Vyplývá to z průzkumu mezi zaměstnanci úřadů práce (ÚP), který provedl Národní ústav odborného vzdělávání letos v květnu (NÚOV). Jen za květen přitom evidovaly úřady práce o 57 procent více nezaměstnaných absolventů než za stejné období minulého roku.
Podle úřadů práce stojí za horší zaměstnatelností absolventů hlavně nedostatečná odborná praxe. Shánění práce bude ale těžké i pro ty, o jejichž obor není mezi zaměstnavateli zájem. "Kadeřníci a kadeřnice mají problémy s uplatněním na trhu práce také proto, že většina zaměstnavatelů nabízí v oboru práci pouze na živnostenský list formou pronájmu křesla," konstatuje zpráva. Dlouhodobě není zájem také o absolventy různých ekonomických nástaveb.
Mladí kuchaři a číšníci zas mohou mít na pracovním trhu problémy proto, že gastronomické obory produkují příliš mnoho absolventů. V důsledku krize také nastal útlum některých strojírenských oborů, proto zřejmě nebude práce pro čerstvé zámečníky nebo elektrotechniky.
Z průzkumu ale vyplynulo, že o budoucí zaměstnání se nemusejí bát sestry, lékaři a ošetřovatelé. Ve zdravotnictví je dlouhodobý nedostatek pracovníků. Krizi by při hledání práce neměli pocítit ani budoucí učitelé a sociální pracovníci.
Vysokoškoláci obecně by se podle zaměstnanců ÚP mohli nejsnáze uchytit. Šance na uplatnění absolventů učilišť a středních odborných škol však většina úřadů hodnotila jako špatné až velmi špatné.
Spoluautorka průzkumu Pavla Skácelová řekla ČTK, že ačkoli je na pracovním trhu dlouhodobě poptávka po učních, firmy si nyní mohou na pracovním úřadě z čerstvě propuštěných řemeslníků vybírat. Podniky proto raději přijmou člověka s praxí než nezkušeného absolventa. Problémy prý budou mít zejména svářeči nebo řidiči nákladních aut. Mladým řidičům a absolventům strojírenských oborů prý také výrazně klesly šance na uplatnění v zahraničí.
Průzkumu se v květnu letošního roku účastnilo 69 úřadů práce.