Kurikulum S 

Autor: Mgr. Ondřej Šanovec

Škola: VOŠ a SPŠ Šumperk, Gen. Krátkého 1, 787 29 Šumperk

Klíčová slova

Maturitní práce s obhajobou, kritéria hodnocení, profilová část maturitní zkoušky; vedoucí maturitní práce, oponent maturitní práce; technické lyceum

 

 

Stručná anotace

Na VOŠ a SPŠ v Šumperk máme již několik let zavedenou jako jednu ze zkoušek  profilové části maturitní zkoušky maturitní práci s obhajobou. Tato forma se jeví jako přínosná, žáci mají možnost rozvinout vlastní tvůrčí činnost, ověřují si své schopnosti samostatné práce, dovednost komunikace s ostatními žáky i učitelem. Naplňují klíčové a odborné kompetence v mnoha oblastech – práce s výpočetní technikou, spolupráce s dalšími lidmi, preciznost, důslednost, plnění zadaných úkolů v termínu, prezentace a obhajoba vlastní práce před veřejností.

 

 

Kontext

Obor vzdělání technické lyceum připravuje žáky především k dalšímu terciárnímu studiu, a to zejména na technických vysokých školách. Proto jsou v RVP lycea stanoveny mimo jiné i požadavky, aby žáci ovládali základní metody vědecké práce a řešení technických problémů, aby získali technické myšlení a vytvořili si správný názor a představu o technické proveditelnosti konkrétního záměru.  Maturitní práce s obhajobou před maturitní komisí nejlépe odpovídá požadavkům RVP na absolventa oboru vzdělání Technické lyceum a jeho uplatnění v terciárním studiu technických oborů. Vhodně a komplexně prověřuje celou škálu kompetencí transformovaných z RVP do ŠVP.

 

 

Cíle

Cílem příkladu je ukázat práci učitelů se žáky při přípravě na profilovou maturitní zkoušku, a to od zadání tématu maturitní práce až do jejího odevzdání a přípravy na obhajobu.

 

 

Realizace

Na Vyšší odborné škole a Střední průmyslové škole v Šumperku máme několikaletou zkušenost se zadáváním a realizací dlouhodobých maturitních prací s obhajobou, a to jak v oboru technické lyceum, tak v oboru strojírenství. V minulých letech byly maturitní práce v technickém lyceu zaměřovány do odborností v oblasti CAD systémů, IKT, deskriptivní geometrie nebo fyziky. V posledních letech se na základě zájmu žáků a díky zavedení ŠVP zadání maturitních prací vyvinulo do jednotné oblasti modelování v CAD systémech, což je podporováno ve škole jednak volitelnými semináři, jednak nabídkou zajímavých témat.

 

V současnosti si žáci technického lycea ve čtvrtém ročníku volí odborný seminář z CAD systémů, přesněji seminář k programu INVENTOR, který je plně využíván pro práci na maturitních pracích. Žáci zvládají práci přímo ve škole, na školních pracovních stanicích a softwaru. Šikovnější z nich, kteří si vyberou náročný úkol, se ochotně této činnosti věnují i mimo výuku, což je vždy kladně hodnoceno u obhajoby. Výhodou je i to, že u některých prací, které jsou náročnější na zpracování počítači, škola disponuje výkonnějším počítačem, na kterém lze tyto úlohy zpracovat. Například kompletace sestav a následné programově náročné vizualizace modelů, jejichž zpracování i na výkonných počítačích může trvat několik hodin.

 

Volba témat vychází v technickém lyceu z práce žáků a zkušeností získaných v průběhu odborné praxe na konci třetího ročníku. Někteří si téma ponechají a využijí zkušenosti a nápady pro tvorbu maturitní práce, jiní naopak zváží vhodnost tématu pro maturitní práci a zadání přehodnotí. Volba tématu k maturitní práci je tedy více promyšlená, žáci mají jasnější představu o vhodnosti vybíraného tématu, případně jak by se úkolu mohli zhostit, jak zadaný problém uchopit a do jaké hloubky, aby práce byla odborně i časově přiměřená. Do jisté míry jsou tyto představy konzultovány s odbornými učiteli, kteří je v začátku mohou volbu žáka usměrnit.

