Kurikulum S 

Autorka: Ing. Libuše Hajná

Škola: Střední škola hotelová a služeb, Na Lindovce 1423, 767 01 Kroměříž

Klíčová slova

skupinové vyučování, odborný výcvik, teoretické vyučování, řešení problému, analýza problému, prezentace, diskuse, řešení reálné situace, klíčové kompetence

 

Stručná anotace

Příklad dobré praxe je ukázkou propojení odborného výcviku s teoretickým vyučováním. Analyzuje problémové situace v odborném výcviku a v teoretickém vyučování, hledá příčiny jejich vzniku, způsoby řešení a technologické návaznosti. Rozvíjí klíčové kompetence žáků učebního oboru pekař k samostatnému řešení problémových situací a k analýze technologického problému. Rozvíjí u žáků schopnosti uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace i jejich komunikativní kompetence. Žáci reagují na dotazy spolužáků, prezentují návrhy řešení, vysvětlují je a obhajují před spolužáky.

 

Kontext

Výuka probíhá v 1. a 2. ročníku učebního oboru pekař ve třídě s 10 žáky, vždy po odborném výcviku v rozsahu 1. vyučovací hodiny technologie.

Realizace skupinového vyučování a vedení žáků k samostatnému řešení problémových situací je vázána na schopnost žáků využívat znalosti z odborných předmětů a zkušenosti z odborného výcviku, vzájemně spolupracovat a mezi sebou komunikovat. Žáci přistupují k zadaným úkolům zodpovědně, tak, aby výsledek jejich práce i práce celé skupiny odpovídal jejich možnostem a schopnostem.

Výuka a tvůrčí činnost probíhá v malých skupinách, žáci pracují společně v blízkém kontaktu, všichni žáci ve skupině si uvědomují, že si musí ujasnit problém, který mají vyřešit a společně hledat nejlepší řešení, jež vede k vyřešení zadaného úkolu. Práce každého z nich je důležitá pro hodnocení celé skupiny.

Vzájemná diskuse při hledání a navržení nejlepšího řešení zadané problematiky vede k ohleduplnosti a rozvíjí u žáků komunikativní dovednosti.

Členové skupiny prezentující své řešení před ostatními spolužáky zdůvodňují a obhajují navržený způsob řešení, reagují na jejich dotazy. To vede k rozvíjení schopnosti formulovat srozumitelně myšlenky a vyjadřovat se v ústním projevu přiměřeně komunikační situaci.

Příklad je v praxi realizován 2 roky a máme s ním velmi dobré zkušenosti.

 

Cíle

Cílem je využít řešení reálných profesně zaměřených situací k propojení teorie a praxe (k aplikaci teoretických poznatků v reálných situacích a úkolech) ve výuce, k aktivizaci žáků, k rozvoji jejich klíčových kompetencí, zejména kompetence řešit problémy a spolupracovat s druhými.

Hlavní vyučovací cíle:

• rozvíjení a upevnění odborné kompetence vyrábět pekařské výrobky a zajišťovat jejich odbyt;
• rozvíjení personálních a sociálních kompetencí;
• rozvíjení kompetence k učení;
• rozvíjení komunikativní kompetence.

 

Realizace

Seznámení žáků s cíli vyučovací hodiny, zápis na tabuli.

Učitel spolu se žáky vymezí cíle vyučovací hodiny, společně si ujasní význam, návaznosti a důležitost vymezené problematiky.

Žáci pracují ve skupinách – ve dvojicích, popřípadě trojicích podle náročnosti problematiky. Lavice jsou uspořádány do tvaru písmene U tak, aby žáci na sebe dobře viděli a rozuměli prezentovanému problému. Toto uspořádání umožňuje nejen dobrou vzájemnou komunikaci mezi žáky, ale také možnost usměrňování diskuse vyučujícím.

Žáci se sami rozdělili do skupin v poslední vyučovací hodině před odborným výcvikem, vzhledem k tomu, že problematika vyučovací hodiny úzce navazuje na práci v odborném výcviku. Každá skupina totiž informuje o práci jednoho dne odborného výcviku a poukazuje na vzniklé problémy. Pro dobrou práci ve skupině je důležité, aby se žáci navzájem znali, aby byly mezi nimi dobré kamarádské vztahy a navzájem si věřili.

Každá skupina si zvolí svého mluvčího, který informuje ostatní o průběhu jednoho pracovního dne v odborném výcviku, vyjmenuje, které druhy pečiva ten den vyráběli, jaké použili suroviny, technologické postupy a strojní zařízení, poukáže na problémy, ke kterým v průběhu práce došlo. Tuto část si žáci již předem připravili.

