Kurikulum S 

Autorka: Mgr. Marie Velflová, autorka pracuje jako výchovný a karierový poradce

Integrovaná střední škola hotelového provozu, obchodu a služeb Příbram (ISŠ HPOS Příbram) připravuje žáky v oborech vzdělání zakončených maturitní zkouškou (Hotelnictví, Cestovní ruch, Obchodník, Podnikání) a v oborech vzdělání zakončených výučním listem (Aranžér, Cukrář, Kuchař – číšník). Škola si klade za cíl zpřístupnit vzdělání co nejširšímu spektru žáků, tedy mimo žáků běžné populace i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a v rámci prevence předčasných odchodů ze vzdělávání najít a uplatnit takové metody práce s těmito žáky, aby si v souladu s kompetencemi zahrnutými ve školních vzdělávacích programech (ŠVP) uvědomovali úlohu kvalifikace v uplatnění na trhu práce a dosažení konkurenceschopnosti při hledání zaměstnání a budování další kariéry.

 

Ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání rozumíme pod pojmem žáci se speciálními vzdělávacími potřebami žáky se zdravotním postižením a zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Na ISŠ HPOS Příbram jsou to především žáci se specifickými poruchami učení a specifickými poruchami chování, ojediněle žáci s intelektovými schopnostmi na hranici lehké mentální retardace a žáci s lehkým zrakovým nebo sluchovým postižením, žáci dlouhodobě nemocní, zdravotně oslabení, žáci ohrožení společensky nežádoucími jevy, se sociálním znevýhodněním a žáci cizinci. Při tvorbě všech školních vzdělávacích programů jsme v souladu s doporučeními v rámcových vzdělávacích programech jednotlivých oborů brali v úvahu charakter oboru vzdělání a požadavků na zdravotní způsobilost uchazeče, možnosti pracovního uplatnění absolventa, materiální a organizační podmínky vzdělávání, odborné a personální zabezpečení výuky, způsob a rozsah spolupráce se školskými poradenskými pracovišti a podmínky vzdělávání dané platnou legislativou.

 

 

Nejvíce je žáků se specifickými poruchami učení

Nejpočetnější skupinou žáků se specifickými vzdělávacími potřebami na ISŠ HPOS Příbram jsou tradičně žáci se specifickou poruchou učení, konkrétně žáci s dyslexií, dyskalkulií, dysgrafií, dysortografií a dyspraxií různého stupně. Jelikož k žákům se specifickou poruchou učení bylo na základní škole přistupováno individuálně a byly zohledňovány jejich vzdělávací potřeby, případně byli vzděláváni jako integrovaní žáci podle individuálního vzdělávacího plánu, snažíme se v tomto přístupu pokračovat. Samozřejmě přihlížíme k tomu, že žáci by měli ze základních škol přicházet s vytvořeným systémem nápravných a kompenzačních postupů, měli by umět používat kompenzační pomůcky atd. Hned od začátku docházky na naši školu se snažíme usnadnit žákům se specifickou poruchou učení přechod ze ZŠ tím, že je systematicky vyhledáváme na základě dotazníků, které vyplňují všichni rodiče uchazečů o vzdělávání ještě před nástupem žáků na ISŠ HPOS Příbram.

 

Po nástupu do školy při nejbližší možné příležitosti navazujeme kontakt s žákem a jeho rodiči, pokud to situace vyžaduje (především, jde-li o integrovaného žáka) oslovíme i pracovníky pedagogicko–psychologické poradny, kteří mají žáka v péči a se kterými vzdělávání, případně tvorbu a plnění individuálního vzdělávacího plánu konzultujeme. Individuální vzdělávací plán je žákovi vypracováván příslušnými učiteli předmětů, kterých se týká, ve spolupráci s výchovným poradcem a pracovníkem příslušného odborného poradenského pracoviště na základě závěrů a doporučení z odborného vyšetření. Protože tito žáci jsou ve vysoké míře ohroženi školní neúspěšností a následným předčasným odchodem ze vzdělávání, považovali jsme za nutné formu a obsah jejich vzdělávání také zakotvit v jednotlivých školních vzdělávacích programech. Školní vzdělávací program mimo již zmiňovaného individuálního vzdělávacího plánu stanovuje také pravidla klasifikace a ukončování vzdělávání.

