Václav Krištof drží v ruce hřídel, která je jeho výuční vizitkou. Kromě toho tento čerstvý absolvent tříletého učebního oboru na Střední škole technické a automobilové v Chomutově vypracoval i písemnou práci z technologie a v ústní části se vyrovnal s upínáním obrobku. „Nebyla tam žádná čeština nebo cizí jazyk, všechno bylo zaměřeno na praxi, což mi plně vyhovuje,“ řekl Deníku Vašek. Pokud by ve stejném strojírenském oboru končil v Ostravě, měl by naprosto stejné zadání.
To, co vzbuzuje výrony emocí u budoucích maturantů, na učilištích už běží třetím rokem. „Základem nového pojetí závěrečné zkoušky jsou jednotná zadání, která se připravují pro každý obor a na jejichž tvorbě se podílejí školy, zástupci zaměstnavatelů a pracovníci Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV),“ říká mluvčí NÚOV Zoja Franková.
Odborné střední školy tak už obdobu státní maturity mají. Výsledky zkoušek na různých učilištích lze bez problémů porovnat. Přínosem je, že jsou zaměřeny víc na úkoly z praxe. Přispívá k tomu také fakt, že se odborníci z firem přímo podílejí na tvorbě jednotných zadání.
„Novou podobu závěrečných zkoušek aplikujeme již třetím rokem a nemáme s tím my ani žáci žádné problémy. systém je vyhovující a bezproblémový, neboť náběh byl dobrovolný a postupný,“ míní Miroslav Široký, ředitel Hotelové školy Plzeň. Jeho místní kolegyně z Integrované střední školy živnostenské Věra Ulčová se připojuje. „Praktická část je náročná a sleduje nové módní trendy jak u kadeřníků tak u krejčích. Kritéria hodnocení jsou předem známá a žáci jsou podle nich hodnoceni spravedlivě a objektivně,“ popisuje Ulčová.
Příčinu úspěchu asi nejlépe vystihl ředitel Střední odborné školy a gymnázia v Liberci Zdeněk Krabs. „Na rozdíl od státních maturit se národní závěrečnou zkouškou začalo od škol. Odborníci z NUÓV vyšli z názorů učilišť, jejich zkušeností a potřeb, propojili to s potřebami zaměstnavatelů a vytvořili funkční systém zkoušek, který se navíc každoročně mění podle nových trendů z praxe,“ tvrdí Krabs.
Lákavé nabídky
Učňovské obory přesto stále netáhnou tak, jak by zaměstnavatelé potřebovali. Proto mnozí dělají maximum, aby si své budoucí dělníky zaháčkovali už během učení.
Absolvent technického učiliště z Chomutova Jakub Semet si ve třetím ročníku na čtyřměsíční odborné praxi vydělal 12 tisíc korun. Ředitel školy Václav Sailer potvrzuje, že firmy mají i v době krize o jeho absolventy velký zájem. Škola spolupracuje například s firmou LOSTR či SD – 1. strojírenská. Žákům poskytují náborové příspěvky, dohodu o zaměstnání, prázdninové praxe či dopravu zdarma.
Jedničkou v nabídce je ovšem Škoda Auto. Její mluvčí Jaroslav Černý potvrdil, že krize nijak nezasáhla jejich dlouhodobý program péče o učně. Momentálně sponzoruje 900 žáků ve třech maturitních a devíti učebních oborech. „Poskytujeme stipendia v rozsahu 300 až 5000 korun měsíčně, jistotu přijetí do pracovního poměru, zahraniční jazykové pobyty, dotaci na ubytování či provozní praxi,“ vyjmenovává Černý.
Plat až 50 000
Přesto počet učňů stále klesá, v posledních třech letech o 21 procent. SOU letos navštěvuje 123 600 žáků, zatímco v roce 2004 to bylo 147 900. A letošní systém tří přihlášek na střední školy vnesl do ředitelských řad ještě víc nervozity.
Podle zjištění společnosti SCIO například V Královéhradeckém kraji ze 180 oborů s výučním listem jsou na 130 ještě volná místa. Mluvčí SCIO Bohumil Kartous uvádí jako příklad Plzeňský kraj.
„Službové obory typu kadeřník, kuchař jsou na jedné ze zdejších škol naplněny minimálně, o technické obory není zájem, vyjma výpočetní techniky. Totéž platí pro zedníky a pokrývače. Chtěli otevřít obor řezník-uzenář, ale neměli uchazeče, ačkoli právě po této odbornosti je velký hlad. V loňském roce přijala škola celkem 1 520 uchazečů, letos budou mít zhruba 1 485 žáků,“ sděluje Kartous.
