Autorka: Ing. Věra Zezuláková, Střední škola hotelová a služeb Kroměříž
Příspěvek popisuje změny profilové části maturitní zkoušky v oboru 65-42-M/01 Hotelnictví v období zapojení školy do projektu Pilot S a Kurikulum S.
Podle platné legislativy (Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon a Vyhláška. č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů a příslušné RVP) se profilová část maturitní zkoušky skládá ze tří povinných zkoušek. V době před platností této vyhlášky, kdy byly postupně zaváděny ŠVP, se struktura odborné části maturitní zkoušky na naší škole před a po zavedení ŠVP nijak nezměnila – maturitní zkouška se skládala z ekonomiky, gastronomie nebo cestovního ruchu a z vypracování maturitní práce a její obhajoby před maturitní komisí.
V rámci gastronomických předmětů a předmětů cestovního ruchu museli žáci vždy obsáhnout látku z obou těchto oblastí, z toho vždy jedna zkouška byla ústní, druhá formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před maturitní komisí. Pokud např. žák vypracovával maturitní práci z gastronomie, konal ústní zkoušku z cestovního ruchu a opačně. Obsahem ústní zkoušky z gastronomie byly předměty, které se vyučovaly od 1. do 4. ročníku, hlavní těžiště výuky spočívalo v 1. a 2. ročníku. Obsahem ústní zkoušky z cestovního ruchu byly předměty, které se vyučovaly především ve 3. a 4. ročníku. Předmět hotelnictví se přesouval vždy do jedné z oblastí, podle formy zkoušek v daném roce.
Odborná část byla vždy zaměřena nejen na ověření odborných znalostí, ale směřovala vždy k tomu, aby žáci byli schopni propojit znalosti z jednotlivých předmětů, což se nejvíce projevuje při vypracování maturitní práce, kdy je potřeba skloubit odbornost, účetnictví, korespondenci, znalosti ICT a další.
Až do loňského roku zahrnovala každá zkouška vždy pouze související předměty (zkouška s ekonomiky obsahovala i účetnictví, management, ..., zkouška z cestovního ruchu např. lázeňství, hotelový provoz apod). Výjimkou byl letošní rok, kdy jsme se zapojili do projektu Kurikulum S.
Příprava profilové maturity v rámci projektu
Cílem projektu Kurikulum S bylo vytvořit standardní obsah a zadání ústní formy profilových maturitních zkoušek na školách se stejným RVP. Školy, které se projektu účastnily, se dohodly na společných tematických okruzích, které zahrnovaly předměty ekonomické, předměty cestovního ruchu, hotelnictví a gastronomie. Společně jsme vytvořili 30 tematických okruhů, které jsme si dále rozpracovali do vlastních zkušebních témat a v rámci maturitní zkoušky jsme ve školním roce 2010/2011 vhodnost takovéto struktury ověřovali.
Obsah společného zadání témat neobsahoval žádný okruh, který bychom v naší původní maturitní zkoušce neměli zahrnutý, přesto jsme se při ověřování potýkali s problémy.
Protože jsme chtěli zachovat náš výše popsaný systém odborné části maturitní zkoušky, museli jsme „zrušit“ samostatnou zkoušku z ekonomiky a k ekonomice jsme zařadili vždy buď témata z cestovního ruchu, nebo gastronomie, která se ze 30 společných tematických okruhů nedala zařadit do samostatné odborné zkoušky (buď z gastronomie, nebo cestovního ruchu). V této zkoušce byly tedy otázky z ekonomiky (celkem 20) a dále byly kombinovány buď s otázkami z cestovního ruchu (4), nebo z gastronomie (6) – vždy z toho předmětu, ze kterého vykonával žák praktickou zkoušku. Z organizačního hlediska se nám bohužel tento systém neosvědčil. Důvodem bylo to, že na naší škole nemáme vyučující, kteří vyučují zároveň předměty ekonomické, gastronomické a předměty cestovního ruchu. To v důsledku znamenalo, že po dobu zkoušení museli být připraveni vždy vyučující dvou předmětů a někdy se vůbec „nedostali ke slovu“. V období maturit je samozřejmě vždy vyšší počet suplovaných hodin a tímto způsobem se nám počet těchto hodin ještě zvýšil.
V letošním školním roce 2011/2012 jsme se po dlouhém zvažování rozhodli z finančních důvodů zrušit praktickou zkoušku (vypracování maturitní práce s obhajobou) z cestovního ruchu, kterou žáci vykonávali formou zájezdů. Tato zkouška je pro nás náročná ze dvou důvodů. Prvním jsou důvody finanční, kdy je proplácen cestovní příkaz, který je obzvlášť při cestách do zahraničí relativně vysoký. Druhý důvod je organizační - práce byly zajišťovány pouze dvěma vyučujícími, kteří kromě předmětů cestovního ruchu vyučují především maturitní předměty a při účasti na zájezdech jim tyto hodiny často chyběly (obzvlášť u jednohodinových předmětů). Protože tuto reálnou formu zkoušky neradi opouštíme, budeme hledat v budoucnosti jiný způsob, jak zajistit její realizaci.
Vzhledem k této skutečnosti budeme letos mít samostatné zkoušky z ekonomiky a cestovního ruchu a žáci budou vykonávat praktickou zkoušku (vypracování maturitní práce s obhajobou) pouze z gastronomie. Součástí obhajoby bude i 6 okruhů ze společného portfolia Kurikula S, které se týkají gastronomie.
A možná ještě jedna připomínka k formě zkoušky „vypracování maturitní práce a její obhajoba“. Legislativa stanovuje povinnost jmenovat u této zkoušky oponenta maturitní práce. Práci každého žáka hodnotí několik odborných učitelů, jejichž hodnocení má různou váhu a garant (vedoucí práce) navrhuje po vyhodnocení výslednou známku podle jejich hodnocení. Protože nemáme na škole vyučujícího, který by byl odborníkem ve všech oblastech hodnocení a mohl by vypracovat kvalitní oponentský posudek, řešíme to tak, že si garanti dělají oponenturu navzájem. Kromě toho, že psaní oponentských posudků časově zatěžuje tytéž vyučující, kteří píší posudky vedoucích prací, nejsme přesvědčeni o jejich potřebnosti. Tyto posudky mají význam na vysokých školách, kde oponenti jsou navíc často odborníci z praxe, kteří na školách ani nemusí vyučovat a navíc mají finanční prostředky na zaplacení vedoucích i oponentů.
A co vidíme jako pozitivum celého projektu? Určitě to, že jsme měli možnost komunikovat se školami se stejným zaměřením. Mohli jsme zjistit, jakým způsobem zde realizují profilovou část maturitní zkoušky, s jakými problémy se potýkají, co je pro ně naopak pozitivní a vzít si vzájemně od sebe to, co můžeme použít ve svých podmínkách. Každé takové setkání, ať již v rámci projektu Kurikula S či jiné aktivity, je vždy přínosem.