Kurikulum S 

Informace o zaměstnavateli

Název společnosti: CZ LOKO, a. s. (pobočka Česká Třebová)

Sídlo: Semanínská 580, 560 02 Česká Třebová

Sídlo vedení společnosti: Drahelická 2083, 288 03 Nymburk

Provozovny a střediska: Česká Třebová, Jihlava, Most, Letohrad, Brno, Gliwice (Polsko)

Obor: Železniční strojírenství a opravárenství

Účastník řízeného rozhovoru:

Bc. Tomáš Brancuzský, personální ředitel CZ LOKO, a. s. Česká Třebová

Autor řízeného rozhovoru: Mgr. Martin Němeček

 

 

Představení společnosti

 

Společnost CZ LOKO, a. s. Česká Třebová patří v České republice k předním firmám podnikajícím v oboru železničního strojírenství, a to více jak 160 let. Novodobá historie podniku se datuje do roku 1995, kdy byla v rámci celé České republiky zahájena spolupráce různých subjektů působících na poli lokomotivního opravárenství. Jejich následná transformace, vstup silného zahraničního partnera a v neposlední řadě fúze dceřiných společností pouze posílily už tak významnou pozici podniku v této oblasti. Společnost má pobočky v České, Slovenské a Polské republice. V různých oblastech zaměstnává více než 600 lidí. Roční tržby společnosti jsou více než 1,8 miliardy Kč (2010).

V Pardubickém kraji se koncentruje průmysl, ale i komerční a veřejné služby. Hospodářský charakter kraje je určován především sekundárním sektorem (průmyslem a stavebnictvím), který se na hrubé přidané hodnotě (HPH) v roce 2009 podílel 43 %. Dlouhodobě se zvyšuje význam terciárního sektoru (tržní a netržní služby).

Průmyslová výroba má pestrou strukturu. Nejsilnější je všeobecné strojírenství, dále průmysl textilní, oděvní, kožedělný a průmysl chemický, který má na celostátní produkci nejvyšší podíl. Důležitý ale je i zemědělský sektor. Význam těchto odvětví se v uplynulých letech měnil a řada tradičních firem zanikla. Nové podniky naopak dokázaly využít příležitosti a upevnit svůj vliv v regionu. Svoji pozici v posledních letech posilují firmy využívající prudký rozvoj svých oborů, především v oblasti telekomunikací, informačních technologií, automobilového průmyslu a výpočetní techniky. V celkové zaměstnanosti obyvatel v kraji se pracovní síly přesunují z průmyslu do oblastí služeb a cestovního ruchu.

Ekonomickou prosperitu kraje výrazně ovlivňuje skutečnost, že region protíná evropský železniční koridor. Železniční průmysl byl v Pardubickém kraji vždy silným odvětvím. Společnost CZ LOKO, a. s. Česká Třebová proto patří nejen k významným zaměstnavatelům, ale také sociálním partnerům různých škol.

 

 

Popis konkrétní spolupráce

Spolupráce společnosti CZ LOKO, a. s. (dříve Železničních opraven a strojíren Česká Třebová) se středními školami má dlouholetou historii. V roce 2007, kdy došlo k poslední transformaci společnosti, se navíc spolupráce se středními a vyššími odbornými školami podstatně rozšířila.

Společnost CZ LOKO, a. s. má nejvíce vazeb v Pardubickém kraji a kraji Vysočina, kde dodnes sídlí největší výrobní provozovny podniku. V rámci těchto krajů je nejsilnější partnerství mezi podnikem a Vyšší odbornou školou a Střední školou technickou Česká Třebová (VOŠ a SŠT Česká Třebová), jejíž součástí je i učiliště (dříve VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana a Střední škola technická). Této spolupráci je také věnován následující příspěvek. Silná spolupráce existuje také se Střední průmyslovou školou a Střední školou technickou v Jihlavě. Okrajová spolupráce funguje s Integrovanou střední školou technickou ve Vysokém Mýtě a Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm v Lanškrouně. Partnerství podniku a škol je dlouholeté, protože již v minulosti školy vzdělávaly budoucí zaměstnance pro obsluhu železnice a železničního průmyslu.

