Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Teorie v dílenském prostředí

Příklad dobré praxe; téma: Odborné vzdělávání  

Škola: Integrovaná střední škola automobilní, Křižíkova 15, Brno 612 00

 

 

skolaautom.jpgRealizátor: Bc. Libor Machát

Metodika výuky teoretických odborných předmětů v dílenském prostředí. Získání vědomostí o funkci a údržbě systémů využíváním multimediálních učebních pomůcek a třírozměrných učebních pomůcek v praktické dílně.

Příklad je přínosný a využitelný i pro jiné školy, a to nejen v konkrétní problematice, pro kterou je navrhován; lze využít jeho obecného principu propojení teoretické a praktické složky vzdělávání a aplikovat jej i v jiných vyučovacích předmětech a v jiných oborech vzdělání.

 

Příkladem dobré praxe je přesunutí výuky teoretických odborných předmětů ve druhém a třetím ročníku do specializované praktické učebny. Tato učebna je vybavena jak pro výuku teoretickou, tak i pro výuku praktickou. Smyslem je žákům umožnit využití třírozměrných učebních pomůcek a práce na nich v teoretických odborných předmětech. Při výuce dochází k propojení výuky o systémech, jejich funkci, oprav a údržby s praktickými ukázkami na třírozměrných učebních pomůckách.

 

Kontext:

Praktická učebna je přizpůsobena výuce druhého a třetí ročníku, kde v každé třídě je 24 žáků. Žáci jsou v dílně uspořádání po dvojicích a každá tato dvojice má vlastní pracovní stůl s nářadím. Na tento systém výuky po dvojicích na jedné učební pomůcce jsou žáci již zvyklí z týdne praktického výučování. Každé z 12 pracovních skupin se přidělí shodné učební pomůcky dle probíraného tématu. Žákům vyhovuje systém menších pracovních skupin při výuce z hlediska možné větší seberealizace a možnosti detailního poznání probírané problematiky na třírozměrných učebních pomůckách než při výuce teoretické v jedné třídě.

 

Východiska:

Aplikace teoretické části výuky odborných předmětů do praktického zázemí je velmi náročná ze všech hledisek. Jedná se o náročnost vybavení dílny po stránce materiální, ale i dostatečným počtem třírozměrných učebních pomůcek stejného druhu. Značné nároky jsou kladeny na učitele, který musí velice dobře ovládat znalosti nejen po stránce teoretické, ale i praktické a musí mít zkušenosti z dílenského prostředí. Žáci se musí naučit spolupráci v úzké skupině spolužáků, kde musí rozvíjet vzájemnou komunikaci. Dále musí převzít odpovědnost za řešení zadaných úkolů a části praktického provedení.

 

Následující body jsou základním východiskem pro výuku teoretických odborných předmětů v prostorách určených pro praktické zázemí výuky učebního oboru:

 

1. Základním předpokladem pro kvalitní názornou výuku je dobré vybavení praktické učebny multimediální technologií, dílenským nábytkem a ručním nářadím.

2. Pro umožnění probírání stejné problematiky se všemi žáky je nutností mít připraven dostatečný počet stejných třírozměrných učebních pomůcek tak, aby každá skupina mohla při výkladu učitele již učební pomůcky používat.

3. Žáci tvoří malé skupinky po dvou studentech, kteří spolupracují na stejném úkolu a mají k dispozici jedno pracovní místo. Žákům se značně zvyšuje pozornost a zájem o danou problematiku, protože celý systém má podstatně blíže k samostatnosti. Všechny skupiny dělají v jednom čase stejnou věc , což umožňuje učiteli zvýšení individuálního přístupu k jednotlivým žákům.

4. Při výuce dochází u každého žáka ke kontaktu s připravenou učební pomůckou pro dané téma, na které si každý žák výrazně jednodušeji uvědomí její funkci a možnosti oprav či údržby.

5. Při vhodně zvoleném rozdělení žáků do skupin dochází k výměně získaných vědomostí mezi žáky a to prohlubuje snahu o dokonalé pochopení dané problematiky.

6. Pro názornost a usnadnění výuky musí učitel volit vhodné třírozměrné učební pomůcky.

7. Učitel má možnost kdykoliv volit mezi výukou u pracovních stolů v malých skupinách nebo žáky svolat do části učebny, kde je kompletní zázemí učebny teoretické a žákům může za pomoci např. dataprojekce vysvětlit problém hromadně.

