Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Web není aktualizován od roku 2012

Tvorba a kontrola ŠVP střední školy s různými obory vzdělání

Příklad dobré praxe; téma: Řízení školy, tvorba ŠVP  

Autor: Mgr. Pavel Kolár

Škola: VOŠ a SŠ Varnsdorf, středisko Karoliny Světlé 2703, Varnsdorf

 

Klíčová slova

Česká školní inspekce (ČŠI), kontrola ŠVP, multioborová škola, sociální partneři, školní vzdělávací program, ŠVP, všeobecně vzdělávací předměty

 

Stručná anotace

Příklad dobré praxe Tvorba a kontrola ŠVP střední školy s více obory vzdělání (učebními i maturitními) nabízí model minimálního jednotného učebního schématu všeobecně vzdělávacích předmětů různých technických oborů s cílem umožnit spojení výuky těchto předmětů pro více oborů. Dále se tento příspěvek zabývá jednotlivými komponenty tvorby a realizace ŠVP s upozorněním na pozitiva tvorby ŠVP ale i na případné nedostatky. Autor externě spolupracuje s ČŠI na prvotním hodnocení ŠVP oborů s technickou profilací.

 

Kontext

Naše střední průmyslová škola má charakter multioborové školy, neboť vyučuje jak tříleté obory vzdělání ukončené výučním listem, tak čtyřleté obory vzdělání s maturitní zkouškou, které zároveň spadají do několika skupin oborů lišících se odborným profilem. Jsou to technické obory se zaměřením na automobily (automechanik, autoelektrikář, autoklempíř, silniční doprava), strojírenství (obráběč kovů, zámečník, mechanik seřizovač, strojírenství, provozní technika), elektrotechniku (elektrikář slaboproud i silnoproud, mechanik elektronik) a dřevoobory (truhlář). Celkový počet žáků je 450, což nutí vzhledem k nízké naplněnosti (zájmu uchazečů) jednotlivých oborů vytvářet třídy se dvěma i třemi zaměřeními.

 

Cíle

Cílem příspěvku je nabídnout jednoduchý ucelený pohled na tvorbu ŠVP pro různé obory vzdělání při malém počtu žáků v nich a poukázat na případné nedostatky při finální realizaci ŠVP. Možnosti této koordinace ŠVP jsou dokumentovány na modelu jednotného učebního schématu pro všeobecně vzdělávací předměty.

 

Realizace

Jako příklad dobré praxe bych rád ukázal některé komponenty našich ŠVP, respektive nabídl pohled na pozitiva, která tvorba ŠVP přinesla. Zároveň zmíním se i o kontrole ČŠI, která na dva naše ŠVP proběhla.

Příspěvek má čtyři části: Příprava a tvorba ŠVP, pozitiva ŠVP pro školu, hodnocení zpracovaných ŠVP Českou školní inspekcí, přílohy – učební plán oboru vzdělání 23-41-M/01 Strojírenství a ukázku hodnocení souladu ŠVP s příslušným RVP ČŠI.

 

Přístup k tvorbě ŠVP

Naše ŠVP (máme jich celkem 16) nejsou žádná mistrovská díla prošpikovaná projekty, skupinovým vyučováním a mezinárodní spoluprací, jsou to jen „obyčejné“ ŠVP. Na samotnou tvorbu ŠVP jsme od počátku nahlíželi jako na určitou příležitost zrevidovat stávající učební dokumenty a sestavit relativně bez omezení vlastní studijní program, co možná nejbližší potřebám našich sociálních partnerů (hlavně firem, se kterými spolupracujeme). Při tvorbě ŠVP jsme si položili níže uvedené otázky a následně na ně hledali odpovědi:

