Střední Morava - Namísto encyklopedických vědomostí se budou učit jak řešit problémy, nést zodpovědnost nebo umět komunikovat nejen v češtině, ale i v cizím jazyce či pracovat s počítačem.
To je velký obrat, který už za necelý týden čeká studenty a učně přibližně poloviny středních škol a středních odborných škol v Olomouckém kraji. Po základních školách se totiž i ony začínají zbavovat tradičních osnov. Další střední školy by se k nim měly přidat do dvou let.
„Žádné dodržování centrálních plánů, ale naopak větší prostor k tomu, aby se předměty přizpůsobily potřebám zaměstnavatelů a více využívaly zajímavější způsob výuky,“ vyjmenovává výhody nového systému Zoja Franklová z Národního ústavu odborného vzdělávání.
A jak to bude v praxi vypadat? Nové osnovy podle ní samozřejmě neznamenají, že by například z výuky dějepisu vypustily pravěk nebo z hodin matematiky geometrii. „Dříve měly klasické osnovy například vyhrazených jen deset procent z výuky na nové trendy v oboru. To ale nestačilo, protože technika jde rychle dopředu a my jsme na to nestihli v hodinách reagovat,“ říká ředitel olomoucké střední školy polytechnické Aleš Jurečka.
Aví o čem mluví. Jeho škola se totiž v rámci pilotního projektu v oborech zedník, autoelektrikář, strojní mechanik a instalatér už před třemi lety zbavila tradičních osnov a začala učit podle nových vzdělávacích programů.
„Je to rozhodně posun k lepšímu. Dříve se nám stávalo, že naši žáci přišli na praxi nebo po škole do zaměstnání a měli pocit, že se spoustu věcí učili zbytečně. Navíc některé vědomosti z nových trendů neměli. To se nám už skoro nestává,“ popisuje ředitel.
Podobného názoru je i ředitel přerovské střední školy gastronomie a služeb Oldřich Baďura. „Přechod na nové vzdělávací programy jsme uvítali. Staré osnovy studenty mnohdy přetěžovaly informacemi. Nový program nepovažuje za nejdůležitější kvantum znalostí, ale spíše jejich získávání a použití,“ tvrdí ředitel.
Podle ředitele Oldřicha Baďury je například dobré, že škola může sama pracovat s počty hodin. „Díky tomu tak mají naše maturitní ročníky jen některé povinné předměty. Zbytek si volí studenti sami,“ dodává.
Tyto a další podobné úpravy školních osnov mají pomoci vyřešit paradoxní stav, kdy v regionu roste nezaměstnanost, ale firmy marně shánějí zkušené řemeslníky. „V novém pojetí mají školy větší prostor k tomu, aby se vyprofilovaly, přizpůsobily se potřebám zaměstnavatelů a využívaly zajímavější způsob výuky,“ vysvětluje mluvčí Franklová.
Školy si nyní budou muset podle ní kvůli novým školním vzdělávacím programům zvyknout na úplně nový styl učení: takový, který bude vyhovovat individuálním potřebám dětí, aby si žáci z výuky odnesli vždy to hlavní. Tedy schopnost informace vyhledat a používat je v souvislostech.
Odborníci, kteří se zaváděním rámcového vzdělávacího programu zabývají, tvrdí, že nepřinese žádný šok. „Již dnes jsou významné rozdíly v tom, co se na školách učí,“ namítá Zdeněk Dlabola, hlavní lektor národního programu Koordinátor. Ten školí pedagogy, jak vzdělávací programy sestavit. „Důvodem, proč rámcové vzdělávací programy vznikají, jsou zkušenosti z trhu práce i vzdělávání. Ty říkají, že je dobré, pokud je člověk vybaven znalostmi, ale že jsou mu k ničemu, pokud je neumí využívat,“ říká Dlabola.