 

Cíle

  • Samostatnost: Rozdělení žáků do skupinek maximálně po dvou žácích tvoří vysoké nároky na samostatnost, klade důraz na odpovědný přistup k problematice. Řešení samostatných úkolů vytváří vysoký potenciál k úspěšnému zvládnutí problematiky.
  • Zapojení každého do výuky: Každá skupina žáků fyzicky obdrží třírozměrnou učební pomůcku, na které bude prováděna modelová výuka. Má možnost demontáže a montáže jednotlivých částí pomůcky a tím jednodušší orientaci v problematice.
  • Názornost za pomoci učebních pomůcek – představivost - snažší pochopení problematiky – kvalitnější výstup: Za pomoci učebních pomůcek a možnosti třírozměrného vnímání si žák výrazně jednodušeji a rychleji osvojí potřebné informace a vědomosti o funkčnosti systémů a jejich opravách či údržbě. To vede k lepšímu pochopení právě probírané problematiky u většího počtu žáků, čímž je zaručeno kvalitnější vzdělání u většiny žáků.
  • Bohatost výuky - propojení odborné teoretické výuky s výukou praktickou: Výuka, která byla dříve vedena v teoretické učebně „za lavicemi“ je nyní vedena ve speciálně vybavené učebně, která skýtá možnosti učebny teoretické, ale hlavně učebny pro praktickou výuku, kde má učitel a žák k dispozici pracovní stoly, nářadí a třírozměrné učební pomůcky. Učitel dle potřeby v průběhu výuky libovolně kombinuje mezi výukou na tabuli a výukou za pomoci praktické části učebny.
  • Zvyšování kvalifikace učitelů – výuka teorie i praxe: Vedení teoretické odborné výuky na pracovišti praktické výuky za pomoci využívání třírozměrných učebních pomůcek a dílenského nářadí vede ke zvýšeným nárokům na učitele. Ten se musí orientovat v problematice nejen po stránce teoretické, ale i po stránce praktické. Problematiku, kterou učitel vyučuje musí ovládat nejen po stránce funkčnosti, ale musí znát opravy a údržby systémů a jejich jednotlivých částí. Tyto zvýšené požadavky vedou učitele k dalšímu vzdělávání nejen po stránce teoretické, ale i po stránce praktické – přímo v servisním či dílenském prostředí. V našem případě došlo k ideálnímu propojení, kdy učitel praktické výuky provádí výuku i v části teoretické odborné. Tímto dochází k přímému navazování tématických celků a jejich souslednosti při výuce teoretické a na ni navazující výuce praktické.

 

Realizace

 

Časová dotace – řazení témat výuky

Výuka konaná v praktické učebně je sazena do bloku odpovídajícím 5 – 6 vyučovacím hodinám dle časové dotace jednotlivých ročníků. Teoretické bloky výuky jsou dvakrát do týdne, jednou za čtrnáct dní.

 

Cíl vyučovacího bloku

V průběhu tohoto bloku je doporučeno probírané téma vždy začít a dle možnosti časové dotace i ukončit, a nebo vhodně přerušit v takové části, aby mohl příští blok výuky logicky navázat na předešlou výuku.

 

Úvodní – teoretická část výuky

Na začátku bloku, kdy začíná nové téma zvolí učitel výuku v části teoretické.

  • Na úvod připomene vyučující látku z minulého bloku a spolu s žáky provede stručné opakování předešlé problematiky.
  • Po ukončení krátkého opakování navazuje úvodem do nové problematiky a stanovení cílů pro daný blok.
  • Následuje rozdání písemných příprav učitele pro dané téma. Učitelé si vytváří přípravy samostatně z důvodů absence vhodné literatury a učebnic. Tato písemná příprava obsahuje kompletní informace o probírané látce po stránce konstrukční, funkční až po předepsanou údržbu a možné opravy. Žáci si přípravy vkládají do připravených šanonů, které hromadí od jednotlivých učitelů odborných předmětů v průběhu celého studia
  • Dle potřeby začne vyučující teoretický úvod za pomoci multimediální technologie.

 

Rozdělení do skupin

Žáci jsou podle uvážení učitele rozděleni do pracovních skupin a přiřazeni k jednotlivým pracovištím.

 

Zahájení výuky v praktické části – princip činnosti

Každá skupina žáků obdrží shodnou a nebo funkčně podobnou třírozměrnou učební pomůcku. Učitel má možnost probírat nové téma a vysvětlovat novou látku za pomoci těchto učebních pomůcek. Po vysvětlení základní problematiky principu činnosti celku začnou žáci za pomoci ručního nářadí učební pomůcku demontovat na jednotlivé díly. Nyní učitel vysvětluje princip činnosti jednotlivých dílů systému.

 

Údržba dílů a jejich opravy

Po demontování jednotlivých systémů na díly vysvětlí vyučující údržbu a opravy jednotlivých součástí a celého systému. Žáci si manuálně vyzkouší základní přeměření jednotlivých dílů pomocí měřícího zařízení.

 

Ukončení praktické části – montáž

V této části žáci provedou zpětnou montáž dílů do celků a systémů. V průběhu této činnosti je možno objasnit stávající otázky či eventuální nepochopení některé části probíraného učiva.

 

Opakování probíraného tématu

Po ukončení montáže provede učitel stručné připomenutí probrané látky.

 

V závěru probíhá diskuze nad probranou problematikou a nově získanými poznatky v celé třídě mezi žáky a učitelem. Zde dochází k poslední korekci právě nabytých vědomostí a dovedností žáků.

Je zcela na usouzení učitele využití jednotlivých částí učebny, a to jak teoretické tak i praktické. Dle potřeby může vyučující vhodně kombinovat např. třírozměrné učební pomůcky a dataprojekci k doplnění některých informací pomocí obrázků, filmů nebo připravených podkladů pro výuku aktuálního tématu.