Přitom podle ředitele Krabse z Liberce si absolvent oboru výtahář hned po škole přijde na 20 000 měsíčně, po získání vyhlášky č.6 dokonce 30 000 a programátor robotů na 50 000 korun. "Nechce se ani věřit, že rodiče posílají stále dokola i méně nadané děti na studia. Začínající učitel si přijde na pěkných 14 780 hrubého."
Dana Kočková, hlavní manažerka projektu nových závěrečných zkoušek:
Jednotné zkoušky přijímají pozitivně školy i žáci
Zatímco středoškoláci demonstrují proti státním maturitám, jejich obdoba se už třetí rok plně osvědčuje na učňovských školách.
Kolik středních odborných škol už dělá závěrečné zkoušky podle nového vzoru a jak probíhají?
Zhruba polovina škol s?obory vzdělání s výučním listem, tedy asi 250 škol. Závěrečná zkouška se skládá z písemné, praktické a ústní části. Její obsah už nestanoví škola, ale vytváří jej tým expertů pro každý učební obor, například pro obor zedník, kadeřník, truhlář apod. V týmech spolupracují zástupci nejvýznamnějších škol vyučujících příslušný obor spolu se zástupci zaměstnavatelů. Vytvořené jednotné zadání je společné pro všechny školy, které daný obor vyučují a garantuje jak požadovanou úroveň vzdělání, tak i soulad s?potřebami praxe.
Jak to bylo doposud?
V původním pojetí si obsah jednotlivých zkoušek připravují školy samy. Zkoušky tak mohou mít různou úroveň obtížnosti a nelze prokázat, že na všech školách ověřily všechny důležité dovednosti, které obor a praxe vyžaduje.
Jak na novou podobu zkoušek reagovali ředitelé a pedagogové?
Na základě dosavadních výsledků dotazníkových šetření uskutečněných v letech 2005 až 2008 v pilotních školách lze říci, že tento záměr přijímají pozitivně. Ředitelé oceňují, že škola nemusí vytvářet vlastní zadání a promýšlet, jestli dostatečně postihuje požadavky oboru. Řada zkušených pedagogů se přímo podílí na tvorbě jednotných zadání v expertních týmech.
Co to přináší žákům?
Žáci vědí, že skládají závěrečnou zkoušku stejnou jako všichni další žáci daného oboru v celé ČR. To samozřejmě v jejich očích prestiž zkoušky zvyšuje.
Proč podle vás tyto zkoušky nevzbuzují žádné emoce, zatímco kolem státních maturit je takové dusno?
Jak bylo už řečeno, zástupci škol se významně podílejí na přípravě závěrečné zkoušky a školy, žáci i jejich rodiče vnímají, že její sjednocení přispívá ke kvalitě výuky ve všech učebních oborech.
Očekáváte další pokles zájmu o učňovské obory?
Jedna věc je, že pokles počtu žáků vycházejících ze základních škol se pochopitelně odráží i v počtu žáků učebních oborů. Druhá věc je zájem dětí a rodičů o tyto obory. Rodiče se bohužel často domnívají, že vyučení v oboru na rozdíl od maturity neumožní jejich dítěti dobré pracovní uplatnění, což zejména v případě řemeslných oborů neplatí.
Vzestup zájmu o některé obory mají na svědomí velké podniky, které žáky sponzorují. Jak to s jejich zájmem o budoucí dělníky a řemeslníky vypadá v těchto měsících, kdy všichni ořezávají své výdaje?
Dnes zatím není možné posoudit, do jaké míry zapůsobí dopad krize na spolupráci zaměstnavatelů s odbornými školami. Nesporným faktem je, že bez spolupráce s firmami se neobejde žádná škola. S nejvýznamnějšími zaměstnavateli uzavírají školy partnerské smlouvy a některé firmy i přímo finančně podporují jednotlivé žáky už v průběhu jejich studia. Takovými firmami jsou např. Metrostav a Subterra ve stavebnictví, Moser ve sklářství, Škoda Auto v automobilovém průmyslu, ale i mnoho dalších.
URL| https://www.denik.cz/z_domova/v-cesku-se-maji-nejlepe-ucni-presto-je-jich-malo.html