Kurikulum S 

Kontext

Škola a obor vzdělávání: aktivita je univerzální a může být použita v podstatě na jakékoli střední škole, nejlépe v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Přehled týdne lze provázat i s učivem (např. komentářem vyučujícího), ale jeho hlavní význam spočívá v tom, že rozvíjí klíčové kompetence žáků, vede je ke smysluplné aplikaci PT Občan v demokratické společnosti a uplatňují se v něm mezipředmětové vazby několika vyučovacích předmětů (především český jazyk, občanská nauka, informační technologie).

Východiska:

a)      Žák má základní uživatelskou znalost práce na PC, ovládá základy programu MS Powerpoint, dokáže vyhledávat a hodnotit informace na internetu a s těmito informacemi pracovat. Je tedy dobré přehled týdne zařadit do výuky až když je v hodinách IT výše uvedené probráno – tedy ve druhém či třetím ročníku – v závislosti na ŠVP.

b)      Materiál a pomůcky: PC a dataprojektor s ovladačem k dispozici vždy v dané učebně, připojení PC k internetu (není nutné, ale doporučuji), zvukový výstup.

c)      Učitel: Pokročilá znalost práce s PC a MS Powerpoint. Učitel musí být také schopen komentovat zprávy, případně je uvádět do souvislostí a vztahů k již probranému učivu, vytvořit kritéria pro hodnocení a podle nich pak žáky objektivně zhodnotit. Měl by být schopen poradit žákům jak s technickými problémy, tak s tím, jakým zprávám dávat při výběru přednost a jak verbální doprovod k prezentaci připravit.

Tato aktivita je aplikována po dobu jednoho školního roku.

Náročnost přípravy pro učitele je jednorázově cca  3-6 hodin – vytvoření kritérií a prezentací.

Cíle

Cíle z hlediska záměrů učitele:

1. Zvýšení všeobecného přehledu žáků a zájmu o aktuální dění.

2. Rozvoj komunikativních, sociálních a personálních i občanských kompetencí žáků.

3. Propojení jednotlivých vzdělávacích oblastí a aplikace PT.

4. Zlepšení mluveného projevu a schopnosti použití prezentace jako podkladu pro něj.

5. Posílení mezipředmětových vazeb v OBN.

 

Cíle vzdělávání ve výkonu žáků:

1. Vytvoří výběr zpráv podle stanoveného zadání (podrobněji níže).
2. Zpracují PowerPointovou prezentaci k vybraným zprávám.
3. Přednesou verbální projev k dané prezentaci.
4. Jsou schopni být v kontaktu s publikem a reagovat na podněty spolužáků a učitele.

Realizace

Před zadáním ve třídě je nutné připravit informace pro žáky s požadavky, zadáním a kritérii hodnocení jejich výkonu. Tuto prezentaci by měli mít žácivždy k dispozici, proto doporučuji jim ji předat.

Obsah zadání:

1. Úkol: Zpracovat ve dvojici výběr událostí z uplynulého týdne, vytvořit powerpointovou prezentaci a  s její pomocí odprezentovat přehled ve vyučovací hodině.
2. Témata zpráv: 1-2x politika, 0-1x ekonomika, 1x bezpečnost lidí včetně kriminality, 1x významná zahraniční události, 1x zajímavosti z regionu, 1x kultura, 1x sportovní zpráva, 1x novinky z automobilového průmyslu (jsme automobilní škola).
3. Jako třetí snímek prezentace uvádím cíle – tedy vysvětluji žákům, proč něco takového děláme.
4. Hodnocení – zde je zásadní, aby byla kritéria co nejasněji stanovena (aby žáci věděli, co se hodnotí); kritéria slouží i jako návod pro práci.

Kritéria hodnocení

a)      Úvod: 0-3b. Žák se představí a uvede svou prezentaci, sdělí publiku, o čem hodlá hovořit.

b)      Prezentace a její provedení: viz Příloha - tabulka

c)      Obsah prezentace: viz Příloha

d)     Mluvený projev: viz Přílohy: tabulka

e)      Závěr: 0-3b. shrnutí prezentace, zakončení a poděkování za pozornost, rozloučení se s publikem.

Dále přidáme stupnici, kolik bodů je potřeba na jedničku, dvojku atd. (30-24=1; 23-18=2; 17-12=3; 12-7=4; 6 a méně=5).

Dále jsem vytvořil pro žáky prezentaci o zásadách správné prezentace, tj. o tom, tom, jak by měla a neměla prezentace vypadat – vždy jeden snímek se špatnými příklady a následující se správnými (struktura snímku, animace, velikost písma, font, barva písma, pozadí).

Rovněž lze promítnout videa s příklady prezentací, kde prezentující dělá chyby a kde naopak postupuje správně, či tyto záležitosti sám vysvětlit a předvést.

Jakmile pedagog provede tyto úkony, zbývá již jen zvolit vždy dvojici na každou následující hodinu.

V závislosti na třídním klimatu se rozhodneme, zda hodnocení prezentujících provedeme sami, či zda ji necháme na třídě, kterou budeme při hodnocení korigovat.

