Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Web není aktualizován od roku 2012

Realizace praktické maturitní zkoušky v oboru vzdělání agropodnikání

Příkad dobré praxe; téma: Odborné vzdělávání, profilová část maturitní zkoušky  

Autor: Ing. Vlastimil Matys

Škola: Střední odborná škola, Benešova 508, Stříbro



Klíčová slova


Profilová maturitní zkouška, praktická zkouška, odborné kompetence

 

 

Stručná anotace


Příklad dobré praxe podrobně popisuje průběh profilové maturitní zkoušky, je zaměřen zejména na praktickou zkoušku.

 

 

Kontext


Místo provedení PrMZ:

­   ZEVYP Kladruby sro., zemědělský školní závod SOŠ Stříbro, kde žáci v průběhu vzdělávání vykonávají praxi

 

Délka PrMZ pro jednoho žáka:

0,5 hodiny vlastní zkouška, 1 hodina přípravy (časy jsou minimální, lze je podle potřeby prodloužit, např. při provádění praktické části zkoušky dojde ke zdržení při přesunu na pole, louku, zacházení se zvířetem, apod.)

 

 

Cíle


Tematické celky, jejichž učivo je předmětem praktické maturitní zkoušky:

 

­   Technická zařízení v zemědělství

­   Manipulace a doprava v zemědělství

­   Provoz a řízení motorových vozidel

­   Obecná rostlinná produkce

­   Technologie pěstování obilnin, luskovin, olejnin, okopanin, pícnin a dalších plodin

­   Výživa rostlin a hnojení

­   Mechanizační prostředky používané při pěstování rostlin

­   Obecná zootechnika

­   Technologie chovu skotu, prasat, koní, ovcí a koz, drůbeže a dalších druhů zvířat

­   Výživa a krmení zvířat

­   Mechanizační prostředky používané při chovu zvířat

 

Záměrně hodnocené kompetence v PrMZ:

 

Odborné:

­   vykonávání a organizování pracovních činností při pěstování rostlin a chovu zvířat

­   využití zemědělské techniky a případně řízení motorových vozidel

­   vykonávání a organizování činností související s ochranou a tvorbou krajiny a ekologickým přístupem k prostředí

­   vykonávání ekonomických a účetnických aktivit

­   důsledné dodržování BOZP

­   usilování o kvalitu a efektivitu práce

 

Klíčové:

­   kompetence k řešení problémů

­   komunikativní kompetence

­   personální a sociální

­   občanské

­   matematické

kompetence k využití ICT

 

 

Realizace


Zahájení praktických maturit i celá praktická zkouška probíhá ve školním závodě.

 

Všichni žáci, kteří maturují v jeden den, si anonymně vylosují téma hned ráno, aby zkoušející a přísedící učitel mohli zorganizovat průběh maturitního dne podle vybraných témat (např. pokud jsou tažena témata týkající se přípravy půdy, půjdou žáci ke zkoušce za sebou v pořadí, aby mohli na zkušebním pozemku provádět praktické ukázky tak, jak jdou technologicky za sebou).

 

Pro žáky jsou zřízena dvě až tři místa k písemnému zpracování dílčích otázek, k dispozici jsou zde různé pomůcky, měřidla, tabulky, počítač, váhy, vzorky rostlin, semen, krmiv, hnojiv, atd.

 

Na přípravu i ke zkoušce má žák přiděleného asistenta z řad žáků třetího ročníku, kterého využije při zapojení stroje, při manipulaci se zvířetem apod. Během přípravy je přítomen dozor (obvykle vychovatelka DM nebo jiný vyučující) a kontroluje, zda se žák s asistentem neradí.

 

Celá skupinka se pohybuje se žákem po areálu závodu tak, jak žák během hodinové přípravy potřebuje – do stáje, do dojírny, do mléčnice, ke stroji či nářadí, k silážní jámě apod.