  1. Pro koho tvoříme ŠVP? Pro ČŠI? Tedy ŠVP musí obsahovat veškeré povinné učivo, realizaci všech výsledků vzdělávání, použití klíčových a odborných kompetencí a samozřejmě zrealizování průřezových témat, a to nejlépe v podobě, jak jsou definována v RVP. Kromě ČŠI do ŠVP může nahlédnout rodič (pro něj je zajímavé uplatnění absolventa a charakteristika ŠVP), sociální partner-firma (uplatnění absolventa, odborné kompetence, odborné učivo) a pedagog (učivo, průřezová témata). Z tohoto důvodu by měly být kapitoly „Uplatnění absolventa“ a „Charakteristika ŠVP“ naplněny srozumitelnými a úplnými informacemi o tom, kdo může studovat (jaké mají možnosti i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami), co se studuje, jak se studuje (i s konkretizovaným způsobem ukončení studia) a jaké budou výsledné kompetence (znalosti, dovednosti a schopnosti) žáka.
  2. Kdo se bude na tvorbě podílet? Celý pedagogický sbor. Dále jsme pak oslovili firmy, pro které žáky vychováme a vzděláváme (upravit profilaci oborů pro potřeby trhu práce a umožnit jejich pružné změny), komunikovali jsme i s technicky zaměřenými vysokými školami v regionu (maturitní obory).
  3. Jak živé budou ŠVP? Základní parametry jsou neměnné (nemá smysl vypisovat všechny projekty, nepovinné vyučovací předměty a kurzy, neboť v případě jejich nerealizování bychom museli měnit ŠVP), případné změny by se měly týkat pouze úprav v obsahu učiva (a s tím souvisejících částí ŠVP) s ohledem na změnu potřeb spolupracujících firem a vysokých škol (případné požadavky vysokých škol realizujeme nepovinnými předměty v závěrečných ročnících, a tím nemusíme měnit ŠVP).

Otázek bylo samozřejmě více, ale tyto považuji z hlediska příspěvku za klíčové.

 

Pozitiva tvorby ŠVP

Přes celou řadu problémů a překážek, které se při realizaci ŠVP objevily a objevují, přinesla samotná tvorba ŠVP i několik pozitiv. Z mého pohledu koordinátora to byly hlavně:

  1. Úpravy a sladění jednotlivých osnov všeobecně vzdělávacích předmětů u všech maturitních a učebních oborů do jednotného schématu (viz příloha 2): Vzhledem k naplněnosti (spíše nenaplněnosti) technických oborů narážíme každoročně na problém s „vytížeností“ (myšleno počet žáků ve třídě na učitele) pedagogů v jednotlivých hodinách. Odborné předměty je nutné dělit, ale sladění počtu hodin všeobecně vzdělávacích předmětů ve všech oborech, které jsme provedli, nám umožňuje vytvářet víceoborové (zpravidla dvou až tří) třídy s vyšší koncovou pedagogickou vytížeností.
  2. Spolupráce se sociálními partnery: Došlo k užšímu kontaktu s firmami, se kterými naše škola spolupracuje. Tím, že firmy vyjádřily své požadavky na kompetence žáků, jsou více vtaženy do realizace ŠVP a zainteresovány na výsledcích vzdělávání (pro výuku jsme například získali některé odborné pomůcky).
  3. Lepší propojení teorie s praxí: Díky „maxitýmové“ spolupráci většiny pedagogů došlo k širšímu prolnutí jednotlivých teoretických i odborných témat s praktickou výukou.
  4. Současně s tím jsme zapojili do tvorby učebních osnov téměř všechny pedagogy.

 

Neříkám, že tato pozitiva přinesla až tvorba ŠVP (nic nám nebránilo tyto změny uplatnit dříve), ale určitě nám umožnila tyto nedostatky a rezervy odkrýt. Stejně tak netvrdím, že jsou to všechna pozitiva, která přinesla tvorba ŠVP, uvedl jsem pouze ta, která považuji za nejvýznamnější.

 

Hodnocení ŠVP Českou školní inspekcí

V této části (viz. příloha 1) bych chtěl ukázat nejčastější nedostatky ŠVP tak, jak vyplynuly po kontrole ČŠI, na které jsem se jako hodnotitel také podílel.

