Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Web není aktualizován od roku 2012

Styl a struktura textů

Příklad dobré praxe není samostatným slohovým útvarem, stylem ani žánrem, přesto však by se měl svým stylem blížit odbornému textu. Odborný text jako prostředek komunikace mezi odborníky v dané oblasti by měl do této oblasti vložit určitý přínos. A stejně tak je tomu s příkladem dobré praxe.  

 

S hlavními zásadami psaní odborného textu, jakož i se základy publikační etiky seznamuje např. příručka:

Šanderová, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, ISBN 978-80-86429-40-3

 

Příklady dobré praxe mají jednotnou strukturu. Je pro ně vytvořena samostatná šablona.

 

Připravené příklady obsahují:

 

Název příkladu dobré praxe

 

Jméno a příjmení autora,titul

e-mail, telefon

Název a adresa školy

 

Klíčová slova

 

Stručná anotace

 

Kontext

 

Cíle

 

Realizace

 

Výsledky

 

Nutné pomůcky a prostředky

 

Použitá literatura a zdroje

 

Přílohy

 

Poznámky ke struktuře PDP

 

Název

Název příkladu dobré praxe by měl být stručný, výstižný a přitom srozumitelný. Může mít pro doplnění i podnázev.

 

např. Inventář v předmětu stolničení

Popis ukázkové hodiny

Zvolte dynamický název, který čtenáře zaujme.

 

Jméno autora

Jméno autora, popř. autorů příspěvku, s uvedením kontaktu (e-mail, telefon) - kontakt nebudeme zveřejňovat, je pro účely posuzování příspěvku.

 

Klíčové slovo

„Významné slovo nebo slovní spojení, obvykle ve formalizované podobě, vybrané z názvu nebo textu dokumentu a sloužící jako věcný selekční údaj.“

In: Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví, editor Miroslav Ressler. 1. vyd. Praha : Vysoká škola chemicko-technologická; Národní knihovna ČR, 2006,ISBN 80-7080-599-4

 

Při výběru klíčových slov je třeba se zamyslet, co a především komu chceme sdělit, tedy pro koho jsou určena, kdo je bude hledat. Maximální počet klíčových slov je 10.

 

Stručná anotace

Stručný a výstižný popis příkladu dobré praxe (obsahu příspěvku), ne více než 600 znaků včetně mezer. V anotaci uveďte, jakého tématu, které vzdělávací oblasti nebo vyučovacího předmětu a oboru vzdělání se příklad týká. Soustřeďte se na uvedení toho nejpodstatnějšího.

 

 

Kontext:

Prostor, ve kterém je ukázka zasazena (např. škola, obor vzdělání, ročník, klima třídy, počty žáků, postavení předmětu v ŠVP).

Východiska, tedy předpoklady, co musí umět učitel i žáci, co museli předem absolvovat, aby se příklad dal realizovat.

Jak dlouho je příklad aplikován v praxi, jaká je časová náročnost jeho přípravy.

 

Cíle:

Cíle prezentovaného příkladu.

Měly by korespondovat s názvem, stručným popisem (anotací) a realizací PDP a být zhodnoceny ve výsledcích příkladu dobré praxe.

Pokud se příspěvek týká výuky, měly by vycházet z kurikulárního rámce příslušné oblasti vzdělávání. Jejich formulace záleží na autorovi.

 

Realizace:

Popis průběhu prezentovaného příkladu.

Rozpis času.

Použité metody.

Na jaké překážky jste narazili a jak jste je překonali?

Z popisu, zejména vyučovací hodiny nebo nějaké aktivity, by mělo být jasné, jak jste postupovali, co a kdy (jak dlouho) dělali jednotliví aktéři (učitel, žáci). Teorii vždy konkretizujte na příkladech. Neopisujte celé části z RVP nebo ŠVP, popř. z jiných materiálů. PDP by neměly být teoretickým pojednáním, jejich těžiště je v praktických příkladech a návodech.