Problémy a překážky:

1. Žáci čtou zprávy z papíru – to je asi ten největší problém: Žák si stáhne 8 zpráv z internetu, pořádně si je nepřečte, nepromyslí, nezestruční a  potom zdlouhavě předčítá,  nereaguje na posluchače - spolužáky, absolutně nevyužívá prezentaci. Řešení: hned od počátku nekompromisně srážet body, za 2 měsíce bylo již jen výjimečným jevem, aby někdo četl tímto způsobem.
2. Žák si připraví video z youtube či streamu, pak jej hledá, čeká, až se načte… Zde jsou instrukce jasné – videa i prezentaci si musí připravit o přestávce, aby ve vyučovací hodině nedocházelo ke zdržování.

Celý přehled týdne obvykle zabere asi 10 minut, evaluace max. 5 min. Avšak myslím si, že je to velmi dobře investovaný čas.

Ve třídě obvykle vzniká velmi přátelská atmosféra, kdy ostatní žáci prezentujícím zatleskají a ocení jejich výkon, aniž by bylo nutné je k tomu vyzývat.

Výsledky

Vzhledem k výše uvedeným cílům:

1. Žáci se díky přehledům týdne mnohem více orientují v dění ve světě, více se ptají, pátrají po souvislostech – cíl č. 1 splněn.
2. K rozvoji všech výše uvedených kompetencí dochází u drtivé většiny žáků.
3. Propojení jednotlivých vzdělávacích oblastí: Žák využije poznatky, jež získal při výuce ICT, a navíc si je zopakuje a použije v praxi. Pracuje s informacemi z televize, novin a především z internetu, ty zpracovává a provádí jejich selekci. Vytvořenou prezentaci s vybranými informacemi předá spolužákům.
4. Mluvený projev žáků se díky této aktivitě zlepšuje. Co se týče schopnosti využití prezentace jako podpory mluvené projevu, je to někdy horší, jelikož žáci mnohdy hovoří a nesledují průběh prezentace – zapomínají na prezentaci jako pomocníka, jež může podtrhnout podstatné informace, ilustrovat je či je doplnit.  Zlepšení je sice patrné, ale mnohým tento potenciál prezentací stále uniká. Splněno částečně.
5. Posílení mezipředmětových vazeb – využití mluveného projevu např. v hodinách českého jazyka. Kolegové informatici registrovali nárůst dotazů týkajících se efektivního vyhledávání na internetu a programu MS Powerpoint. Splněno.

Poznámka:

Tento příklad dobré praxe jsem se rozhodl napsat na základě doporučení paní inspektorky z ČŠI, které se jeho realizace velmi líbila.

Důležitým faktorem pro realizaci přehledu týdne je bezesporu vynikající technická vybavenost naší školy – PC a dataprojektor v každé učebně.

Nutné pomůcky a prostředky

PC, dataprojektor, audio-výstup z PC, MS Powerpoint

 

Přílohy

Tabulka pro hodnocení výkonu žáků:

Kritéria hodnocení	Indikátor výkonu 0 – 2 body	Indikátor výkonu 3 – 5 bodů	Indikátor výkonu 6 – 8 bodů
Obsahová stránka vystoupení žáka	Příliš mnoho informací a složitého textu, příliš málo informací, obsahově nedostatečně zpracováno, žádné AV (audiovizuální) materiály, nedodržení témat a množství zpráv.	Občasný výskyt zbytečných informací a textu, málo informací bez konkrétních údajů, nevhodně použité a nefunkční AV materiály, výběr nepodstatných zpráv a opomenutí závažných událostí daného týdne.	Adekvátní množství informací, podstatné informace uvedeny, nepodstatné vynechány, účelné použití AV materiálů, dodržení témat, správná volba událostí.
Kvality prezentace	Nečitelná velikost písma, písmo zaniká v pozadí, špatně zvolené pozadí, příliš přehnané nebo žádné animace.	Rušivé barevné provedení, jednoduché správně zvolené animace, avšak nefunkční, mnoho různých pozadí bez účelu.	Správně zvolená velikost písma, vhodné barevné provedení, text v bodech (3-5), funkčně podporuje mluvený projev, animace jsou jednoduché, jednotné v celé prezentaci účelně podporují projev
Úroveň mluvního projevu	Prezentující pouze čte, mumlá si do papíru a příliš neví, o čem mluví, působí dojmem, že dané informace vidí poprvé, dělají mu problém cizí slova, jména, názvy obcí atd. Na položené dotazy odpovídá: „Jak to mám vědět, nevím, je mi to jedno“, projev je velmi nudný či připomíná trapnou šarádu.	Projev je čtený s občasným zadrhnutím, čtení je monotónní a nezajímavé, prezentující není příliš informován, není schopen zodpovědět většinu dotazů. Používá slova, jejichž význam mu zůstává utajen, je patrná snaha, avšak projev postrádá plynulost a zajímavost, prezentující nevyužívá účelně vytvořenou prezentaci.	Projev působí přirozeně, žák komentuje připravenou prezentaci vlastními slovy, nečte – výjimečně nahlédne do papíru, aby si připomněl některé informace, ví, o čem mluví, je připraven zodpovědět většinu normální dotazů, zná význam cizích slov, projev je plynulý a zajímavý, pracuje účelně s prezentací.