 

Po uplynutí přípravy se na stanoviště dostaví celá zkušební komise, žák je představen předsedovi komise a začne odpovídat na jednotlivé dílčí otázky. Předloží případný výpočet, graf, vysvětlí postup či schéma, identifikuje vzorky, odpovídá na otázky zkoušejícího případně ostatních. K provedení praktického úkolu se přesune žák i komise na odpovídající místo.

 

Při provádění praktické části zkoušky dává žák asistentovi pokyny podle toho, jak si provedení promyslel a připravil. Může například řídit traktor a asistent podle pokynů zapojuje nářadí, případně opačně. Podobně využívá žák asistenta třeba při vážení či měření hospodářských zvířat.

 

Zkoušky i přípravy jednotlivých žáků navazují jedna na druhou, zkoušející i přísedící si zaznamenávají hodnocení dílčích úkolů jednotlivých žáků průběžně, celá komise se poradí po odzkoušení posledního žáka daného dne. Po poradě maturitní komise jsou žáci seznámeni s výsledkem praktické zkoušky.

 

Příklady konkrétních témat PrMZ:

 

  1. 1. Technologie pěstování brambor

Zadání pro žáka:

  1. Teoretická část:
    • Vyjmenujte hlavní výrobní směry v pěstování brambor.
    • Vyjmenujte pracovní operace používané při pěstování a sklizni brambor a stručně je charakterizujte.
    • Uveďte a zdůvodněte parametry pro sázení brambor v souvislosti s výrobními směry brambor.
    • Uveďte velikostní kriteria pro sadbu a posuďte vhodnost předložených vzorků sadby.
  2. Praktická část:
    • Popište sazeč brambor 4-SaBP-62,5.
    • Vysvětlete princip činnosti sazeče.
    • Na přiloženém listu znázorněte pohyb sazeče brambor po pozemku.
    • Zapojte stroj za traktor a proveďte nastavení sázení na vzdálenost hlíz v řádku 30 cm.
  3. Výpočet výkonu sazeče:
    • Vypočtěte teoretický výkon sazeče brambor 4-SaBP-62,5, je-li pracovní rychlost stroje 1,7 km/hod., pracovní doba traktoristy 9 hodin, z toho 1/3 času je ztrátová. Za kolik dní bude zasázené pole o výměře 18 ha?

 

Organizační pokyny a popis vybavení pracoviště:

-          žák k praktické zkoušce přistupuje v pracovní obuvi a v pracovním oblečení

-          během přípravy (60 minut) si žák zpracuje teoretickou část a výpočet, vyzkouší si požadavky z praktické části (využije pomoci přiděleného asistenta)

-          v úvodu zkoušení (cca 10 minut) žák zodpoví teoretickou část a předloží požadované schéma pohybu sazeče po poli a výpočet výkonu sazeče, následující čas (cca 20 minut) se žák a zkušební komise věnuje praktické části

-          lavice, židle, čisté papíry na psaní přípravy, kalkulačka, pracovní rukavice

-          traktor, sazeč brambor, vzorky vyhovující a nevyhovující sadby

 

 

 

 

  1. 2. Odměňování v živočišné výrobě, získávání mléka

Zadání pro žáka:

  1. Teoretická část:
    • Vysvětlete způsob odměňování v ŽV (pracovní doba, mzda úkolová, časová, příplatky, prémie).
    • Uveďte příznaky nakažlivého zánětu mléčné žlázy, co výskyt a šíření této choroby vyvolává, jaké jsou možnosti prevence a tlumení mastitidy.
    • V dané stáji vysvětlete technologii odklizu hnoje.
  1. Praktická část:
    • Popište a ukažte hlavní části dojení ve strojovně a v mléčnici.
    • Vyjmenujte hlavní zásady technologie dojení, názorně proveďte přípravu a předveďte dojení při použití zootechnických pomůcek.