Velmi častým nedostatkem bylo nepoužívání správné terminologie školského zákona (např. studium x vzdělávání). K dalším nedostatkům patřily:

  1. Identifikační údaje: Nejčastějším nedostatkem byla absence některých povinných údajů (nestačí uvést název a platnost ŠVP na titulní stranu).
  2. Profil absolventa: Musí být naprosto zřejmé, jaké kompetence (znalosti, dovednosti a schopnosti) bude absolvent mít, tedy co bude absolvent umět a jakým způsobem vzdělávání ukončí.
  3. Charakteristika ŠVP: Nejběžnějším nedostatkem bývá nejasná formulace realizace kompetencí a průřezových témat. Podobným formálním nedostatkem je často spojování „Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami“ (je třeba odlišit žáky zdravotně postižené a zdravotně a sociálně znevýhodněné), chybí strategie pro žáky mimořádně nadané – nelze napsat, že tyto žáky nyní nemáme.
  4. Učební plán: Je vhodné doplnit učební plán poznámkami.
  5. Rozpracování obsahu RVP do ŠVP: Většinou bez nedostatků.
  6. Učební osnovy: Je nezbytně nutné dodržovat rozsah a obsah předepsaného minimálního učiva. U jednotlivých předmětů je třeba uvést i metody a formy výuky a způsoby hodnocení žáků.
  7. Popis zajištění výuky v daném ŠVP: Většinou bez nedostatků.
  8. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery: Většinou bez nedostatků

 

Závěrem bych vyslovil jedno přání: Nekoukejme na tvorbu ŠVP jako na nutné zlo, snažme se při ní využít možností, která se nám tímto nabízejí.

 

Výsledky

ŠVP naší školy oboru Automechanik a ŠVP oboru Zámečník byly hodnoceny ČŠI jako dobré, jen s několika formálními nedostatky. Podle ŠVP jednotlivých oborů došlo ke „sladění“ všeobecně vzdělávacích předmětů a tak k zajištění výuky menším počtem pedagogů a jejich efektivnějšímu využití pro větší profesní profilaci žáků jednotlivých oborů.

 

Nutné pomůcky a prostředky

RVP jednotlivých oborů; Metodika tvorby ŠVP SOŠ a SOU

 

Použitá literatura a zdroje

RVP oborů 23-51-H/001 Strojní mechanik, 23-41-M/01 Strojírenství

protokol ČŠI Hodnocení formálního souladu ŠVP s RVP pro střední odborné vzdělávání

 

Přílohy:

 

Příloha 1:

Ukázka hodnocení formálního souladu školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím programem pro střední odborné vzdělávání

(Jedná se o reálné hodnocení ŠVP blíže neurčené školy schválené ČŠI)

 

 

Hodnocení formálního souladu školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím programem pro střední odborné vzdělávání

 


1. Údaje o školním vzdělávacím programu pro střední odborné vzdělávání (dále ŠVP)

 


Škola

 


Název ŠVP

Strojní mechanik - zámečník

 


Platnost dokumentu od:

1. 9. 2009

 


Obor vzdělání

Strojní mechanik

 


Kód oboru

23-51-H/01

 


Hodící se varianty odpovědí prosím označte křížkem. Děkujeme Vám za spolupráci.

 


Forma vzdělání

Denní

X

 


Denní – zkrácené studium

 

 


Kombinovaná

 

 


Večerní

 

 


Dálková

 

 


Distanční

 

 


1. Identifikační údaje

- uvedeny ve 2 tabulkách: část uvedena v kapitole 1. Identifikační údaje a část v kapitole 2.1. Identifikační údaje oboru

 

 


 


1.1 Název a adresa školy, zřizovatel

 

 

ne


1.2 Název ŠVP

 

 

ne


1.3 Kód a název oboru vzdělávání

 

 

ne


1.4 Stupeň poskytovaného vzdělání

 

 

ne


1.5 Délka a forma vzdělávání

 

 

ne


1.6 Platnost ŠVP

 

 

 

ne


2. Profil absolventa

- součást charakteristiky ŠVP

 


2.1 Uplatnění absolventa v praxi

 

ne


2.2 Očekávané kompetence absolventa

 

ne


2.3 Způsob ukončení vzdělávání a stupeň dosaženého vzdělání

 

ne


3. Charakteristika ŠVP

 