Historické počátky partnerství společnosti CZ LOKO, a. s. (a jejích předchůdců) s VOŠ a SŠT v České Třebové sahají až do poloviny minulého století. Od té doby se spolupráce kontinuálně vyvíjela až do současné podoby. „Vazby podniku s touto školou i praktické vzdělávání učňů nebyly od roku 1989 nikdy přerušeny,“ dodává personální ředitel CZ LOKO, a. s., Bc. Tomáš Brancuzský, který se v podniku stará o spolupráci se školami. Partnerství významně nenarušily ani průběh a důsledky ekonomické a demografické krize. Zkušenosti s takovými krizemi však obě strany mají. Na straně školy se to projevilo menším zájmem o učňovské vzdělávání, který podle T. Brancuzského vedl k poklesu kvality absolventů a jejich horšímu uplatnění na trhu práce. Na straně podniku se krize projevila nižším počtem učňů, jejichž praktickou výuku byl podnik schopen realizovat. To se naposledy stalo ve školním roce 2000 / 2001, kdy podnik byl schopen realizovat praktické vzdělávání pouze pro čtyři studenty měsíčně. V současnosti se naopak jedná o několikanásobně vyšší počet studentů.

Po formální stránce je partnerství právně ošetřeno smlouvami, které jsou ročně aktualizovány, rozvíjeno je však i v neformální rovině. Příkladem může být každoroční účast zaměstnance CZ LOKO, a. s., konkrétně odborníka v oboru elektrotechniky, na závěrečných zkouškách na škole. „Je to v rámci neformální spolupráce výhodné, náš zaměstnanec vidí, koho s nabídkou zaměstnání můžeme cíleně oslovit,“ říká Brancuzský.

Podnik i škola dlouhodobě průběžně spolupracují na realizaci praktické výuky, praxe pro studenty i následné práci s absolventy, ale i spolupráci na tvorbě školního vzdělávacího programu (ŠVP).

Důležitost partnerství je nejviditelnější u praktické výuky učňovských oborů. Zhruba čtyřicet procent této výuky je realizováno společností CZ LOKO, a. s. Tento podíl se mění dle konkrétního oboru. U středoškolské praktické výuky jde o daleko menší příspěvek, a to kolem deseti procent. I přesto je společnost schopna financovat část výuky, například studentům maturitního oboru Mechatronik, a to jednou za čtrnáct dní na osm hodin. To je ovšem podle T. Brancuzského nešťastně zvolená forma. Zástupci podniku již v této souvislosti jednali s představiteli školy o možnosti delšího intervalu, který by z jejich pohledu měl daleko větší efekt. Učni a studenti jsou za praktickou výuku ve výrobních provozovnách hodnoceni známkami (od jedničky do pětky). Na konci výuky jsou výsledné známky zaslány pedagogům VOŠ a SŠT Česká Třebová odpovědným za praktickou výuku. Ti by toto hodnocení měli zohlednit v závěrečné známce z daného předmětu. T. Brancuzský dodává, že neví, jak jsou známky z praktické výuky ve skutečnosti zohledněny.

Podnik také v období maturit (květen, červen) podporuje a realizuje čtrnáctidenní praxe studentů maturitních oborů, a to zejména z třetích ročníků. Praktická výuka (i přesto, že se jedná o přípravu na budoucí povolání) i praxe jsou ze strany CZ LOKO, a. s. honorovány ve formě odměn odvíjejících se podle odvedených výkonů. Pro učně / studenty by odměny měly být silnou motivační složkou. „Žijeme ve výkonnostní společnosti, učni / studenti tak poznají, že budou mít více peněz, když se budou více snažit,“ říká Tomáš Brancuzský. Nejšikovnějším učňům a nejúspěšnějším studentům je také nabídnuta možnost letní brigády a po absolvování daného oboru nabízena možnost trvalého zaměstnání s dobrými nástupními podmínkami. Tato forma spolupráce je výhodná pro všechny strany – pro podnik, školu i „brigádníka“. Podnik je s těmito „brigádníky“ více v kontaktu, pozná a má možnost ovlivnit jejich dovednosti, schopnosti a motivaci. Škola zvyšuje uplatnitelnost svých učňů / studentů na trhu práce a „brigádník“ se lépe uplatní na trhu práce.

