Výběr jazyka
Cz
Web není aktualizován od roku 2012

1. září začíná reforma na středních školách

20. srpna 2009  - Od začátku školního roku zahájí přibližně polovina středních odborných škol a všechna gymnázia výuku podle nových vzdělávacích programů. Ostatní střední školy se k nim přidají během příštích dvou let. V novém pojetí už není nutné dodržovat centrální osnovy a školy mají větší prostor k tomu, aby se vyprofilovaly, přizpůsobily se potřebám zaměstnavatelů a více využívaly zajímavější způsob výuky. Namísto encyklopedických vědomostí se mají orientovat na tzv. klíčové kompetence žáků, tedy schopnost řešit problémy, spolupracovat, nést zodpovědnost, na komunikaci v češtině i v cizím jazyce, práci s počítačem či chuť dále se učit.        

text ke stažení text ke stažení (64,50 KB)


  • Reforma je nutná

V dnešní globalizované společnosti by vzdělávání mělo směřovat k tomu, aby absolvent získal nejen znalosti a dovednosti z oboru, ale zároveň byl samostatný, schopný přizpůsobit se novinkám a ochotný se dále učit. Tato složka vzdělávání je ale v našich školách stále nedostatečná a to by se mělo změnit. „Potřebnost reformy se může ukázat velmi brzy také v souvislosti s ekonomickou krizí. Nezaměstnanost se zvyšuje už nyní a může se stát, že některé obory přestanou být perspektivní. Pro absolventa nebude snadné najít práci a lépe na tom budou ti, kteří budou schopni uplatnit se v různých oblastech a rychle se doučí nové věci," říká k tomu ředitel NÚOV Miroslav Procházka.

 

  • Stát určuje mantinely

Ve středních odborných školách je situace specifická vzhledem k velkému množství oborů, které se zde vyučují. Dřívější úzce zaměřené obory se sice slučují do širších celků, přesto jde stále o cca 260 oborů. Pro každý z nich musel být vytvořen rámcový vzdělávací program, který vyjadřuje představu státu o tom, jak by měl být připraven absolvent toho kterého oboru. Neurčuje však podrobně, jak mají školy postupovat, když chtějí stanoveného cíle dosáhnout. Školy tak získávají větší prostor pro své vlastní pojetí a to se odráží ve školním vzdělávacím programu, který si samy připravují.

 

 

  • Jak reforma postupuje

1. Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné školy se připravují v Národním ústavu odborného vzdělávání, pro gymnázia ve Výzkumném ústavu pedagogickém.

2. Ministerstvo školství již vydalo 227 rámcových vzdělávacích programů, další se ještě připravují a budou vydány v příštím roce.

3. Od schválení mají školy dva roky na to, aby si podle nich vytvořily své vlastní vzdělávací programy.
4. Gymnázia a asi polovina středních odborných škol začne 1. 9. 2009 podle nich vyučovat v prvních ročnících.

5. Každý další rok se vzdělávací program posune o ročník výš, po čtyřech letech se tak podle vzdělávacích programů bude učit celá škola.

6. Od roku 2012 budou již všechny školy učit podle školních vzdělávacích programů.

 

 

 

  • Učitelům přibyla práce, ale víc je baví

Pro školy znamená toto nové pojetí sice mnoho práce navíc, přitom jde o činnosti, které se i sami učitelé museli napřed naučit, ale na druhou stranu není zanedbatelné, že se pedagogové stávají spolutvůrci vzdělávacích záměrů své školy a tím jsou také více zainteresováni na její úspěšnosti. Například ředitelka pilotní školy z Příbrami Marcela Hodková si myslí, že pedagogické sbory zažívají díky reformě renesanci: „Mnoho učitelů už ztratilo chuť do práce, byli vyhořelí a teď našli zase nový impuls, začali hledat zkušenosti v jiných školách, používat novou techniku, snaží se propojovat výuku v různých předmětech. O to je smutnější, že jsme na to nedostali víc peněz.“ Ovšem ne všichni učitelé byli hned od začátku reformou nadšeni. To si uvědomuje i zástupce ředitele VOŠ a SPŠ ve Varnsdorfu Josef Mágr. Jeho škola využila větší volnosti tak, že posílila tělesnou výchovu, matematiku a zařadila zcela nový předmět rétorika. Snaží se také spojovat předměty, jako třeba fyziku a chemii. „Když se učitelé sami na vzdělávacích programech podílejí, tak odpadne připomínka, kterou bylo dříve velmi často slyšet: Kdo to zase vymyslel? Kdo podle toho má učit?“ upozorňuje Josef Mágr.

 

  • Žáci mohou být aktivnější

Žákům by reforma měla přinést zajímavější vyučování, v němž už by neměli jen pasivně poslouchat výklad a pak z něj být vyzkoušeni, ale měli by mít víc prostoru pro vlastní aktivitu a vyjádření názoru. „Když dáme žákům možnost, aby řešili problémy ve skupinkách společně, tak to vzbudí jejich zájem a zapojují se i ti slabší, protože se nestydí. Objeví v sobě schopnosti, o nichž ani nevěděli,“ říká Hana Křístková ze Střední odborné školy obchodní v Brně. Vymysleli si tu například projekt, při němž se celá škola věnuje zdravému stylu života. Prolíná všemi obory a předměty, žáci si hledají informace, chodí na přednášky do fakultní nemocnice připravují prezentace, např. o bulimii a anorexii, v matematice třeba měří BMI.

 

 

Rádi odpovíme na Vaše dotazy a obstaráme kontakty na pilotní či jiné střední školy.

RNDr. Miroslav Procházka, ředitel NÚOV

e-mail: miroslav.prochazka@nuov_cz

PhDr. Jana Kašparová, vedoucí oddělení NÚOV

e-maill: jana.kasparova@nuov_cz

Zoja Franklová, tisková mluvčí NÚOV

e-mail: zoja.franklova@nuov_cz, telefon: 274 022 112

mobil: 724 652 240

 

Národní ústav odborného vzdělávání

Weilova 1271/6

Praha 10 – Hostivař

Tel.: 274 022 111

Nahoru