3.1 Popis celkového pojetí vzdělávání v ŠVP

 

ne


3.2 Organizace výuky

- není uvedeno, jak se střídá teoretické vyučování s praktickým

- odkaz na vnitřní směrnice, ty ale nejsou uvedeny

 

ne


3.3 Realizace praktického vyučování

- odkaz na vnitřní směrnice, ty ale nejsou uvedeny

 

ne


3.4 Realizace klíčových kompetencí

- chybějí strategie (postupy), které vedou k naplnění kompetencí

 

ne


3.5 Realizace průřezových témat

- není uvedeno ani později v učebních blocích, jak jsou průřezová témata realizována

 

ne


3.6 Realizace dalších vzdělávacích a mimovyučovacích aktivit podporujících záměr školy

 

ne


3.7 Způsoby a kritéria hodnocení žáků

 

ne


3.8 Podmínky přijetí ke vzdělávání

 

ne


3.9 Charakteristika obsahu i formy ZZ nebo profilové části MZ

 

ne


3.10 Volitelné zkoušky společné části MZ

ano

 


3.11 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (pouze u denní formy vzdělávání)

- vše zahrnuto pod pojem „žáci se speciálními vzdělávacími potřebami“

 

ne


3.11.1 se zdravotním postižením

ne


3.11.2 se zdravotním znevýhodněním

ne


3.11.3 se sociálním znevýhodněním

ne


3.12 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných (pouze u denní formy vzdělávání)

 

ne


4. Učební plán

- chybí identifikační tabulka

 


 


Forma vzdělávání – Denní

 


4.1 Tabulka vyučovacích předmětů/modulů (výčet vyučovacích předmětů/modulů, hodinové dotace, rozvržení do ročníků, celkové počty vyučovacích hodin za studium, týdně, v ročníku, další závazné aktivity)

 

ne


4.2 Závaznost vyučovacích předmětů/modulů (povinné, volitelné, nepovinné)

- není uvedeno v tabulce předmětů, ale až v učebních osnovách

 

ne


4.3 Forma a podíl praktického vyučování

 

ne


4.4 Dodržení předepsaného počtu hodin

 

ne


4.5 Rozvržení týdnů ve školním roce

 

ne


4.6 Poznámky k učebnímu plánu

- poznámky jsou sice nepovinné, ale bylo by vhodné je zpracovat pro větší srozumitelnost programu (např. volitelné předměty, využití disponibilních hodin)

 

ne


5. Rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP

 


5. 1 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP

 

ne


6. Učební osnovy

- chybí identifikační tabulka

 


6.1 Shoda názvů předmětů s učebním plánem

 

ne


6.2 Shoda počtu hodin s učebním plánem

 

ne


6.3 Popis cílů a didaktického pojetí předmětů

 

ne


6.4 Přínos k realizaci klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

ano

 


6.5 Popis metod a forem výuky preferovaných v jednotlivých předmětech a způsobu hodnocení žáků

- jen u některých předmětů

 

ne


6.6 Předpokládané výsledky vzdělávání

- Biologické a ekologické vzdělávání: není téměř vůbec realizováno (kromě 3 výsledků vzdělávání)

- Vzdělávání pro zdraví: nejsou realizovány 2 výsledky vzdělávání v kapitolách „Péče o zdraví (dovede posoudit vliv médií a reklamy…)“ a „Tělesná výchova (je schopen kultivovat své tělesné…)“

- Výroba, opravy a provoz strojírenských výrobků: není realizován 1 výsledek vzdělávání v kapitole „Strojní obrábění (volí a na strojích nastavuje technologické…)“

ano

 


6.7 Vzdělávací obsah (učivo)

- Společenskovědní vzdělávání: nejsou realizovány 4 bloky učiva v kapitole „Člověk jako občan“

- Fyzikální vzdělávání: nejsou realizovány 2 bloky učiva v kapitole „Mechanika (pohyb rovnoměrný po kružnici)“ a v kapitole „Elektřina a magnetismus (kapacita vodiče)“

- Biologické a ekologické vzdělávání: není realizováno žádné učivo

- Estetické vzdělávání: není realizován celý blok „Kultura“

- Vzdělávání pro zdraví: v bloku „Testování tělesné zdatnosti“ nejsou realizovány „motorické testy“ (lze ale nahradit pohybovými testy v gymnastice?)