    • Výpočet odměny ošetřovatele dojnic:
    • Vypočítejte odměnu za práci ošetřovatele dojnic, který odpracoval 24 dní a 2 neděle, nadojil celkem 9800 l mléka, ošetřoval 12 vysokobřezích jalovic, předal k prodeji 18 ks telat o celkové hmotnosti 1800 kg, z fondu vedoucího dostal prémii 900,- Kč, je zařazen do 6. osobní třídy se sazbou v časové mzdě 88 Kč/ hod. vykonané práce, pracovní doba v neděli je 10 hodin, sazba za 1 KD je 7,30 Kč, za prodej 1kg telat je sazba 5,70 Kč, za sledovaný měsíc dodala stáj do mlékárny 37 400 l mléka, které bylo finančně zhodnoceno 392 500 Kč, procento tržnosti bylo 9,24 %.

 

Organizační pokyny a popis vybavení pracoviště:

-          žák k praktické zkoušce přistupuje v pracovní obuvi a v pracovním oblečení

-          během přípravy (60 minut) si žák zpracuje teoretickou část a výpočet, vyzkouší si požadavky z praktické části (využije pomoci přiděleného asistenta)

-          v úvodu zkoušení (cca 10 minut) žák zodpoví teoretickou část a předloží požadovaný výpočet odměny ošetřovatele dojnic, následující čas (cca 20 minut) se žák a zkušební komise věnuje praktické části a podle potřeby se přesouvá v prostorách stáje, strojovny, mléčnice, apod.

-          lavice, židle, čisté papíry na psaní přípravy, kalkulačka

-          dojící stroj, umělé vemeno, vědro, pomůcky k dezinfekci vemene a pro kontrolní odstřiky

 

Pozn.: Řešení výpočtových částí zde uvedených příkladů maturitních témat viz přílohy.

 

Hodnoticí kritéria pro klasifikaci:


Zkoušející a přísedící učitel hodnotí dílčí části maturitního tématu rovnocennými známkami (1 – 5) a výslednou známku stanoví průměrem.

 

1 – výborný: Žák hovoří samostatně na vylosované téma, poznatky předkládá uceleně, přesně, v souvislostech, na doplňující otázky komise odpovídá bezchybně. Praktickou část provádí a organizuje efektivně a v souladu se zásadami BOZP.

 

2 – chvalitebný: Žák hovoří víceméně samostatně na vylosované téma, poznatky předkládá v podstatě uceleně, v souvislostech, na doplňující otázky komise odpovídá bezchybně nebo s drobnými nedostatky. Praktickou část provádí a organizuje efektivně a v souladu se zásadami BOZP.

 

3 – dobrý: Žák je během zkoušky částečně veden otázkami a pokyny zkoušejícího učitele, občas se dopouští drobných chyb a nepřesností, ale po upozornění je schopen je korigovat. Ne vždy správně reaguje na dotazy členů zkušební komise. Praktická část zkoušky má nepodstatné nedostatky a realizuje se v souladu se zásadami BOZP.

 

4 – dostatečný: Žák je během celé zkoušky veden otázkami a pokyny zkoušejícího učitele, dopouští se chyb a nepřesností, ale po upozornění je některé schopen korigovat. Na dotazy členů zkušební komise obvykle nedokáže reagovat. Praktickou část zkoušky realizuje pod vedením zkoušejícího, ale v souladu se zásadami BOZP.

 

5 – nedostatečný: Žák se téměř nebo vůbec neorientuje v prověřované problematice, na doplňující otázky zkoušejícího i členů komise většinou reaguje zmateně či chybně. Praktickou část zkoušky žák nedokončí, neprovede správně nebo nedodržuje zásady BOZP.

 

 

Výsledky


Maturitní témata z předmětu praxe se v této podobě na SOŠ Stříbro používají třetím rokem, průběžně se aktualizují (parametry a ukazatele ve výpočtech, využívané typy strojů a nářadí, apod.). Koncepce maturitních témat vychází z navržených tématických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky předložených NÚV v rámci projektu Kurikulum S.

 

V předchozích letech byla témata koncipována podobně, ale realizace se uskutečňovala podle možností na různých místech – školní hospodářství, dvůr školy, farmy živočišné výroby v okolí školy, apod.

