Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Web není aktualizován od roku 2012

Kariéru nastartuje další vzdělávání, možností přibývá

8.5.2013    novinky.cz - „On tam neměl do tý školy chodit, to už není pro něj!“ řekla rázně matka Míla Myslíková v komedii Marečku, podejte mi pero o svém muži v podání Jiřího Sováka. „Prosím tě, když to zvládne takovej Hujer…“ zněla povzbudivá odpověď synka Jiřího Schmitzera.  

Kdyby Jiřího Sováka nakonec k maturitě nedonutili, stal by se zřejmě řadovým dělníkem, možná by na něj zbylo v plně automatizovaném socialistickém podniku jen místo na vrátnici. Tlak na neustálé rozšiřování si znalostí a dovedností je dnes cítit ještě silněji.

 

Rapidní pokrok v technologiích, rychlá výměna informací v globalizovaném světě, stále vznikající nová úzká odvětví práce v kombinaci s horentní nezaměstnaností a obavami o udržení zaměstnání, k tomu ještě štědrá nabídka škol – to vše chtě nechtě udržuje současníka v neustálém vzdělanostním procesu.

 

Ačkoli u nás celoživotní vzdělávání tolik nerezonuje jako v západních zemích, měl by každý jedinec usilující o zvýšení vlastní konkurenceschopnosti o dalším učení uvažovat, byť to může bolet. Poloprázdné střední školy jako příležitost pro dospělé

Národní ústav pro vzdělávání již několik let v rámci projektu UNIV (Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení) usiluje o to, aby se střední školy proměnily v centra celoživotního vzdělávání, tedy aby byly přístupné lidem kteréhokoli věku a přizpůsobily jim svá školení.

Do projektu se zapojilo 325 středních odborných škol v třinácti krajích vyjma Prahy. Projekt je přínosný pro lidi, kteří si chtějí rozšířit kvalifikaci, i pro školy, které si díky tomu mohou ekonomicky polepšit. Zejména v době, kdy na středních školách je v důsledku slabého ročníku málo žáků, jsou školy ochotné si přilepšit.

Nyní se ústav snaží propojit rekvalifikace s procesem uznávání. Vycházet se bude ze standardů Národní soustavy kvalifikací (NSK), tedy z oficiální databáze dovedností potřebných pro výkon konkrétní profesní kvalifikace.

 

Cílem je umožnit lidem při rekvalifikacích využít dovednosti, které se během života naučili mimo školu, což jim vzdělávání zkrátí a zlevní.

Seznam zapojených škol: https://www.univ.nuov.cz/

Popis požadavků na jednotlivé kvalifikace: https://www.narodnikvalifikace. cz/

Přehled kurzů: https://www.vzdelavaniaprace.cz/

 

Schopnost práce s počítačem na uživatelské úrovni je už dnes očekávanou dovedností u většiny uchazečů. Stále častěji jsou požadovány i u dělnických profesí. Doplnit si vzdělání v oboru IT lze poměrně snadno, protože nabídka kurzů pro výuku práce s počítačem je na internetu bohatá. Osvojit si základní dovednosti by nemělo dělat větší problémy.

 

Jak ale platí u všech oborů, znalost něčeho navíc vždy pomáhá. Například v případě jazykových znalostí zaměstnavatelé už pokládají za standard, že uchazeč o zaměstnání ovládá angličtinu na komunikativní úrovni. Jenže co jim zpravidla chybí, je znalost druhého jazyka. Jazyk za stovku nebo i 250 korun

 

Také z jazykových kurzů by si mohl člověk vybírat dlouho. Řádově mohou vyjít na tisícikoruny. Někde vyjde hodina výuky na stovku, jinde na 250 Kč. Často se doporučují kurzy v zahraničí, které jsou dražší, zato podle odborníků efektivnější. Samozřejmě i díky samotnému cestování po cizích zemích si člověk svou jazykovou výbavu vytříbí.

 

Řada lidí si vystačí s tím, že si koupí učebnici a vzdělává se doma. Samostudium je ale pro mimořádně disciplinované jedince, kteří se dokážou ve volném čase ke studiu přinutit. Vše potřebné je také k dohledání na internetu, ovšem je třeba pamatovat také na fakt, že internet je zaplaven nesmysly a nesourodými informacemi. Kdo je není schopen vyfiltrovat, měl by se svěřit do rukou odborníka, který jej informačním labyrintem provede.

 

Vedle kurzů šitých na míru by se nemělo zapomínat na otevřený školský systém. Střední a vysoké školy nabízejí různé formy studia, které vycházejí vstříc pracujícím. Některé střední školy například nabízejí tzv. distanční formy vzdělávání, neboli e-learning, které se uskutečňuje převážně nebo výhradně prostřednictvím informačních technologií. Podle zákona je délka takového vzdělávání nanejvýš o jeden rok delší než doba vzdělávání v klasické denní formě.

 

Učně zaujme nabídka tzv. zkráceného studia, v jehož rámci lze získat druhý výuční list už během jednoho roku, protože školy mohou uznat všeobecné vzdělání, které je všem školám společné, a věnují se pak jen odborné stránce vzdělání. Po večerech i o sobotách

 

Některé střední školy dnes v rámci projektu UNIV (viz tabulka) poskytují rekvalifikační kurzy pro dospělé. Jejich cena se liší podle materiální náročnosti.

 

E-learning se postupně prosazuje i na vysokých školách, oblíbenější jsou ale stále různé druhy dálkového studia, v jejichž rámci je třeba absolvovat 200 až 220 konzultačních hodin, například o sobotách.

 

Výjimkou nejsou ani večerní formy, kdy student podstupuje několikrát týdně v odpoledních a večerních hodinách 10 až 18 hodin. Časté jsou kombinace různých typů forem vzdělávání.

 

Za další studium VŠ se platí, přičemž výše poplatku se odvíjí od nákladů pro daný obor. Například semestr studia Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která nabízí spíše levnější obory, vyjde na deset tisíc korun.

 

Také VŠ nabízejí různé kurzy, ať už zájmové nebo zaměřené na výkon povolání. Jejich cena se značně liší, může vyjít na pár stovek za semestr, nebo i na 200 tisíc. Nicméně všechny přednášky na VŠ jsou přístupné veřejnosti zdarma.

Nahoru