- Strojírenské výrobky: v kapitole „Technické materiály a polotovary“ zrealizovány „plasty“ (jsou pravděpodobně součástí učiva „Nekovové materiály“ v předmětu „Strojírenská technologie“, 1. ročník)

 

ano

 


6.8 Rozvržení do ročníků

 

ne


6.9 Vzdělávací moduly obsahují všechny součásti předepsané RVP

- ŠVP neobsahuje vzdělávací moduly, ale učební osnovy

 

ne


7. Popis zajištění výuky v daném ŠVP

 


7.1 Materiální zajištění

 

ne


7.2 Personální zajištění

 

ne


8. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery

 


8.1 Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného ŠVP

 

ne


Slovní komentář

(hodnotitel doplní podle potřeby)

 

Formální nedostatky:

-          na některých stranách jsou uvedeny zkratky průřezových témat bez jakýchkoliv souvislostí a důvodů (např. strany 22; 61; 72…)

-          někdy jsou v charakteristice předmětu odrážky „-“ , jindy „ד

-          někde jsou zdvojené názvy (např. na str. 146 ruční zpracování kovů) i výsledky vzdělávání (ON – 3. ročník, „Česká republika a soudobý svět“ – „Na příkladu z médií…“)

-          kapitola 5. Hodnocení žáků (str. 170) „by se hodila“ do Charakteristiky ŠVP, kde je již její část uvedena (str. 7)

 

Obsahové nedostatky:

-          charakteristiky některých předmětů a oblastí jsou více či méně přesnou kopií z RVP, dokonce charakteristika „Společenského vzdělávání“ je totožná s charakteristikou „Občanské nauky“

-          v „Estetickém vzdělávání“ je jediný předmět „Český jazyk a literatura 2“, tedy na vysvědčení bude dvakrát „Český jazyk a literatura“ (je uveden jako samostatný předmět v učebním plánu)?

-          názvy některých kapitol učiva neodpovídají názvům učiva z RVP (Fyzika, Občanská nauka, Odborné předměty, TV…), i když je asi zřejmé, kam co patří (Fyzika–Dynamika je součástí Mechaniky, TV–Kompenzační cvičení = zdravotní tělesná výchova, …)

-          ŠVP je zpracován v programu Smile, ale v jeho starší neopravené verzi, tedy některé výsledky vzdělávání jsou s chybami, neúplné (např. „Vzdělávání a komunikace v cizím jazyce“ chybí ve výsledku vzdělávání „Rozlišuje základní zvukové prostředky“ druhá část „daného jazyka, vyslovuje co nejblíže ….“) nebo dokonce úplně chybí (v TV „je schopen kultivovat své tělesné a pohybové projevy“), a proto jsou i další chyby právě ve výsledcích vzdělávání

-          v Německém jazyce není vůbec zřejmé, jak jsou (v jakém učivu) realizovány odborné kompetence (str. 36, 40, 45 a 46)

-          v Odborném výcviku ve třetím ročníku není uvedeno učivo, jen pokyn, kdo a jak jej má zpracovat („rozpis učiva zpracuje UOV podle rámcové osnovy. Rozpis učiva konkretizovat na určité specifické činnosti vykonávané při montáži, servisu, opravách konkrétních strojů“)

 

 

 


Datum hodnocení

9. 8. 2010

 


Jméno hodnotitele

 

 











 

 

 

Příloha 2

Učební plán s komentářem 23-41-M/01 Strojírenství

Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

1.

2.

3.

4.

