Plzeň - Více hodin jazyků a matematiky nebo třeba výuku dějepisu spojenou s češtinou přinesl nový školní rok studentům středních škol. Ty začaly učit podle nových osnov, jež si mohly připravit samy s ohledem na to, jaké vědomosti jejich studenti nejvíce potřebují.
Školní vzdělávací programy, které určuje ministerstvo školství, umožňují ředitelům zavádět ve výuce změny. Proto také plzeňské školy začaly slučovat například některé předměty nebo zohledňovat požadavky potenciálních zaměstnavatelů.
Praktičtější matematika, čeština spolu s dějepisem Na středním odborném učilišti elektrotechnickém se změny dotkly zejména výuky matematiky. „První ročníky budou mít oproti loňským prvákům více hodin. Když neznají základy matematiky, tak nespočítají nic v odborných předmětech,“ vysvětlil důvod změny ředitel školy Jaroslav Černý.
Důraz na provázanost matematiky s odbornými předměty kladou také na stavební průmyslovce. Tam letošní prváci poznávají úskalí nového předmětu, nazvaného aplikovaná matematika. „V rámci tohoto předmětu se snažíme aplikovat matematiku do odborných předmětů,“ sdělil ředitel školy Jaroslav Kunte. Ten dodal, že v matematice již škola nemusí učit věci, které absolvent stavební průmyslovky v praxi nevyužije. „Nevím k čemu stavař ve své profesi potřebuje komplexní čísla,“ uvádí Kunte konkrétní příklad.
Při změnách osnov však nejde jen o bezprostřední nároky zaměstnavatelů na absolventy. Na stavební průmyslovce spojili ekonomiku s občanskou naukou a český jazyk s dějepisem. „Výuka češtiny se z devadesáti procent týkala dějin literatury. Pokud tedy studenti probírají v dějepisu období baroka, tak chceme, aby se ve výuce promítly také dějiny barokní literatury,“ konstatuje Jaroslav Kunte. Ten očekává, že studenti tak lépe pochopí dějiny jako provázaný celek.
Ne všude od prvního září využili možnosti upravit osnovy. Spojování předmětů nenachystali například na Mikulášském gymnáziu ani na Gymnáziu Luďka Pika v Plzni. „Nemáme kantory na to, abychom integrovali předměty. Nemáme nikoho, kdo by třeba učil dějepis se zeměpisem,“ uvedl ředitel Gymnázia Luďka Pika Jaromír Kašpar.
Ředitelé středních škol v kraji možnost upravit osnovy vítají, protože jim to umožňuje vytvořit program tak, jak to považují za správné. Cílem nového stylu výuky je například to, aby studenti byli více komunikativní, schopní kriticky uvažovat nebo samostatně zvládat různé problémy, případně připraveni na aktuální požadavky na pracovním trhu. „Školám novinka umožní autonomii rozhodování,“ připomněla Jana Kašparová z Národního ústavu odborného vzdělávání.
Na základních školách se to ne vždy osvědčilo Základní školy už podle svých vlastních osnov mohou učit čtyři roky. Praxe ale podle zkušeností odborníků ukazuje, že ne všude tuto šanci uchopili ředitelé a učitelé správně. Některé znalosti totiž dětem na středních školách chybí.
„Deváťáci jsou stále méně a méně připraveni. Nejsou schopni rychle počítat matematické příklady. Proto se kantoři musí věnovat věcem, které děti mají dávno znát,“ prohlásil ředitel Mikulášského gymnázia Josef Trneček.
„První ročníky budou mít oproti loňským prvákům více hodin. Když neznají základy matematiky, tak nespočítají nic v odborných předmětech.“ Jaroslav Černý, SOU elektrotechnické