 

Oficiální zadání maturitních prací probíhá na začátku měsíce října v souladu s platnou legislativou. Všichni žáci mají tedy na začátku čtvrtého ročníku stanoveno jedno téma, což je stvrzeno podpisem. Možnost zadání společného tématu pro více žáků ve skupině, jsme zatím nevyužili. Žáci jsou zároveň definitivně a jednoznačně seznámeni s podmínkami a plněním maturitních prací, s kritérii hodnocení, termíny plnění a podmínkami průběžných kontrol. Je jim také předána dána šablona pro tvorbu dokumentace s veškerými náležitostmi a pokyny, jak by měla maturitní práce vypadat. Veškeré pokyny a šablony, které jsou pro práci potřeba, jsou pro žáky i vedoucí prací neustále k dispozici na školním intranetu.

 

Termín odevzdání práce je stanoven na konec března tak, aby byl časový prostor pro hodnocení maturitní práce vedoucím práce a oponentem a pro včasné seznámení žáků a členů maturitní komise s výsledkem hodnocení.

 

Příprava maturitní práce: Po celou dobu zpracování maturitní práce se žákům věnuje učitel – vedoucí práce, a to jednak v rámci speciálního semináře, jednak běžné výuky CAD systémů, kde s nimi probírá jednotlivé techniky modelování, prostředí programu, jeho možnosti, nástroje pro tvorbu, jejich vhodnost použití apod. Vše je v souladu s tematickým plánem tohoto předmětu.

 

Jistým problémem a zvýšeným nárokem na vyučujícího CAD systémů je fakt, že žáci jsou v mnoha případech na rozdílné výši, mají odlišná maturitní témata a učitel musí přizpůsobit tempo a témata výuky celé pracovní skupině. S tímto problémem se vypořádává tak, že v převážné části hodiny se věnuje individuálně jednotlivým žákům, kteří konzultují svoje pracovní problémy přímo na místě.

 

Zpracování maturitní práce a přípravě žáků na její obhajobu je věnován samostatný seminář.  Žáci jsou ze semináře hodnoceni a klasifikováni podle toho, jak průběžně pracují a plní zadané úkoly. Vždy na začátku semináře žák přednese svou představu, kam by práci chtěl směřovat, na základě tohoto učitel mu pomůže konkretizovat dílčí kroky, což pak lze hodnotit a použít pro klasifikaci. Po delších časových úsecích, zhruba jednou za měsíc, tj. minimálně 5x za celé období, probíhá kontrola, kde žák předvede vyučujícímu své rozpracované části modelu, učitel zhodnotí náročnost práce, oklasifikuje ji a domluví se žákem další postup. Tento moment se nám jeví jako velmi přínosný, protože žáky (především slabší) lze průběžně a více sledovat a nehrozí tedy, že by někdo v přípravě maturitní práce výrazně zaostával. Pokud by se nějaký vysloveně slabý žák vyhýbal kontrolám a neplnil předepsané úkoly, je tato situace řešena prostřednictvím třídních učitelů a vedení školy. Problém se včas řeší především se samotným žákem, případně s jeho rodiči. Tím se daří eliminovat takovéto jevy na minimum.

 

Další přínos semináře a tohoto systému kontroly, který hodnotíme velmi kladně, je, že pokud by žáci zpracovávali maturitní práci doma a mimo výuku, se hůře hlídá, zda žáci zpracovávají maturitní práci skutečně sami, bez pomoci kohokoli z venku. Takto je vcelku jisté, že žák pracuje samostatně, konzultace mezi žáky a s učitelem v hodinách jsou v pořádku a jistě přínosné. Nehrozí, že by některá práce nebyla skutečně dílem samotného žáka.

 

Práce se odevzdává v předem (v zadání) daném termínu a v jednom vyhotovení v tištěné podobě (svázaná, v předepsané šabloně a s vloženým CD s elektronickou podobou dokumentace, případně videosekvencemi rozpadu součástí a prezentací – stanoveno v zadání).

 

Vše je odevzdáno proti podpisům do rukou vedoucího práce, který vše předá pověřenému zástupci ředitele školy i s podepsaným archem třídy.

 

V souladu s vyhláškou je stanoven ke každé práci oponent, který, spolu s vedoucím práce, nezávisle vypracuje posudek do předepsané šablony. Posudky se předají v jedné kopii žákům nejpozději 14 dnů před plánovanou obhajobou a v jedné kopii založí ke každé práci, aby byly k dispozici maturitní komisi. Předání posudku žákovi je opět stvrzeno jeho podpisem.

 

Kritéria hodnocení práce jsou součástí těchto šablon pro hodnocení. Do celkového hodnocení maturitní práce se započítává hodnocení práce po odborné stránce, její rozsah, náročnost modelu, zda žák projevil vlastní invenci, či naopak použil vzorový model a prokázal preciznost při měření parametrů skutečné předlohy i průběžné hodnocení práce v semináři.