 

 

Pravidla klasifikace a ukončování vzdělávání

Při klasifikaci žáka se specifickou poruchou učení klade učitel důraz na ten druh projevu (ústní nebo písemný), ve kterém má žák předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Také způsob ukončování vzdělávání žáků má u žáků se specifickou poruchou učení svá specifika. V případě žáků oborů zakončených závěrečnou zkouškou rozhodne ředitelka školy u písemné části závěrečné zkoušky na základě žádosti žáka a doporučení pedagogicko–psychologické poradny o časovém navýšení na vypracování zkoušky. Zpravidla toto navýšení bývá podle stupně specifické poruchy učení v rozsahu 10–25 % z celkové časové dotace. U ústní a praktické části závěrečné zkoušky je žákovi zajištěn individuální přístup (důraz na porozumění otázce, přítomnost výchovného poradce pokud si to žák přeje aj.).

 

U praktické zkoušky, pokud by její zdárné vykonání mohlo být negativně ovlivněno specifickou poruchou učení, zejména dyskalkulií těžkého stupně, jsme v jednom případě na základě konzultace s metodikem Národního ústavu pro vzdělávání a pracovnicí pedagogicko–psychologické poradny přizpůsobili zadání individuálním potřebám žáka. U žáků oborů vzdělání zakončených maturitní zkouškou probíhá státní část maturitní zkoušky v souladu s Přílohou č. 2 k Vyhlášce 177/2009 Sb.

 

V profilové části maturitní zkoušky je žákům se specifickou poruchou učení na základě doporučení pedagogicko–psychologické poradny a písemné žádosti žáka poskytnut individuální přístup, případně časové navýšení na vypracování praktické části v takovém rozsahu, aby jeho uskutečnění nebylo v rozporu s organizací maturitní zkoušky. U oboru obchodník bereme v úvahu také fakt, že ne všichni žáci zvládnou státní část maturitní zkoušky. To nás vedlo k tomu, abychom nejen pro žáky se specifickou poruchou učení ve školním vzdělávacím programu tohoto oboru zakotvili možnost podle zájmu, po splnění rozsahu praktického vyučování a složení stanovené zkoušky z odborného výcviku a po úspěšném ukončení třetího ročníku absolvovat závěrečné zkoušky v oboru vzdělání Prodavač a získat tak i střední vzdělání s výučním listem.

 

 

Žáci s dalšími speciálními vzdělávacími potřebami

Dalšími žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou žáci se specifickými poruchami chování na základě ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorders), u kterých může být specifická porucha chování provázena také rysy specifické poruchy učení. Těmto žákům poskytujeme stejný přístup jako žákům se specifickými poruchami učení, včetně vypracování individuálního vzdělávacího plánu na základě specifické poruchy chování s dopadem do všech předmětů. Navíc těmto žákům poskytujeme zvláštní přístup i v oblasti nároků na chování (žákovi je v průběhu výuky umožněno přiměřené pohybové uvolnění, relaxace, žák s ADHD není trestán za projevy hyperaktivity, ve výuce jsou často střídané činnosti, jsou mu zadávány krátké a krátkodobé úkoly, učitel svým přístupem předchází možnému afektivnímu jednání žáka, využívá pozitivní motivaci, posiluje žádoucí způsoby chování, toleruje poruchy pozornosti, psychomotorický neklid a impulzivitu, výkyvy a kolísání ve výkonnosti atd.).

 

U žáků s lehkým zrakovým nebo sluchovým postižením se snažíme ve vzdělávání volit takové formy a prostředky komunikace, abychom co nejvíce napomohli jejich porozumění učivu a zvládnutí požadavků pro zdárné absolvování a získání kompetencí k výkonu profese, pro kterou se připravují. Individuální přístup, spolupráce s rodiči žáka a konzultace s příslušným speciálním pedagogickým centrem jsou samozřejmostí. Při závěrečných zkouškách je žákům poskytnut individuální přístup a v případě žáků s kombinovanými vadami (taktéž s vadami řeči) je ředitelkou školy umožněno žákovi odpovídat i při ústní části písemnou formou. O tuto možnost musí žák písemně požádat ředitelku školy nejpozději 1 měsíc před konáním závěrečné zkoušky.

