EQF je žebříček v tom smyslu, že učení se od úrovně 1 do úrovně 8 stává komplexnější a vyžaduje větší nároky na studujícího nebo pracujícího. Přírůstky od úrovně 1 do úrovně 8 se vztahují k různým faktorům typu:
- složitost a hloubka znalostí a porozumění;
- stupeň nutné podpory a instruktáže;
- stupeň požadovaného začlenění, samostatnosti a tvůrčího přístupu;
- rozsah a složitost použití/praxe;
- stupeň transparentnosti a dynamiky situací.
Seznam samozřejmě není úplný, protože učení má mnoho odpovídajících rozměrů, z nichž některé ani možná neznáme. Měl by jen naznačit, co je míněno „stále se zvyšujícími požadavky na studující/ pracující".
Pochopení EQF jako žebříčku s osmi stupni neznamená, že je nutné rozlišovat stejné úrovně ve všech národních kontextech, oborech, odvětvích či sférách. Národní systémy nebo rámce kvalifikací mohou obsahovat více nebo méně úrovní. V některých oborech, odvětvích nebo sférách nemusí být kvalifikace na vyšších úrovních k dispozici. V jiných nemusí existovat kvalifikace na nižších úrovních, nebo mohou existovat i kvalifikace, které jsou vyšší než odpovídá osmé úrovni. EQF nerozlišuje kvalifikace na vyšší než osmé úrovni.
Např. je velmi nepravděpodobné, že existují kvalifikace v oboru farmacie na nejnižší úrovni nebo je nepravděpodobné nalézt kvalifikace ve vyšších úrovních v oblasti vedení domácnosti a úklidu (přesto mohou existovat výjimky).
V mnoha zemích bude titul PhD zařazen do úrovně, která v EQF odpovídá úrovni 8 a v některých zemích mohou existovat ještě další postgraduální formální kvalifikace v univerzitních hierarchiích, jako je „habilitace" v německy mluvících zemích. Jiný příklad poskytuje obor účetnictví. V mnoha zemích se po získání vysokoškolského titulu vyžaduje pět až deset let zkušeností a vykonání dalších zkoušek k získání osvědčení „auditor".
EQF není nástroj přímo dokládající pokrok v učení, ale dá se použít - v první fázi - jako převáděcí zařízení (můstek) mezi různými národními kontexty a - v dlouhodobé perspektivě - jako referenční nástroj pro všechny kvalifikace vydané v Evropě. Nicméně to neznamená, že kvalifikace musí být nutně získány ve stejném pořadí, v jakém jsou úrovně EQF.
Například: Výuční list se vztahuje k úrovni 3. Po několika letech zkušeností a další odborné přípravě v podniku chce absolvent přípravy učňů pokračovat ve svém vzdělávání na vysoké škole (tj. úroveň 5). V rámci určitých národních pravidel jsou tyto dovednosti a kompetence získané neformálně přijaty místo formální kvalifikace čtvrté úrovně jako dostatečná vstupní kvalifikace pro vysokoškolské studium. Po úspěšném ukončení vysokoškolského studia je této osobě přiznána kvalifikace páté úrovně. To znamená, že tato osoba získala formální kvalifikaci úrovně 3 a 5, ale ne 4. Ve skutečnosti si však osvojila znalosti, dovednosti a kompetence čtvrté úrovně, protože splnila přijímací podmínky, přestože formálně kvalifikace udělena nebyla.
Během života se budou vzdělávající se pohybovat ve většině případů od nižších úrovní k vyšším, ale je také možné získat dvě různé kvalifikace na stejné úrovni, nebo se posunout z vyšší úrovně na nižší, pokud se osoba nově vzdělává a získá nové dovednosti.
Např. člověk s doktorátem v technice se rozhodne studovat nový obor, jako je třeba ekonomie, která může být umístěna na nižší úrovni.
Během života mohou nastat různé důvody (nemoc, nový zájem, nezaměstnanost), které motivují člověka k získání nové kvalifikaci na nižší úrovni, než na které byla předchozí získaná kvalifikace. Například ke kvalifikaci a zaměstnání odborníka v IT může někdo mít zájem získat kvalifikaci v oblasti aktivního trávení volného času (např. průvodce, lyžařský instruktor). Tato druhá kvalifikace se také může vztahovat k nižší než původní kvalifikaci.