 

 

Nutné pomůcky a prostředky


Pomůcky a prostředky jsou konkrétně uvedeny za každým jednotlivým příkladem maturitního tématu.

 

 

Použitá literatura a zdroje


ŠVP obor Agropodnikání 41 – 41 – M/01, SOŠ Stříbro

 

 

Přílohy:

 

Správná řešení:

Technologie pěstování brambor

Výpočet výkonu sazeče:

1700 m * 2,5 m (záběr stroje 4 * 62,5 cm) = 4250 m2 = 0,425 ha

0,425 * 6 (skutečná doba provozu sazeče) = 2,55 ha

18 : 2,55 = 7,1 dne

 

Odměňování v ŽV, získávání mléka

 

Výpočet odměny ošetřovatele dojnic:


sazba na 100 l mléka = 392500 * 9,24 : 37400 = 96,97 Kč

a)      odměna za nadojené mléko 96,97 * 9800 : 100 = 9503,06 Kč

b)      odměna za krmné dny 26 dnů * 12 ks * 7,30 Kč = 2277,60 Kč

c)      odměna za prodej telat 1800 kg * 5,70 Kč = 10260,- Kč

d)     mzdové zvýhodnění 2 neděle * 10 hodin ‌* 44 Kč (50 % z os. tř. prac.) = 880,- Kč

e)      prémie 900,- Kč

celková odměna (součet a, b, c, d, e) = 23820,66 Kč

Nahoru

Novinky

Koučování nabídlo lektorům příležitost k zamyšlení a řešení problémů

Účastníci koučování se dobře zorientovali v pěti tematických modulech a dokázali si vybrat témata týkající se jednotlivých modulů. Velmi důležité bylo vytvoření důvěry mezi koučem a účastníky koučování. Zaručení diskrétnosti mělo vliv na výběr témat a otevřenost účastníků. Koučování nabídlo příležitost k zamyšlení a řešení problémů. Účastníci ocenili možnost vyzkoušet si všechny nabízené formy koučování, resp. skupinovou, individuální a koučink přes Skype.  

 

HODNOCENÍ KVALITY ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ – PŘÍKLADY Z EVROPSKÝCH ZEMÍ

Publikace čtenáře seznámí s nástrojem EQAVET, který patří do skupiny iniciativ Evropské komise, které mají několik společných cílů – zvýšení atraktivity odborného vzdělávání, podporu celoživotního učení a zvyšování mobilit žáků, studentů a pracujících. EQAVET dbá na to, aby v jednotlivých zemích byla budována „kultura“ kvality. Tedy na to, aby na systémové úrovni, i na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání bylo na zajišťování kvality myšleno.  

 

Obhajoba maturitní práce – příručka pro žáky a učitele SOŠ

Příručka se skládá ze dvou samostatných celků určených, jak je z názvu publikace patrné, pro dvě různé cílové skupiny. První a zároveň obsáhlejší část je určena pro žáky středních odborných škol, kteří v ní najdou tipy, návody a rady, jak úspěšně obhájit maturitní práci. Cílové skupině mladých je přizpůsobena i struktura textu, použitý jazyk i způsob zpracování.  

 

V létě proběhne poslední rozesílka publikací

V průběhu léta všem odborným školám a učilištím pošleme publikace CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování, Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU a CD Profilová maturitní zkouška v odborných školách.  

 

CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování

Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu. Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.  

 

Prezentace výstupů projektu na workshopu partnerství TTnet

Projekt Kurikulum S a jeho výstupy byly prezentovány na workshopu partnerství TT net ČR, který se uskutečnil ve dnech 18.–19. dubna 2012 na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Tématem jarního workshopu bylo "Přispívají měnící se požadavky na kvalifikaci vzdělavatelů v odborném vzdělávání ke zvýšení kvality tohoto vzdělávání". Setkání partnerství TTnet ČR proběhlo za finanční podpory MŠMT ČR.  

 

Modulární projektování školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání

Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility žáků v rámci systému ECVET .  

 

další novinky