 

Škola také pracuje s dalšími žáky se specifickými vzdělávacími potřebami – s žáky dlouhodobě nemocnými, zdravotně oslabenými, žáky s intelektem na hranici lehké mentální retardace, žáky ohroženými nežádoucími společenskými jevy, žáky se sociálním znevýhodněním a žáky cizinci. Při vzdělávání všech těchto skupin žáků vycházíme z konkrétní situace a vzdělávacích schopností a potřeb žáků a uplatňujeme ve vzdělávání individuální přístup.

 

 

Psychologická podpora žáků s SVP

Co se týče psychologické podpory žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, využíváme práci školního psychologa, který poskytuje své služby nejen jednotlivcům, ale také celým kolektivům tříd, členům pedagogického sboru a je k dispozici také rodičům žáků. Se školním psychologem spolupracuje výchovný poradce, který získal plnou kvalifikaci včetně absolvování kurzu pro práci s žáky se zdravotním postižením. Výchovný poradce eviduje žáky se specifickými vzdělávacími potřebami, sleduje jejich úspěšnost, v případě potřeby konzultuje s žáky a jejich rodiči, třídními učiteli, metodicky vede učitele příslušných předmětů.

 

Ostatní žáci školy jsou přirozeným a vhodným způsobem seznamováni s problematikou týkající se žáků s různým postižením nebo znevýhodněním. V tomto směru pedagogům velice pomáhá zapojení školního psychologa, výchovného poradce nebo lektorů, kteří se podílejí na projektech zaměřených na zdravý životní styl.

 

Velice důležitá je také úloha třídních učitelů ve třídách, kde jsou vzděláváni žáci se specifickými vzdělávacími potřebami. Jejich práce spočívá především v navození a udržování pozitivního klimatu třídy. Své působení na žáky provádějí jednak v rámci adaptačního kurzu v úvodu studia, jednak během celého studia v rámci třídnických hodin a společných činností např. exkurzí. Třídní učitelé úzce spolupracují s výchovným poradcem a školním psychologem.

 

Členové pedagogického sboru jsou v přístupu ke vzdělávání a hodnocení výsledků žáků se specifickými vzdělávacími potřebami povinni poskytnout jim individuální přístup a řídit se doporučeními a závěry z vyšetření v pedagogicko–psychologické poradně, spolupracovat s výchovným poradcem, školním psychologem a rodiči žáka. Vedení školy pravidelně zařazuje do plánu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků semináře tematicky zaměřené na rozšiřování kompetencí učitelů ke vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Pedagogický sbor (včetně učitelů odborného výcviku) je také systematicky vzděláván formou přednášek, seminářů a dílen zaměřených na zvyšování kompetencí řešit výchovné a vzdělávací problémy, pracovat s třídním kolektivem, řešit konfliktní situace mezi žákem a učitelem, pracovat s kritikou a pochvalou, vytvářet vlastní autoritu, rozvíjet dovednosti v oblasti komunikace a tvorby pozitivních vztahů v třídním kolektivu.

 

Na základě hodnocení vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami do budoucna zvažujeme rozšířit péči o tyto žáky o celou řadou aktivit. Jednou z nich je například vytvoření klubu žáků se specifickými poruchami učení, kde by si mohli předávat zkušenosti a navzájem se posilovat v motivaci k dalšímu vzdělávání. Zvažujeme také zakotvit do školních vzdělávacích programů možnost u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami rozložit učivo do více ročníků. Velké možnosti ke změnám vidíme i v péči o žáky se sociálním znevýhodněním.

 

 

Použitá literatura a zdroje

Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

ŠVP ISŠ HPOS Příbram: Aranžér, Cukrář, Kuchař – číšník, Hotelová škola, Služby cestovního ruchu, Obchodník, Podnikání

RVP oborů H, L, M

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (novelizace vyhláškou č. 147/2011 Sb.)

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních (novelizace vyhláškou č. 116/2005 Sb.)