Celkem

názvy předmětů

 

ŠVP

ŠVP

ŠVP

ŠVP

RVP

ŠVP

Jazykové vzdělávání

15

15

15,0

Český jazyk

ČJ

1,0

1,0

1,0

2,0

5

5,0

Cizí jazyk

AJ/NJ

2,0

2,0

3,0

3,0

10

10,0

Společenskovědní vzdělávání

5

5

5,0

Občanská nauka

ON

 

1,0

1,0

1,0

 

3,0

Dějepis

D

2,0

 

 

 

2,0

Přírodovědné vzdělávání

6

6

6,0

Fyzika

F

1,0

1,0

1,0

1,0

 

4,0

Chemie

CH

1,0

 

 

 

1,0

Biologie a ekologie

BE

1,0

 

 

 

1,0

Matematické vzdělávání

12

12

12,0

Matematika

M

3,0

3,0

3,0

3,0

 

12,0

Estetické vzdělávání

5

5

5,0

Literatura a umění

LU

1,0

1,0

1,0

2,0

 

5,0

Vzdělávání pro zdraví

8

8

8,0

Tělesná výchova

TV

2,0

2,0

2,0

2,0

 

8,0

Vzdělávání v informačních a

6

6

6,0

komunikačních technologiích

Informační a kom. tech.

ICT

2,0

2,0

2,0

 

 

6,0

Ekonomické vzdělávání

3

3

3,0

Ekonomika

E

 

 

1,0

2,0

 

3,0

Projektování a konstruování

18

18

18,0

Strojní součásti

SS

2,0

 

 

 

 

2,0

Technické materiály

TM

2,0

 

 

 

2,0

Mechanika

ME

2,5

2,5

2,5

2,5

10,0

Technická dokumentace

TD

2,0

2,0

 

 

4,0

Strojírenská technologie

10

10

10,0

Strojírenská technologie

ST

2,0

2,0

3,0

3,0

 

10,0

Stavba a provoz strojů

12

12

12,0

Stavba a provoz strojů

SPS

3,0

3,0

3,0

3,0

 

12,0

Disponibilní hodiny

28

28

29,0

Elektrotechnika

EL

 

2,0

 

 

 

2,0

Automatizace

AU

 

2,0

 

 

2,0

Kontrola a měření

KAM

 

 

 

2,0

2,0

Praxe

PRX

3,0

3,0

3,0

 

9,0

Odborná praxe

OPX

 

2 týdny

2 týdny

 

0,0

CAD systémy

CDS

 

2,0

2,0

2,0

6,0

Programování NC strojů

PNC

 

 

2,0

3,0

5,0

Technologická cvičení

TCV

 

 

2,0

1,0

3,0

CELKEM

32,5

31,5

32,5

32,5

128

129,0

129,0


Poznámky k učebnímu plánu

  1. ŠVP vychází z rámcového rozvržení RVP 23-41-M/01 Strojírenství.
  2. Disponibilní hodiny byly použity pro předměty elektrotechnika, automatizace, kontrola a měření, CAD systémy, programování NC strojů, technologická cvičení a praxe.
  3. Výuka je v průběhu školního roku rozvržena do 32 vyučovacích týdnů, zbývající počet týdnů (8) je v 1.–3. ročníku využit pro lyžařský kurz, sportovní kurz, souvislou odbornou praxi, rozšiřování a opakování učiva, exkurze a odborné výstavy. Ve 4. ročníku jsou 4 týdny, z celkového počtu 36, využity pro maturitní zkoušky.
  4. Celkový počet vyučovacích hodin za celé studium je 132.
  5. Ve výuce cizího jazyka navazuje žák zpravidla na jazyk, který studoval na základní škole. Anglický a německý jazyk jsou proto zařazeny do skupiny volitelných předmětů a hodinová dotace se do učebního plánu započítává pouze jednou.
  6. V 1. ročníku škola organizuje lyžařský výcvikový kurz, který může být doplňován i zájemci z vyšších ročníků. Ve 2. ročníku škola organizuje sportovní kurz, žáci si mohou zvolit mezi vodáckým a cyklistickým kurzem.
  7. Souvislá odborná praxe je zařazena do výuky 2. a 3. ročníku v rozsahu 2 týdny a organizuje se v souladu s platnými předpisy.
  8. Výuka předmětu informační a komunikační technologie je rozvržena rovnoměrně do 1.–3. ročníku. Škola umožňuje žákům rozšiřovat si znalosti v oblasti ICT v kroužku výpočetní techniky s využitím učebny CISCO akademie. Své znalosti a jejich využití v praxi mohou žáci uplatnit při získání certifikace ECDL nebo CISCO akademie. Pro tyto účely má škola certifikované testovací učebny a pracovníky.
  9. Maturitní zkoušky se připravují a organizují dle platných zákonů a vyhlášek. Předměty pro profilovou část maturitní zkoušky a jejich formu jednotlivých zkoušek stanovuje ředitel školy a všichni žáci s nimi budou seznámeni nejpozději na konci 3. ročníku studia.
  10. Na předměty kontrola a měření, programování NC strojů, technologická cvičení, CAD systémy a praxe mohou být žáci rozděleni do skupin v závislosti na počtu licencí odborného software.
  11. Škola umožní žákům ve 3. ročníku absolvovat výuku k získání svářečského oprávnění. Výuka k získání svářečského průkazu se realizuje ve svářecí škole podle ČSN. Pro absolvování oboru Strojírenství není podmínkou získání svářečského oprávnění.

