Kurikulum S 

Autor: Mgr. Jitka Blažková

Škola: TRIVIS SŠ veřejnoprávní Karlovy Vary, s.r.o.; www.trivis-kv.cz

 

Uplatnění projektu:

• obor vzdělání: Veřejnoprávní ochrana 68-42-M/002

v příslušné škole byl projekt uplatněn ve vazbě na dosavadní tematické plány pro dějepis, občanskou nauku a zeměpis/ lze využít i dle nových ŠVP

• ročník: 1. ročník, 1. pololetí
• oblast/oblasti vzdělávání: OBN: český jazyk – sloh: tvorba referátu, řízená diskuse, zeměpis – zeměpisné znalosti o regionu, dějepis – historické znalosti o regionu, občanská nauka – komunikace, základní informace z oblasti sociologie
• základní vyučovací předmět; příp. mezipředmětové vztahy: souvislosti ve vývoji regionu dané z teoretických informací

 

Cíle projektu (základní idea/záměr žákovského projektu):

Motivovat žáky k zájmu o vlastní bydliště, o region, kde studují.

Rozvíjet dovednosti, vědomosti a schopnosti žáků

• získávat, zpracovávat a prezentovat informace na zadané téma;
• aplikovat odbornou terminologii;
• využívat znalostí v širších souvislostech;
• být schopen řízené diskuse na připravené téma;
• rozšířit vědomosti o regionu a předat je.

Anotace:

Žákovský projekt může být zpracován jednotlivci i skupinou žáků. Nejprve získávají informace o vybraném místě, pak zpracovávají a prezentují referát a mapu pro případnou turistickou vycházku či cyklistický výlet. Součástí mapy jsou udané historické i přírodní památky, doporučená občerstvení, převýšení v terénu i přibližný časový rozvrh. Součástí referátu jsou časy odjezdů vlakových či autobusových spojení do místa startu a z místa cíle.

 

Klíčová slova:

Národní kulturní památka, UNESCO, přírodní památka, památný strom, osobnosti kraje

 

Typ projektu:

• délka realizace: příprava 14 dní – krátkodobý projekt, prezentace při počtu 32 žáků ve třídě cca 5 vyučovacích hodin, prezentováno v hodinách OBN, domluvena spolupráce s vyučující zeměpisu;
• dle počtu zúčastněných: jde o třídní a skupinový projekt;
• dle místa realizace: jde o kombinovaný projekt: práci s informacemi mohou žáci provádět doma, prezentace je prováděna v hodinách OBN.

 

Výstupy projektu:

Projekt má 2 stěžejní výstupy:

a) Teoretický – mapy s navrhovanými trasami jsou vyvěšeny ve třídě

b) Praktický – realizace vítězného projektu jako trasy školní exkurze (hodnotili sami žáci)

 

Obsah projektu:

Řešení projektu probíhá podle zpracovaného plánu:

1. Zadání tématu.
2. Rozdělení žáků do skupin podle bydliště.
3. Nutná znalost stavby referátu, vedení řízené diskuse.
4. Slovníček odborných výrazů, specifikace památek.
5. Prezentace cca 5 vyučovacích hodin, kdy žáci z jednotlivých skupin prezentují své výsledky žákům dalších skupin. Poté společné hodnocení jednotlivých prací – kritéria.

Společně zpracovávají:

• Návrh školní exkurze.

 

Realizace a organizační zajištění projektu:

Námět a osnovu zpracování projektu předkládá vyučující předsedovi předmětové komise českého jazyka a literatury a společenskovědních předmětů, probíhá spolupráce s jednotlivými vyučujícími.

 

Nutné prostředky pro řešení projektu:

Literatura: zeměpisný, historický atlas, encyklopedie, odborná literatura, internet

Ostatní: papíry, čtvrtky, desky, fixy

Místnosti školy: učebna s dataprojektorem k prezentaci, počítačová učebna

 

Vyhodnocení výsledků a hodnocení žáků:

Jsou stanovena kritéria hodnocení (co se hodnotí). Mezi kritéria hodnocení patří výsledky celé skupiny, originalita zpracování úkolu, obsah, nové informace, osobní přínos, prezentace referátu, spisovný jazyk a zvládnutí referátu, přehlednost mapy.