 

Po každé prezentaci je dán prostor ostatním žákům k diskusi.

Příklad:

Žák vyjmenoval suroviny použité při výrobě konzumního chleba, postup při vedení kvasu, přípravě a zpracování chlebového těsta, zrání těsta, dělení a tvarování, sázení, pečení chleba a vypékání. V závěru své prezentace uvedl, že upečený chléb měl popraskanou kůrku. Žáci diskutovali, co způsobilo tuto vadu, a navrhovali, jak jí lze předejít.

 

Potom vyučující rozdá žákům pracovní listy.

Každé skupině zadá vyučující jeden úkol, který souvisí s probíranou problematikou, přitom vychází z problémů, na které poukázali ve své prezentaci.

 

1. 1. skupina:

Vysvětlí význam vedení kvasů pro objem chleba, chuťové a aromatické vlastnosti, co způsobí kyselou chuť chleba, navrhnou, jak tomu lze předejít.

1. 2. skupina:

Popíše mísení těst, co způsobí tvorbu žmolků v těstě, navrhne, jak tomu lze předejít.

1. 3. Skupina:

Vysvětlí význam kynutí v těstech, proč je chléb po upečení nízký, navrhne, jak tomu lze předejít.

1. 4. Skupina:

Popíše pečení chleba od vsazení po vypékání, vysvětlí, proč se upečený chléb málo leskne, najde příčinu a navrhne, jak ji odstranit.

1. Skupina:

Popíše, jak ovlivní kvalita mouky jakost upečeného chleba, proč vznikl v upečeném chlebu brousek, navrhne, jak této vadě zabráníme.

Každá skupina pracuje samostatně, žáci ve skupině si musí ujasnit problém, který mají vyřešit, společně hledají optimální způsob k vyřešení zadaného úkolu, ale každý z nich přitom vychází ze svých znalostí, které si prací ve skupině tříbí a upevňuje.

Při samostatné práci skupin prochází vyučující mezi jednotlivými skupinami a práci žáků kontroluje, usměrňuje, popřípadě je navede na správný způsob řešení.

 

Po uplynutí 15 minut každá skupina postupně v 5 minutách prezentuje výsledky své práce.

 

Vlastní prezentace:

Probíhá tak, že je stanoven druhý mluvčí každé skupiny. Tentokrát ten, který neinformoval ostatní na začátku hodiny o průběhu pracovního dne v odborném výcviku. Tohoto druhého mluvčího určí vyučující tak, aby dostali prostor k rozvoji komunikativních kompetencí všichni členové skupiny.

Vybraný žák – druhý mluvčí skupiny – popíše na začátku prezentace problém, který měli vyřešit tak, aby i ostatní žáci porozuměli zadanému úkolu. Následně uvede řešení a podrobně jej rozebere, ukáže příčiny vzniku problémové situace, která se objevila v odborném výcviku, poukáže na chyby, ke kterým v průběhu práce došlo, popíše navržené způsoby řešení a technologické návaznosti.

Po skončení vlastní prezentace následuje asi pětiminutová diskuse, během které i ostatní žáci mohou vyjádřit svůj názor, svůj návrh řešení. Do diskuse vstupují již oba členové skupiny, vysvětlují a obhajují svou práci před spolužáky, reagují na jejich dotazy.

Na závěr v dalších 5 minutách zhodnotí vyučující způsoby řešení skupiny, prezentaci jednotlivých žáků a jejich reakci na diskusi.

V případě, že skupina nenajde správné příčiny technologického problému, nebo navrhne nesprávný postup pro odstranění problému, vysvětlí problematiku a způsob řešení vyučující a následně poukáže na chyby, ke kterým došlo v práci skupiny.

Při vlastní práci byla mezi žáky velmi dobrá pracovní atmosféra, při prezentaci byli žáci zpočátku málo komunikativní, ale postupně, jak získávali praktické dovednosti a odborné znalosti, byla jejich práce na dobré úrovni.

 

Výsledky

Žáci si vyzkoušeli práci ve skupinách, prověřili si své schopnosti a odborné znalosti. Vyzkoušeli si své komunikativní schopnosti při prezentaci výsledků své práce před spolužáky.

Při vlastní práci ve skupinách byla mezi žáky velmi dobrá tvůrčí spolupráce.

 

Nutné pomůcky a prostředky

Vlastní pracovní listy