Informace o zaměstnavateli
Název společnosti: Slovácké strojírny, a. s. Sídlo: Nivnická 1763, 688 28 Uherský Brod
Obor: Strojírenství
Účastníci řízeného rozhovoru:
Ing. Jiří Rosenfeld, CSc., generální ředitel, Ing. Vladislav Ondrůšek, fi nanční ředitel
Autor řízeného rozhovoru: Mgr. Lenka Chvátalová
Představení společnosti
Akciová společnost Slovácké strojírny, působící v oblasti strojírenství a elektrotechniky je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů ve Zlínském kraji. Vznik společnosti je datován do roku 1951, od té doby je trvale rozšiřováno portfolio nabízených výrobků. Slovácké strojírny produkují své výrobky v několika výrobních programech – strojírenství, elektrotechniky, slévárenství hliníku a galvanického nanášení kovových povlaků. Závod dlouhodobě spolupracuje s tradičními českými podniky, ale díky dlouhé tradici ve výrobě ocelových konstrukcí se těší i velkému zájmu zahraničních odběratelů (87 % produkce je určeno na zahraniční export).
Dnes má podnik cca 1 000 zaměstnanců v pěti výrobních provozech a je tak významným zaměstnavatelem nejen v Uherském Brodě, ale v celém regionu.
Popis konkrétní spolupráce
Slovácké strojírny mají velmi dlouhou historii ve spolupráci se Střední průmyslovou školou v Uherském Brodě (SPŠ UB), a to zejména díky velmi výhodné poloze – škola se nachází přímo v areálu průmyslové zóny a v těsném sousedství Slováckých strojíren. Partnerství obou subjektů se tak přímo nabízí.
Strojírny nemají příliš velké oddělení lidských zdrojů, které by se partnerství věnovalo samostatně. Agenda spadá jednak do působnosti finančního oddělení, ale zároveň je silně podpořena aktivitami a zapálením nejvyššího vedení obou subjektů – generálního ředitele Slováckých strojíren, Jiřího Rosenfelda a ředitele SPŠ UB, pana Šmída.
Studentům SPŠ (a to jak oborů učebních, tak maturitních) je poskytována odborná praxe ve špičkově vybavených učebnách, ale také přímo ve výrobním provozu. Přímo v dílnách Slováckých strojíren např. vyrábějí drobné součástky. Žáci tak mají během výuky možnost získat vysokou odbornost a konkrétní znalosti a dovednosti, které využijí po absolvování studijního programu a při nástupu do zaměstnání. Uplatnitelnost žáků je velmi vysoká a celá řada absolventů přechází plynule do pracovního poměru se strojírnami. I zde mají vstup na pracovní trh usnadněn např. nižšími normami ve výrobě.
Strojírny v minulosti poskytovaly stipendia pro žáky relevantních oborů, od kterých však postupně upustily. Nicméně v současné době opět uvažují o zavedení benefitního programu, který by pomohl „přilákat“ více zájemců o daný obor. Stejně jako jiní zaměstnavatelé, by však i Slovácké strojírny uvítaly nějakou formu státní podpory odborného vzdělávání, např. ve formě daňových úlev pro absolventy.
Kromě žáků se firma zaměřuje i na práci s učiteli, kteří odbornou výuku zajišťují. I pro ně jsou připraveny programy věnované dalšímu vzdělávání a práci s novými technologiemi.
Dalším výsledkem partnerství je úspěšné řešení projektů financovaných EU, které přispívá k lepšímu materiálnímu vybavení učeben a pomáhá k zefektivnění výuky (více viz rámeček Centrum pro výuku hi-technologií).
Efekty partnerství
Hlavním motivem partnerství strojíren se SPŠ je výchova nových pracovníků a zajištění dostatečného počtu zaměstnanců nezbytného pro pokračování výroby. Stejně jako jiné oblasti se i sektor strojírenství dlouhodobě potýká s nepříznivým demografickým vývojem, jehož důsledkem je úbytek pracovních sil. Je třeba si „vychovat“ nové zaměstnance a zajistit tak konkurenceschopnost a další rozvoj firmy. Tím se po- daří nejen udržet pokračování tradičních oborů, ale i příznivou situaci v regionu (případný zánik oboru či útlum výroby by vedl k výraznému zvýšení nezaměstnanosti, což by dále mohlo způsobit zhoršení socioekonomické situace v kraji).
Mnohá partnerství podniků a odborných škol se často zaměřují spíše na žáky. Stejně důležité je ale věnovat se i kantorům; v současné době je výuka příliš teoretická a mnohdy odtržená od praxe. Řešení se neobejde bez většího zapojení kantorů a jejich vtažení do výrobních procesů, seznámení s technologickými novinkami, aby tyto praktické dovednosti mohli dál předávat studentům, resp. učňům „Každá škola by měla mít detašované pracoviště ve firmách, které by umožnilo řešení reálných problémů ve výuce,“ říká generální ředitel strojíren Jiří Rosenfeld.
Z krátkodobého hlediska se angažovanost zaměstnavatelů může jevit jako nevýhodná a nerentabilní, spíše jako „sponzorský dar“, kdy vložené investice (jak finance, tak např. čas) nevyváží přínos partnerství. Nicméně z dlouhodobého hlediska je to jediná možnost, jak si zajistit kvalifikované zaměstnance a zvýšit tak (nebo alespoň udržet) konkurenceschopnost firmy.
Centrum pro výuku hi-technologií
Projekt je zaměřen na podporu technického vzdělávání na základních a středních školách ve Zlínském kraji, na prezentaci špičkových hi-technologií a na rozvoj a upevňování spolupráce mezi školami a firemní sférou. V rámci projektu bylo v letech 2008–2010 vybudováno jedinečné výukové a prezentační centrum na podporu odborné výuky v oblasti strojírenství a elektrotechniky.
Centrum je vybaveno mimo jiné multifunkčními obráběcími stroji, inteligentní elektroinstalací, kinosálem s 3D projekcí, bezkontaktním měřícím systémem, mobilním měřícím 3D systémem, 3D tiskárnami. Opomenuty nebyly ani zelené technologie, které jsou zastoupeny fotovoltaickými panely a tepelným čerpadlem.
Výstavba Centra byla podpořena z operačního programu ROP NUTS II Střední Morava, oblasti podpory Infrastruktura pro rozvoj vzdělávání. Příjemcem projektu je SPŠ Uherský Brod, finančně se spolupodílela společnost Slovácké strojírny.
www.centrumhi-tech.cz/