
Těch se na Vysočině do projektu zapojilo třiadvacet, z toho šest v krajském městě. Na školách byly od ledna postupně vytvořeny týmy učitelů, které mají být do budoucna schopné postavit vzdělávací programy reagující na potřeby trhu práce v regionu, zvýšit odbornost zapojených učitelů v oblasti andragogiky (vyučování dospělých) a projektové principy pak trvale do budoucna udržet. Z oblasti teoretické, manažerské a legislativní centrální přípravy se tak UNIV 2 KRAJE přesunul mezi kantory do škol. V každém z třinácti regionů začal mj. pracovat metodik kraje, který bude tyto školy a jejich učitele po tři roky projektem provázet. Metodikem pro kraj Vysočina je Iveta Nemjová.
Neutahat „tahouny“
Během celého ledna 2010 vedla I. Nemjová postupně na zapojených školách první motivační semináře. Jejich cílem bylo soustředit aktivní kantory, vysvětlit jim principy a důvody nezbytné proměny jejich školy pro její budoucí prosperitu a motivovat je k práci v projektu.
Evergreenem současné doby, s nímž se přitom metodici krajů setkávali, je ovšem určitá "přeprojektovanost", která může podle slov řady ředitelů vést k vyčerpání aktivního jádra pedagogů - "tahounů", na školách.
Práce zapojených pedagogů v projektu UNIV 2 KRAJE bude z projektových prostředků honorována, jejich osobní motivaci však metodička na seminářích primárně hledala jinde - v první řadě je to v budoucím udržení pozice (anebo i samotné existence) jejich školy, ve zvýšení osobní kvalifikace a v zachování pracovních úvazků pro pedagogy. I z ministerstva či z Asociace krajů se ostatně ozývá názor, že by aktivita školy směrem k poskytování celoživotního učení měla být vnímána jako významné kritérium i v jejím hodnocení.
Oprávněnost této argumentace potvrzovaly při probíhajících seminářích i reakce ředitelů škol. "Ještě před třemi lety, kdy se principy projektu UNIV začaly formovat, by možná řada kantorů na naší škole nevěřila argumentu, že nás může postihnout zásadní pokles žáků. Dnes už si nejspíš tuhle situaci reálně umí připustit každý," uvažoval např. ředitel SPŠ v krajské Jihlavě Miroslav Vítů.
Jeho škola přitom patří díky své tradici, absenci učebních oborů a kvalitnímu portfoliu oborů maturitních (elektronika, strojařina, výpočetní technika, jazyky) k těm nemnoha, kterých se zatím pokles počtu žáků výrazněji nedotkl. Také tady už ale poznali bleskovou reakci trhu, když na problémy velkého zaměstnavatele v kraji rodiče potenciálních žáků okamžitě zareagovali: "Devět let si vedu přesnou statistiku a loni poprvé jsme nenaplnili strojařinu," konstatuje Vítů. Zatímco dříve měla škola v oboru 59 zájemců o 30 míst, tentokrát se sešlo jen 24 přihlášek.
Metodička kraje se při motivačních seminářích setkávala s týmy kantorů škol, které mají už značné zkušenosti z práce s dospělými klienty a se stavbou vzdělávacích programů pro konkrétní zaměstnavatele. Vedle nich ovšem stojí školy, které se s andragogikou a programováním zatím příliš nesetkávaly. Cílem je vytvořit na každé z nich desetičlenný tým a připravit tři programy, z nichž jeden bude i pilotně ověřen s prvními uchazeči o doplnění vzdělání. V tom bude týmům na školách mj. poskytovat odbornou podporu jak metodik kraje, tak obsahový management celého projektu v Národním ústavu odborného vzdělávání v Praze.
Jihlavská SPŠ je příkladem zkušené školy, kde se školní metodik ing. Chudoba dlouhodobě věnuje problematice celoživotního učení a která už připravila několik vzdělávacích programů. Její pedagogové spolupracují s firmami i soukromými vzdělavateli dospělých. Z těchto zkušených kantorů také škola formuje tři své týmy pro UNIV 2 KRAJE, každý o třech až čtyřech lidech.
Na každé škole vzniká v týmu i post metodika, který bude hledat vazby vytvářených programů na trh práce. Celkem 3250 lidí bude proškoleno v oblasti andragogiky, mnozí projdou i vzděláváním v marketingu dalšího vzdělávání. Zapojeným učitelům tak začala další několikaletá práce - vzdělávat se budou distanční i prezenční formou.
Agentury mají náskok
"Škola by se měla stát institucí, která nezavře ve tři odpoledne, ale pojede do pozdního večera," argumentovala při motivačním semináři metodička pro Vysočinu I. Nemjová. To však podle ředitelů bude vyžadovat především hlubokou změnu v myšlení v rámci celé společnosti.
"Zatím po nás firmy spíše chtějí, abychom se přizpůsobili my, aby se jim naši pedagogové věnovali dopoledne. Večer nebo o víkendu se nikomu moc nechce. Navíc nám tu hojně krouží majitelé komerčních agentur, které dosáhly na grantové peníze na poskytování vzdělávání, a chtějí od nás jen "půjčit" odborníky - to pro nás ale není výhodné, pokud nemůžeme zároveň i pronajmout prostory a zařízení školy. Navíc naši kantoři jsou dopoledne vytíženi ve škole," popisuje ředitel SPŠ Jihlava Vítů. Upozorňuje na zvýhodněnou "startovací pozici" těchto agentur, které nejsou zatíženy nutností vzdělávat populaci patnáctiletých. Středními školami napříč Vysočinou tedy v těchto týdnech zněly argumenty určené učitelům, kteří se chtějí podílet na budoucnosti své školy: "Deset lidí se může dále vzdělat, což by jinak stálo školu peníze. Škola získá vyšší respekt a kompetence využije i v počátečním vzdělávání...," argumentovala metodička na seminářích. Jako argument zazněla i minimalizace rizika optimalizace školy, která se do celoživotního učení zapojí, ale i to, že by škola měla díky dalšímu vzdělávání generovat zisk.
Zároveň se na seminářích vyjasňovaly formou dotazů v diskusích nejasné body: "Kdo rozhodne o tom, která škola bude řešit který program? Jak bude po ukončení projektu zajištěn chod vytvořených krajských webů dalšího vzdělávání...," ptali se např. kantoři a ředitelé. Zároveň volali po slevách na daních pro firmy jako motivačním faktoru do dalšího vzdělávání. Přejí si také změny ve školském zákonu, které by další vzdělávání postavily skutečně na roveň počátečnímu.
Marketingová „masáž“
Projekt UNIV 2 KRAJE je proto podle odezvy z probíhajících motivačních seminářů z hlediska budoucnosti atraktivní nejen pro ty školy, u nichž je práce s dospělou klientelou novinkou, ale i pro ty zkušené. "Jako samostatný subjekt naprosto nejsme schopni udělat takovou marketingovou masáž, v níž bychom o své nabídce celoživotního vzdělávání informovali, jakou budeme schopni provést jako účastníci v síti škol projektu. To je také důvod, proč jsem školu do projektu přihlásil," říká otevřeně ředitel SPŠ Jihlava Vítů.