Odpovědnost za komunikaci se školou a realizaci praktických kurzů a praxí pro učně a studenty má ve společnosti CZ LOKO, a. s. na starosti celkem 10 lidí, a to jak z personálního oddělení, tak zejména vedoucí příslušných oddělení (především mistři).

Pro podnik představuje realizace partnerství formu vlastního náboru nových zaměstnanců. Absolvování praktické výuky nebo praxe v podniku je zohledňováno a pracovní místo podnik nabízí přednostně uchazečům s takovými zkušenostmi. Jako příklad T. Brancuzský uvádí nábor nových zaměstnanců do výrobních provozoven v České Třebové a Jihlavě, který probíhal v průběhu letních měsíců roku 2011. „V Jihlavě letos podíl absolventů z partnerských škol u nových zaměstnanců tvořil 50 %, v České Třebové pouze 10 %. V souvislosti se školou v České Třebové mě to mrzí, ale bohužel je to i o kvalitě, např. absolventů oboru Zámečník, která již není taková jako dříve,“ dodal Brancuzský.

Zástupce společnosti má v rámci společného partnerství také zkušenosti s přípravou ŠVP. „Dříve jsme ŠVP připomínkovali více, jak učňovské, tak i maturitní obory, ale netuším, do jakého rozsahu byly připomínky akceptovány. Když nás střední škola osloví, nebráníme se tomu, cokoli opět připomínkovat,“ říká Brancuzský. V této souvislosti se školou probíhají například jednání o realizaci úplně nového oboru Mechanik motorových lokomotiv, protože v CZ LOKO, a. s. v uvedené oblasti dochází ke generační výměně. Absolventi tohoto oboru by v podniku určitě našli uplatnění. „Zatím to je moje zbožné přání, ale věřím, že se nám to v České Třebové povede. Pokud by tomu tak nebylo, ale existovala by škola, která by tento obor realizovala, jsme připraveni navázat spolupráci i s ní,“ dodává Brancuzský.

Vzájemné partnerství bylo v posledních dvou letech posilováno také účastí šesti pedagogů z VOŠ a SŠT Česká Třebová v projektu realizovaném společností CZ LOKO, a. s., který byl zaměřen na další praktické vzdělávání a byl spolufinancován prostředky ESF. „Považuji to za velice úspěšný projekt, který byl z obou stran velmi pozitivně hodnocený. Naše firma je ve špici vývoje lokomotiv a pedagogové se skutečně dozvěděli nové metody,“ říká Brancuzský. Učitelům je dále nabízena i placená brigáda na technickém úseku. „Další spolupráci se nebráníme, záleží pouze na pedagozích samotných,“ dodává.

 

 

Efekty partnerství

Podle T. Brancuzského vyvažuje přínos partnerství vynaložené prostředky, které jsou do spolupráce ze strany CZ LOKO, a. s. vkládány. Tím největším přínosem je podpora náboru kvalifikovaných zaměstnanců. Pro firmu je z tohoto pohledu důležitá vzájemná znalost dlouhodobých potřeb zaměstnavatelů (resp. Strategie hospodářství ČR na minimálně deset let). Pozitivní je také prezentace společnosti – škola partnerství s firmou i podnik samotný prezentuje při různých příležitostech, jako jsou školní veletrhy nebo prezentace školy na základních školách. Zástupci podniku jsou také zváni na různé další akce.

Určité negativum vidí zástupce podniku ve stále se snižující kvalitě absolventů oboru Zámečník, která však není způsobena přístupem školy, ale malým zájmem mladých lidí o technické obory.