Při hodnocení jednotlivce se hodnotí především jeho aktivita a přínos pro výsledek skupiny. Přidělují se body, posléze převáděné na klasifikační stupně, nebo přímo na známky.

Závěrečného vyhodnocení projektu se zúčastní všichni žáci, kteří na projektu pracovali.

a)    Projekt je nejdříve posouzen žáky samotnými, co se povedlo, co se nepovedlo, co se jednotlivci naučili, jak se jim práce líbila.

b)    Následuje posouzení projektu jednotlivými učiteli. Vyzvednou kladné stránky, upozorní na rezervy, doporučí možnosti zlepšení.

Hodnocení žáků se provádí jednak ve skupinách a jednak individuálně. Provádí se sebehodnocení skupin a vzájemné hodnocení skupin mezi sebou již při prezentaci projektu.

K výkonu jednotlivých žáků se vyjadřují vyučující, kteří vedli práci jednotlivých skupin. Využívá se i sebehodnocení jednotlivců.

 

Použitá literatura a jiné zdroje:

• pro řešitele projektu (pro žáky): Zeměpisný atlas, Sborníky SOA Karlovy Vary, spolupráce s KMKK Karlovy Vary, každoroční přehledy Nejdkovského semináře
• použitá autorem při tvorbě/přípravě: viz výše

 

Přílohy a poznámky:

-          Motivace žáků k řešení projektu

Doporučuje se žáky k řešení projektu vhodně motivovat. Lze např. připomenout, že znalosti o regionu stojí na začátku poznání celé republiky; metodicky lze využít k výchově ke zdravému vlastenectví.

-           Podíl žáků na organizaci projektu

Rozdělení do pracovních skupin by se pod vedením učitele měli žáci aktivně zúčastnit. V optimálním případě by mělo být ponecháno na nich, jak si skupiny k zadaným tématům vytvoří. Pokud se nedohodnou, rozhoduje učitel. Každá skupina žáků by si měla určit svého vedoucího a rozdělit jednotlivé dílčí úkoly.

 

Reflexe projektu (co se dělo, jaký to má význam pro rozvoj klíčových kompetencí):

Kromě odborných kompetencí (viz Cíle projektu) získávají při řešení projektu žáci rovněž řadu klíčových kompetencí v rovině vědomostí, dovedností i postojů. Kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi se prohlubují zejména při vyhledávání, zpracovávání a přípravě prezentace informací o knižně neuvedených faktech. Žáci pracují s různými informačními zdroji, využívají odbornou literaturu, mapy, atlasy, internet. Získané informace třídí, zpracovávají a prezentují na PC. Přitom musí zvládat práci v běžných uživatelských programech. Personální a sociální kompetence žáků se rozvíjejí především při týmové práci, společném plánování a plnění aktivit spojených s řešením projektu. Při práci ve skupinách a společných prezentacích se významně rozvíjejí komunikativní kompetence, prohlubují se schopnosti žáků zpracovávat odborné texty i vytvářet a prezentovat své vlastní texty. Při provádění praktických pracovních činností v postojové oblasti jsou pozitivně ovlivňovány vztahy žáků k dobře vykonané práci. Občanské kompetence a kulturní povědomí žáků se rozšiřuje při poznávání kultury a přírody regionu, při kterém si žáci utvářejí vlastní názory. Projekt přispívá také k aplikaci průřezových témat Informační a komunikační technologie, Občan v demokratické společnosti a Ochrana přírody.

 

Komentář:

Projekt je možno různě upravovat a přizpůsobovat specifikům školy a regionu. Informace o projektu lze rovněž umístit na webových stránkách školy s uvedenými mapami. Tento jednoduchý projekt je určen žákům v prvním pololetí prvního ročníku, aby se připravili na řešení složitějších a časově náročnějších úkolů.