 

Učební plán s komentářem 23-51-H/01 Strojní mechanik

Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

1.

2.

3.

Celkem

názvy předmětů

 

ŠVP

ŠVP

ŠVP

RVP

ŠVP

Jazykové vzdělávání

9

9

9,0

Český jazyk

ČJ

1,0

1,0

1,0

3

3,0

Cizí jazyk

AJ/NJ

2,0

2,0

2,0

6

6,0

Společenskovědní vzdělávání

3

3

3,0

Občanská nauka

ON

1,0

1,0

1,0

 

3,0

Přírodovědné vzdělávání

4

4

4,0

Fyzika

F

 

1,0

1,0

 

2,0

Chemie

CH

1,0

 

 

1,0

Biologie a ekologie

BE

1,0

 

 

1,0

Matematické vzdělávání

5

5

5,0

Matematika

M

1,0

2,0

2,0

 

5,0

Estetické vzdělávání

2

2

2,0

Literatura a umění

LU

 

1,0

1,0

 

2,0

Vzdělávání pro zdraví

3

3

3,0

Tělesná výchova

TV

1,0

1,0

1,0

 

3,0

Vzdělávání v informačních a

3

3

4,0

komunikačních technologiích

Informační a kom. tech.

ICT

2,0

2,0

 

 

4,0

Ekonomické vzdělávání

2

2

2,0

Ekonomika

E

 

 

2,0

 

2,0

Strojírenské výrobky

8

8

8,0

Strojnictví

S

2,0

 

 

 

2,0

Technické materiály

TM

2,0

 

 

2,0

Stroje a zařízení

SZ

 

1,0

 

1,0

Technická dokumentace

TD

1,0

1,0

1,0

3,0

Výroba, opravy a provoz

39

39

50,0

strojírenských výrobků

Odborný výcvik

OV

15,0

17,5

17,5

 

50,0

Disponibilní hodiny

18

18

11,0

Technologie

T

2,0

2,0

2,0

 

6,0

Programování NC strojů

PNC

 

2,0

1,0

3,0

Kontrola a měření

KAM

 

 

1,0

1,0

Technologická cvičení

TCV

 

 

1,0

1,0

CELKEM

32,0

34,5

34,5

96

101,0

101,0

 

