Na středních školách se učitelé ani žáci rozhodně nenudí. Proběhl školní rok, kdy se školy už definitivně začaly chystat na změnu maturitní zkoušky, i když protesty proti ní nepolevily. Také mají za sebou mnohdy chaotické přijímací řízení, které jim nedává jistotu, kolik žáků k nim nakonec nastoupí. Pravidla pro přihlašování absolventů základních škol se snad po letošní zkušenosti změní k lepšímu, co se ale nemůže změnit, je počet žáků. Přicházejí slabší populační ročníky a pokles počtu 15letých, který se projevuje už několik let, bude v příštích dvou letech ještě markantnější.
Střední školy si proto musejí co nejrychleji odpovědět na otázku, co jim v této situaci může pomoci a co jsou ochotny pro to udělat. Mají přitom řadu možností: Mohou vsadit na to, že budou nabízet atraktivnější obory a tím přilákají víc žáků, mohou vzbudit zájem také tím, že zlepší svou kvalitu a žákům budou poskytovat zajímavější výuku a přátelskou atmosféru. Mohou lákat také perspektivou jistého a dobře placeného uplatnění pro absolventy. Mají ale ještě jinou možnost, a to rozšířit své vzdělávací služby také na dospělé a nabízet jim zájmové nebo rekvalifikační kurzy.
Pomáhá také reforma
Reforma, která před dvěma roky odstartovala na základních školách, teď přichází i na školy střední. Ty z nich, které jejích možností plně využijí, mohou v dnešní situaci také lépe obstát. Aby reforma mohla probíhat, musejí napřed vzniknout rámcové vzdělávací programy. V nich stát školám vlastně říká, jak si představuje vzdělání v tom kterém typu školy či oboru. Na rozdíl od dosavadních osnov ale nejde o žádný dlouhý seznam učiva, které je pak třeba odučit. Jde o představu, s čím by se měl seznámit absolvent toho kterého oboru a jaké by měly být jeho dovednosti. Tyto „rámce“ připravuje Výzkumný ústav pedagogický (základní školy a gymnázia) a Národní ústav odborného vzdělávání (odborné školy). Gymnázia a přibližně polovina středních odborných škol začnou vyučovat podle vlastních vzdělávacích programů (osnov) od září tohoto roku, ostatní střední školy to čeká během dalších dvou let. Pro učitele i vedení škol je to ale hodně náročné. Napřed se musejí sami podívat s nadhledem na dosavadní práci školy, zjistit, co by se dalo zlepšit, a podle toho pak napsat školní vzdělávací program. Důležité je, že v novém pojetí už školám nikdo nediktuje, co přesně mají v určitou chvíli školního roku učit a jakým způsobem. To posiluje jejich autonomii, pomáhá jim to změnit přístup k výuce a používat takové metody, které žáky více zaujmou. Navíc týmová práce nad novými vzdělávacími programy zlepší atmosféru mezi učiteli a žáky.
Méně oborů – větší spojení s praxí
Podstatně se mění i obory. Dosud se jich vyučovalo asi 600 a mnohé z nich byly velmi úzce zaměřeny. Proto probíhá jejich slučování do širších celků, které dají absolventům možnost uplatnit se ve více oblastech. Dřív například existovaly obory zedník a obkladač, nově jsou sloučeny do jednoho, obor kuchař – číšník obsahuje dřívější obory kuchař, číšník, kuchař – číšník pro pohostinství a hostinský. U maturitních oborů je to podobné, třeba nový obor stavebnictví zahrnuje pozemní i dopravní stavitelství, vodohospodářské stavby i inženýrské stavitelství. V některých případech bylo ale potřeba změnit i názvy oborů. Například dřívější silniční doprava má nyní název dopravní prostředky a zahrnuje tři užší obory, místo zámečníka je nově obor strojní mechanik, který obsahuje pět původně samostatných oborů. Orientovat se ve středoškolských oborech vzdělání bude proto poněkud komplikovanější, protože výuka nových oborů bude napřed zavedena jen v prvních ročnících a pak bude postupovat do dalších. Přitom „staré“ obory budou ještě po několik dalších let dobíhat.
Nové závěrečné zkoušky
Všechny středoškoláky čeká během několika let změna v ukončování studia. V maturitních oborech se bude od roku 2010 skládat „státní“ maturita, která bude pro řadu škol znamenat zpřísnění podmínek. Pro žáky učebních oborů se v Národním ústavu odborného vzdělávání připravuje tzv. nová závěrečná zkouška. Její výhodou je to, že na ní spolupracují školy se zaměstnavateli, a na základě jejich konsenzu vzniká pro každý obor jednotné zadání. Při jeho využití jsou výsledky žáků mnohem lépe srovnatelné a školy nemohou ve svých závěrečných zkouškách vynechat nic podstatného třeba proto, že k tomu nemají technické vybavení. Absolventi by pak měli být lépe připraveni pro přechod do praxe. Dosud se školy hlásí k této nové zkoušce dobrovolně, v příštích letech se počítá s jejím rozšířením na všechny školy vyučující učební obory. Také tato standardizovaná závěrečná zkouška by měla přispět k celkovému zlepšení kvality výuky, ke zvýšení prestiže výučního listu a k lepšímu postavení absolventů učebních oborů na trhu práce.
Celoživotní vzdělávání na středních školách
Když ubývá zájemců o studium z řad absolventů základních škol, může střední škola využít svou kapacitu, vybavení i schopnosti svých pedagogů tím, že začne vzdělávat dospělé. Nemůže přitom ale vycházet ze vzdělávacích programů pro své žáky, je třeba vytvořit svébytné kurzy zaměřené přímo na potřeby dospělých. Může jít o kurzy zájmové či rekvalifikační nebo třeba modulové programy na pomoc lidem, kteří se něco naučili v praxi, ale chybí jim o tom doklad. Školám, které se chtějí zapojit do celoživotního vzdělávání, budou v příštích letech pomáhat projekty financované z evropských fondů. V jejich rámci se budou učitelé vzdělávat, aby byli schopni tvořit vzdělávací programy pro dospělé a aby se mohli stát lektory těchto programů.
Slučování škol je kontroverzní, ale má své výhody
Úbytkem žáků se zabývají krajské úřady, a pokud zjistí, že jsou některé školy jen zčásti zaplněny, snaží se situaci řešit. Většinou pak navrhují sloučení dvou nebo i více škol, z nichž vzniká větší a efektivnější komplex. Školy, rodiče i žáci se často proti slučování bouří a samozřejmě mají pravdu, když poukazují, že jejich škola ztratí svou specifickou atmosféru. Sloučené komplexy ale mají také své výhody – obvykle nabízejí širokou škálu oborů maturitních i učebních a někde je součástí také vyšší odborná škola. Žáci, kteří přicházejí ze základní školy, pak mají možnost snadněji měnit obor, pokud se ukáže, že si nevybrali správně. Mohou se také pohybovat mezi obory učebními a maturitními, maturanti mohou pokračovat ve studiu na VOŠ a vyučení si mohou doplnit vzdělání v nástavbovém oboru.
***
Kde hledat informace: www.infoabsolvent.cz – vše o školách, nabídce oborů a uplatnění absolventů
Kurikulum G a Kurikulum S Projekty pomáhají gymnáziím (G) a středním odborným školám (S) řešit konkrétní problémy v průběhu reformy. Realizaci mají na starosti VÚP Praha a NÚOV. Koordinátor S 1 Nabízí pedagogům školení, jak mají reformovat svou školu. Zajišťuje NIDV.