Ve středních odborných školách se dosud vyučovalo podle kurikulárních dokumentů schválených MŠMT. Ředitelé škol však měli možnost tyto dokumenty upravit. Do učebních plánů jsou zařazeny všeobecně vzdělávací předměty (český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, přírodovědné předměty, občanská nauka, dějepis a tělesná výchova) a odborné předměty podle jednotlivých studijních oborů. Součástí odborných předmětů jsou i různá praktická, laboratorní, konstrukční a jiná cvičení. Do učebních plánů SOŠ jsou zařazena i období souvislé odborné praxe v podnicích a jiných institucích. Ve středních odborných školách existuje jednak průběžné hodnocení, jednak závěrečné hodnocení žáků. Maturitní zkouška ve čtyřletých oborech SOŠ se v současnosti skládá z českého jazyka a literatury, z volitelného předmětu a z odborných předmětů. Zkouška z odborných předmětů má část teoretickou a část praktickou. Po úspěšném složení maturitní zkoušky žáci získávají vysvědčení o maturitní zkoušce. Zaměstnavatelé bez výhrad uznávají vysvědčení o těchto zkouškách jako doklady o získané odborné kvalifikaci. Úspěšné vykonání maturitní zkoušky také umožňuje vstup na vysoké nebo vyšší odborné školy. Reforma maturitní zkoušky je rozložena na období 2010 – 2012 .
Střední odborná učiliště (SOU) podle současné legislativy vzdělávají žáky pro odborné činnosti odpovídající příslušným učebním oborům. Účast podniků v odborné přípravě učňů se rozvíjí především na úrovni škol. Školy v zájmu zlepšování svých vzdělávacích programů spolupracují s úřady práce, s podniky, s profesními svazy a se sdruženími i s obchodními komorami. Odborná příprava (dvouletá nebo většinou tříletá) poskytuje střední vzdělání, je zakončena závěrečnou zkouškou a vede k získání výučního listu. Závěrečná zkouška neumožňuje vstup na terciární úroveň vzdělávání. Absolventi ze dvou či tříletých oborů odcházejí rovnou do pracovního procesu. V dalším studiu mohou pokračovat pouze v případě, že si stávající studium doplní dvouletou nástavbou a složí maturitní zkoušku. Kromě toho mohou SOU vzdělávat žáky „ve studijních oborech pro výkon některých náročnějších dělnických povolání a některých technickohospodářských činností provozního charakteru”. V těchto případech je vzdělávání čtyřleté, je ukončeno maturitní zkouškou a umožňuje vstup na vysokou školu nebo vyšší odbornou školu.
Do učebních plánů jsou zařazeny všeobecně vzdělávací předměty (stejné jako v SOŠ), odborné předměty, jejichž výběr a zařazení jsou závislé na povaze učebního a studijního oboru, a odborný výcvik. Poměr všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů, odborných vyučovacích předmětů a odborného výcviku není ve všech oborech ani ve všech postupných ročnících stejný. V tříletých učebních oborech, které jsou nejrozšířenější, je všeobecně vzdělávacím vyučovacím předmětům vyhrazeno 30–35 % vyučovacího času, teoretickým odborným předmětům 20–30 % a odbornému výcviku 35–45 % vyučovacího času. Ve čtyřletých studijních oborech se tyto podíly pohybují kolem 40:30:30. Ve studijních oborech nástavbového studia pro absolventy tříletých učebních oborů SOU jsou do učebních plánů zařazeny pouze všeobecně vzdělávací předměty a teoretické odborné předměty, jejichž poměr činí zhruba 45:55.
Odborný výcvik se uskutečňuje převážně na provozních pracovištích, ve cvičných dílnách a v provozovnách. S ohledem na
povahu jednotlivých oborů se však může uskutečňovat i v laboratořích a v odborných učebnách. Tak je tomu
především ve čtyřletých studijních oborech.Průběžné a závěrečné hodnocení žáků formou maturitní zkoušky (u čtyřletých
oborů) je obdobné jako na SOŠ. Závěrečná zkouška v tříletých oborech SOU je odborná zkouška, při které žáci
prokazují, jak jsou připraveni k výkonu příslušných pracovních činností a povolání. Skládá se z praktické zkoušky z
odborných předmětů a z teoretické zkoušky z odborných předmětů. Po úspěšném složení závěrečné zkoušky žáci získávají
vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.
Nástavbové studium organizují jak střední odborná učiliště, tak střední odborné školy. Zájemci se k
němu přihlašují buď bezprostředně po absolvování předchozího vzdělávání, nebo po určité době praxe. Tento segment
školské soustavy představuje instituci druhé šance a významně zvyšuje průchodnost vzdělávací soustavy.
Konzervatoře jsou specifickým typem střední odborné školy, které se řídí odlišným režimem. Hudebně,
pohybově a dramaticky nadaní žáci vykonávají, jako součást přijímacího řízení talentovou
zkoušku. Do šestiletých hudebních a dramatických oborů jsou přijímáni absolventi 9. ročníků
základních škol. Osmiletý obor tanec je určen talentovaným žákům již po dokončení 5. ročníku základní školy, kteří si
v nižších ročnících konzervatoře plní povinnou školní docházku.
Šesti a osmileté vzdělávání je zpravidla ukončeno absolutoriem v konzervatoři.Dokladem je
vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa. Označení absolventa konzervatoře je „diplomovaný specialista“, zkráceně
„DiS“ (uvádí se za jménem). Absolventi konzervatoří získávají vyšší odborné vzdělání (ISCED 5B). Žáci konzervatoře
mohou v průběhu vzdělávání složit také nepovinnou maturitní zkoušku (ISCED 3A), nejdříve však po absolvování
čtvrtého ročníku, v oboru tanec po osmém ročníku.
Co se týče konzervatoří, vyšší sekundární úrovně jsou pouze některé ročníky konzervatoří; úrovní je tu hned několik – ISCED 2A (nižší sekundární) u osmiletých oborů, ISCED 3B v prvních 4 ročnících šestiletých oborů, úrovně ISCED 3A dosahují žáci, kteří vykonají maturitní zkoušku, a úrovně ISCED 5B (terciární úroveň) absolventi konzervatoře