 

Využité zdroje a pomůcky

o Písemné přípravy a třírozměrné učební pomůcky vytvořené učiteli.

 

Výsledky uskutečnění příkladu dobré praxe, shrnutí, zhodnocení

Žákům je v rámci teoretické výuky umožněn přímý kontakt s třírozměrnými učebními pomůckami, což vede k větší motivaci a snaze dané učivo pochopit a osvojit si základní práce na nich prováděné. Jsou kladeny vysoké nároky na připravenost a znalosti vyučujícího, ale dochází k výraznému zlepšení zájmu a znalostí u žáků.

 

Odkazy na kontaktní osoby

Bc. Libor Machát

Integrovaná střední škola automobilní

Křižíkova 15

Brno 612 00

e-mail: machat@issabrno_cz

 

 

Nahoru

Novinky

Sociální partnerství očima zaměstnavatelů - sborník příkladů dobré praxe

Cílem sborníku je seznámit širší veřejnost s příklady úspěšné spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými školami, které mohou posloužit jako inspirace pro zaměstnavatele při hledání vlastních cest k navazování nových kontaktů a forem spolupráce se školami a k rozvíjení stávajících vazeb a společných projektů. Prostřednictvím příkladů dobré praxe představených v tomto sborníku chceme především zvýraznit možné přínosy sociálního partnerství pro zaměstnavatele, jako jsou zejména navázání nového partnerství, příležitost ovlivnit podobu školních vzdělávacích programů a profil absolventů, možnost získat kvalifikované pracovníky „ušité na míru“ konkrétním zaměstnavatelům. Rovněž chceme ukázat rozmanitost přístupů ke spolupráci a podnítit zaměstnavatele k úvahám o rozvinutí a obohacení již uplatňovaných forem spolupráce.  

 

Proběhlo poslední společné setkání s pilotními školami

Dne 12. dubna 2012 proběhla v Praze poslední porada, na které se setkali zástupci pilotních škol zapojených do projektu, řídícího týmu a dalších pracovníků NÚV. Pilotní školy se v rámci projektu Kurikulum S aktivně podílely na projektových aktivitách, konkrétně vyhodnotily pilotní školní vzdělávací programy ve výuce a podílely se na přípravě metodických příruček pro učitele středních odborných škol (např. Moderní odborná škola – názory učitelů pilotních škol na kurikulární reformu, Výukové strategie v praxi pilotních škol, Průřezová témata žáků oborných škol, Vzdělávání žáků se zdravotním postižením aj.).  

 

Probíhají semináře k profilové části maturitní zkoušky v osmi oborech

Od února 2012 probíhají v rámci projektu Kurikulum S semináře k profilovým maturitním zkouškám v osmi oborech vzdělávání. Jsou určené především učitelům či vedoucím pracovníkům škol, kteří se zabývají tvorbou a přípravami profilové části maturitní zkoušky (PMZ). Na seminářích jsou účastníci seznámeni s přístupy k tvorbě této části profilové maturitní zkoušky na školách zařazených v projektu Kurikulum S a na dalších významných školách vyučujících tento obor vzdělání.  

 

Přehled publikací

Stručný přehled Vás seznámí se všemi publikacemi vydanými a připravovanými v rámci projektu Kurikulum S, mezi nimiž najdete metodické příručky pro učitele odborných škol, sborníky příkladů dobré praxe i příspěvků z konferencí, informační brožury o sociálním partnerství odborných škol a další. Nově jsme vydali brožuru Vzdělávání žáků se zdravotním postižením v odborných školách a sborník Sociální partnerství očima zaměstnavatelů.  

 

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách

Metodická příručka se zabývá problematikou vzdělávání žáků se zdravotním postižením.  

 

Co všechno dělají firmy v rámci spolupráce se školami?

Kulatý stůl Sociální partnerství škol a podniků z pohledu zaměstnavatelů se konal 14. března 2012 v Hospodářské komoře a zúčastnilo se ho 25 lidí, mezi jinými zástupců ministerstev (MŠMT, MPO, MZe), Národního ústavu pro vzdělávání, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, zaměstnavatelů i škol.  

 

Pedagogové by se měli naučit vzdělávat dospělé

To je jeden ze závěrů kulatého stolu nazvaného Specifika vzdělávání učitelů odborných škol, který se konal v úterý 28. února 2012 v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského v rámci projektu Kurikulum S a kterého se zúčastnilo více než 20 zástupců vysokých i středních škol, Hospodářské komory, Ministerstva zemědělství i Národního ústavu pro vzdělávání. Cílem kulatého stolu bylo hledat odpovědi na otázky: Ovlivňují specifika odborného vzdělání přípravu učitelů odborných i všeobecně vzdělávacích předmětů? V čem ovlivňují školní vzdělávací programy přípravu učitelů? Které pedagogické kompetence by měl získat budoucí učitel odborné školy? Co by se mělo v přípravě učitelů středních odborných škol změnit?  

 

další novinky