 

Výsledky:

Shrnutí, zhodnocení, zda bylo dosaženo vytčených cílů.

Čemu prezentovaný příklad prospěl, k čemu přispěl.

Jaké nástroje pro jeho hodnocení jste použili.

Vyskytly se nějaké speciální faktory, které ovlivnily úspěch / případný nezdar ?

Jaké je Vaše doporučení pro ty, kteří se zajímají o využití tohoto příkladu ve své práci?

 

Nutné pomůcky a prostředky

Je vhodné uvést nejen pomůcky pro učitele, ale i pro žáky.

 

Použitá literatura a zdroje

Odkud autor příspěvku čerpal informace, odborná literatura - formou bibliografických citací dle normy, webové stránky apod. Zdroje je třeba uvádět i u použitých obrázků převzatých od jiných autorů. Např.:

Šanderová, J.: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, ISBN 978-80-86429-40-3

Švec, Š. Pedagogika ako veda: Teoretické reflexie. Pedagogická revue, 56, 2004, č. 2, s. 105-119.

Uvádějí se pouze stěžejní díla, která se bezprostředně vztahují k popisované problematice.

 

Přílohy:

Přílohy budou dodány, pokud je to nezbytně nutné. Doporučujeme, aby přílohy nepředstavovaly mnohem větší objem informací a stran než samotný příklad dobré praxe.

Nahoru

Novinky

Koučování nabídlo lektorům příležitost k zamyšlení a řešení problémů

Účastníci koučování se dobře zorientovali v pěti tematických modulech a dokázali si vybrat témata týkající se jednotlivých modulů. Velmi důležité bylo vytvoření důvěry mezi koučem a účastníky koučování. Zaručení diskrétnosti mělo vliv na výběr témat a otevřenost účastníků. Koučování nabídlo příležitost k zamyšlení a řešení problémů. Účastníci ocenili možnost vyzkoušet si všechny nabízené formy koučování, resp. skupinovou, individuální a koučink přes Skype.  

 

HODNOCENÍ KVALITY ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ – PŘÍKLADY Z EVROPSKÝCH ZEMÍ

Publikace čtenáře seznámí s nástrojem EQAVET, který patří do skupiny iniciativ Evropské komise, které mají několik společných cílů – zvýšení atraktivity odborného vzdělávání, podporu celoživotního učení a zvyšování mobilit žáků, studentů a pracujících. EQAVET dbá na to, aby v jednotlivých zemích byla budována „kultura“ kvality. Tedy na to, aby na systémové úrovni, i na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání bylo na zajišťování kvality myšleno.  

 

Obhajoba maturitní práce – příručka pro žáky a učitele SOŠ

Příručka se skládá ze dvou samostatných celků určených, jak je z názvu publikace patrné, pro dvě různé cílové skupiny. První a zároveň obsáhlejší část je určena pro žáky středních odborných škol, kteří v ní najdou tipy, návody a rady, jak úspěšně obhájit maturitní práci. Cílové skupině mladých je přizpůsobena i struktura textu, použitý jazyk i způsob zpracování.  

 

V létě proběhne poslední rozesílka publikací

V průběhu léta všem odborným školám a učilištím pošleme publikace CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování, Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU a CD Profilová maturitní zkouška v odborných školách.  

 

CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování

Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu. Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.  

 

Prezentace výstupů projektu na workshopu partnerství TTnet

Projekt Kurikulum S a jeho výstupy byly prezentovány na workshopu partnerství TT net ČR, který se uskutečnil ve dnech 18.–19. dubna 2012 na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Tématem jarního workshopu bylo "Přispívají měnící se požadavky na kvalifikaci vzdělavatelů v odborném vzdělávání ke zvýšení kvality tohoto vzdělávání". Setkání partnerství TTnet ČR proběhlo za finanční podpory MŠMT ČR.  

 

Modulární projektování školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání

Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility žáků v rámci systému ECVET .  

 

další novinky