Poznámky k učebnímu plánu

  1. ŠVP vychází z rámcového rozvržení RVP 23-51-H/01 Strojní mechanik.
  2. Disponibilní hodiny byly použity na posílení hodinové dotace předmětů odborný výcvik a informační a komunikační technologie. Dále byly disponibilní hodiny využity na předměty technologie, programování NC strojů, kontrola a měření a technologická cvičení.
  3. Výuka je v průběhu školního roku rozvržena do 32 vyučovacích týdnů, zbytek do 40 týdnů pro 1. a 2. ročník je využit na lyžařský kurz, sportovní kurz, rozšiřování a opakování učiva, exkurze a odborné výstavy. U 3. ročníku jsou 2 týdny, z celkového počtu 38, využity na závěrečné zkoušky.
  4. Celkový počet hodin za celé studium je 101.
  5. Ve výuce cizího jazyka navazuje žák zpravidla na jazyk, který studoval na základní škole. Anglický a německý jazyk jsou proto zařazeny do skupiny volitelných předmětů a hodinová dotace se do učebního plánu započítává pouze jednou.
  6. V 1. ročníku škola organizuje lyžařský výcvikový kurz, který může být doplňován i zájemci z vyšších ročníků. Ve 2. ročníku škola organizuje sportovní kurz, žáci si mohou zvolit mezi vodáckým a cyklistickým kurzem.
  7. Rozsah praktických činností formou odborného výcviku činí 50 hodin za celou dobu vzdělávání.
  8. Výuka předmětu informační a komunikační technologie je rozvržena do 1. a 2. ročníku. Škola umožňuje žákům rozšiřovat si znalosti v oblasti ICT v kroužku výpočetní techniky s využitím učebny CISCO akademie. Své znalosti a jejich využití v praxi mohou žáci uplatnit při získání certifikace ECDL nebo CISCO akademie. Pro tyto účely má škola certifikované testovací učebny a pracovníky.
  9. Závěrečné zkoušky se připravují a organizují dle platných zákonů a vyhlášek.
  10. Škola umožní žákům ve 3. ročníku absolvovat výuku k získání svářečského oprávnění. Výuka k získání svářečského průkazu se realizuje ve svářecí škole podle ČSN. Pro absolvování oboru Zámečník není podmínkou získání svářečského oprávnění.
  11. Na předměty programování NC strojů a technická dokumentace mohou být žáci rozděleni do skupiny v závislosti na počtu licencí odborného software.

 

 

Nahoru

Novinky

Koučování nabídlo lektorům příležitost k zamyšlení a řešení problémů

Účastníci koučování se dobře zorientovali v pěti tematických modulech a dokázali si vybrat témata týkající se jednotlivých modulů. Velmi důležité bylo vytvoření důvěry mezi koučem a účastníky koučování. Zaručení diskrétnosti mělo vliv na výběr témat a otevřenost účastníků. Koučování nabídlo příležitost k zamyšlení a řešení problémů. Účastníci ocenili možnost vyzkoušet si všechny nabízené formy koučování, resp. skupinovou, individuální a koučink přes Skype.  

 

HODNOCENÍ KVALITY ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ – PŘÍKLADY Z EVROPSKÝCH ZEMÍ

Publikace čtenáře seznámí s nástrojem EQAVET, který patří do skupiny iniciativ Evropské komise, které mají několik společných cílů – zvýšení atraktivity odborného vzdělávání, podporu celoživotního učení a zvyšování mobilit žáků, studentů a pracujících. EQAVET dbá na to, aby v jednotlivých zemích byla budována „kultura“ kvality. Tedy na to, aby na systémové úrovni, i na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání bylo na zajišťování kvality myšleno.  

 

Obhajoba maturitní práce – příručka pro žáky a učitele SOŠ

Příručka se skládá ze dvou samostatných celků určených, jak je z názvu publikace patrné, pro dvě různé cílové skupiny. První a zároveň obsáhlejší část je určena pro žáky středních odborných škol, kteří v ní najdou tipy, návody a rady, jak úspěšně obhájit maturitní práci. Cílové skupině mladých je přizpůsobena i struktura textu, použitý jazyk i způsob zpracování.  

 

V létě proběhne poslední rozesílka publikací

V průběhu léta všem odborným školám a učilištím pošleme publikace CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování, Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU a CD Profilová maturitní zkouška v odborných školách.  

 

CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování

Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu. Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.  

 

Prezentace výstupů projektu na workshopu partnerství TTnet

Projekt Kurikulum S a jeho výstupy byly prezentovány na workshopu partnerství TT net ČR, který se uskutečnil ve dnech 18.–19. dubna 2012 na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Tématem jarního workshopu bylo "Přispívají měnící se požadavky na kvalifikaci vzdělavatelů v odborném vzdělávání ke zvýšení kvality tohoto vzdělávání". Setkání partnerství TTnet ČR proběhlo za finanční podpory MŠMT ČR.  

 

Modulární projektování školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání

Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility žáků v rámci systému ECVET .  

 

další novinky