 

Dalším kritériem je formální kvalita dokumentace, její podoba, jazyková a stylistická správnost, dodržování typografických pravidel při psaní odborné dokumentace, dodržování pokynů při popisu obrázků, uvádění literatury, uvedení obsahu práce.

 

Práci maturanta završuje obhajoba maturitní práce před maturitní zkušební komisí, která se koná v rámci maturitního týdne, kdy žáci skládají ústní zkoušky společné i profilové části maturitních zkoušek. V letošním roce 2012 dojde v harmonogramu maturitního týdne ke změně – nejprve se v jednom dni uskuteční obhajoby maturitních prací pro jejich specifičnost a odlišnost oproti dalším již klasickým zkouškám ze všeobecných i odborných předmětů.

 

U obhajoby žák nejprve prezentuje svoje dílo (má k dispozici dataprojektor, plátno a elektronické ukazovátko). Komise, která má k dispozici tištěnou podobu jeho práce, jeho výklad sleduje. Na celkovou známku má vliv nejen hodnocení navržené vedoucím práce a oponentem, ale samozřejmě také samotná prezentace a schopnost odpovědět na dotazy oponenta nebo dalších členů komise. Mnozí žáci prezentací body získávají, ale i ztrácejí, kvůli přesvědčivému nebo naopak slabšímu předvedení obhajoby a především reakcemi na doplňující dotazy nejen odborné části komise, tj. vedoucího a oponenta, ale i mnohdy předsedy či místopředsedy maturitní komise, kteří mohou vnést do celé problematiky nestranný pohled a maturujícího žáka zaskočit.

 

 

Výsledky

Tento způsob maturitní zkoušky lze hodnotit jako velmi přínosný. Rizika vidíme pouze v tom, že žák přecení své síly a není schopen v závěru dostát svých závazků. I lepší žáci mohou mít problémy s tím, že nejsou schopni vymodelovat vše, aby model byl kompletní, a soustředí se pouze na určitou část. Bohužel v těchto případech je práce hodnocena jako neúplná, i když náročnost modelu nelze popřít. Zde má významnou úlohu vedoucí práce, který podle svých zkušeností odhadne na představu žáka a vždy ho dokáže usměrnit tak, aby náročnost práce byla odpovídající.

 

Ve třídách oboru vzdělání technické lyceum máme žáky (chlapce i dívky), kteří jsou odlišně zaměření. V této formě maturitní zkoušky si každý najde svůj zájem - technicky zdatnější žáci si volí modely motorů, převodovek atp. Sportovně zaměření žáci modelují jízdní kola nebo jiná sportovní zařízení. Dívky dávají přednost modelům interiérů pokojů, kde spíše než technická náročnost je kladně hodnocen smysl pro estetičnost, volba doplňků interiéru apod. Některé práce jsou i velmi neobvyklé a vychází z vlastní možnosti žáků získat dokumentaci nejrůznějších objektů či technických zařízení. Jako příklad lze uvést zdařilou práci modelu televizního vysílače na Pradědu v Jeseníkách, nebo model skutečného historického motoru BMW, který bodoval v nejvyšších úrovních Středoškolské odborné činnosti v kategorii výukových pomůcek, neboť jeho největší předností byla názorná ukázka chodu spalovacího motoru včetně chlazení a odvodu spalin. Do této soutěže posíláme pravidelně několik prací, se kterými naši žáci mívají slušné výsledky. U špičkových prací máme paradoxně problém s hodnocením ostatních maturitních prací, neboť i když jsou ostatní práce také velmi kvalitní, je problémem hodnotit je ve srovnání s  extrémně zdařilými jako výborné.

 

 

Nutné pomůcky a prostředky

Program INVERTOR, odborná literatura a časopisy, internet, dataprojektor

 

 

Použitá literatura a zdroje

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška MŠMT č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb.

Sdělení MŠMT č. j. 8960/2010-23 Průvodce profilovou částí maturitní zkoušky. Informace pro ředitele, učitele a žáky středních škol

 

Doporučená literatura

Profilová maturitní zkouška v odborných školách. NÚV. Praha 2012.

ISBN 978-80-87063-95-8

Model profilové maturitní zkoušky pro obory vzdělání strojírenství, technické lyceum, aplikovaná chemie, elektrotechnika, hotelnictví, agropodnikání, obchodník, obchodní akademie. NÚV. Praha 2012. CD - Rom

Všechny publikace jsou dostupné také na https://www.kurikulum.nuov.cz