Kurikulum S 

Autor: Ing. Bohumil Polák

Škola: Soukromá obchodní akademie, o.p.s. Neratovice, kpt. Jaroše 233, Neratovice

 

Klíčová slova

aktivizující metody, hodnocení žáků, klíčové kompetence, kompetence k učení, metoda NEANA, německý jazyk, ověřování výsledků, třídní projekt

 

Stručná anotace

Projekt byl připraven dle metody publikované českým odborníkem Ing. Davidem Gruberem, autorem Zlaté knihy komunikace a dalších asi 50 odborných publikací. Metoda byla uplatněna na německém jazyce. Každý žák si vybral gramatický jev, který měl zpracovat a připravit tak, aby ho mohl s využitím dostupných didaktických pomůcek a prostředků vysvětlit ostatním žákům. Nakonec prezentující žáci ověřili, do jaké míry ostatní žáci látku pochopili. Podařilo se ověřit část z teorie ing. Davida Grubera, že naše podvědomí ošidíme: když učíme druhé, naučíme se a i pochopíme látku, aniž bychom se jí sami učili. Do popředí vystoupily klíčové kompetence, jako např. kompetence k učení nebo využívat prostředky IKT a pracovat s informacemi.

 

Kontext

Projekt byl realizován na Soukromé obchodní akademii Neratovice v rámci projektového týdne ve školním roce 2009/10. V tomto týdnu žáci realizovali více projektů, ovšem jazykový projekt byl pouze jeden. Ostatní byly zaměřeny na výuku jiných předmětů.

Délka projektu: 3 dny

Vyučovací předmět: německý jazyk (ale lze použít v kterémkoliv předmětu)

Účastníci projektu: 10 žáků 3. ročníku

Platila zásada: Všichni účastníci projektu by měli být jednou v roli učitele.

 

Cíle

V německém jazyce si měli žáci ověřit své schopnosti samostatně připravit výuku některého gramatického jevu, ten přednést ostatním spolužákům, vysvětlit ho, zodpovědět případné dotazy a nakonec spolužáky vhodným způsobem z pochopení problematiky přezkoušet, tedy ověřit jejich znalosti. Měli ukázat žákům vyučování z pozice učitele.

Hlavním cílem projektu bylo:

1. Umožnit rozvíjení klíčových kompetencí žáků

-        k učení – tento projekt byl zaměřený na zvýšení zájmu o německý jazyk, ověření schopností žáků pracovat samostatně, vyhledat a zpracovat informace o gramatice, pracovat s textem různými způsoby, přijímat hodnocení své prezentace od jiných, získat pozitivní vztah k učení se jazyku;

-        k řešení problémů – žák prokázal, že rozumí zadání úkolu nebo dokáže určit jádro problému, získá informace potřebné k jeho řešení a navrhuje způsob řešení, zvolí vhodnou formu prezentace a využívá zkušeností z výuky a vědomostí nabytých dříve;

-        kompetence sociální – žák přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly;

-        kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi – posílit dovednosti žáků v IKT a jejich využití v německém jazyce se zaměřením na gramatiku a obtížné gramatické jevy, pracovat s informacemi z různých zdrojů, pracovat s osobním počítačem a programem PowerPoint.

1. Dokázat funkčnost a účinnost metody D. Grubera NEANA.

 

 

Realizace

1. Popis průběhu prezentovaného projektu; stanovení témat ke zpracování;
2. Vlastní příprava vystoupení – výuky – vyučujících žáků;
3. Přednes vlastních vystoupení žáků – vyučování;
4. Zodpovězení dotazů a vysvětlení případných nejasností;
5. Přezkoušení z probrané látky – dle volby vyučujícího žáka – ústně, písemně, testem apod.;
6. Vyhodnocení přezkoušení znalostí žáků žáky;
7. Závěr a vyhodnocení vedoucího projektu, použití výstupů z projektu.

1. 1. Popis průběhu prezentovaného projektu; stanovení témat ke zpracování

Doba trvání projektu cca 3 dny:

1. den – rozdělení témat a příprava vystoupení;

2. den – vystoupení žáků a jejich zhodnocení;

3. den – přezkoušení a testy, závěr.

Každý účastník projektu dostal za úkol samostatně si vybrat některý zajímavý nebo obtížný gramatický jev. Z dostupných zdrojů, včetně internetu, měl vybraný gramatický jev zpracovat a připravit tak, aby ho mohl s využitím dostupných didaktických pomůcek a prostředků vysvětlit ostatním žákům zařazeným v projektu. Žáci měli možnost využít samostatný frontální přednes s využitím klasické tabule, křídy nebo fixu, flipchart, počítač s projektorem, radiomagnetofon nebo písemné podklady k danému předmětu. Prezentaci měli časově omezenou na 10 minut na vysvětlení látky a na dotazy žáků 5 až 10 minut. Následovalo ústní nebo písemné přezkoušení v maximálním rozsahu 20–30 minut.

1. 2. Vlastní příprava vystoupení – výuky – vyučujících žáků

Každý žák byl v rámci projektu postaven jednou do role učitele. Jeho úkolem bylo připravit pro ostatní účastníky projektu co nejvhodnější a nejpřijatelnější výklad nové látky.

1. 3. Přednes vlastních vystoupení žáky – vyučování

Všichni žáci-učitelé zpracovali vlastní prezentace v PowerPointu, dokonce s využitím různých triků a efektů. Jako vedoucí projektu jsem sice musel do podkladů občas zasáhnout ještě před jejich přednesem, protože se v podkladech objevily sem tam věcné chyby, ale technická úroveň provedení PowerPointových prezentací byla velmi vysoká.

Také přednes prezentací žáky před ostatními byl velmi dobrý a bezprostřední. Zajímavé bylo, že i ostatní žáci tento výklad poslouchali se zaujetím, které v běžných vyučovacích hodinách rozhodně není obvyklé.

Zpracované téma měli žáci v roli vyučujícího přednést ostatním žákům tak, aby z jejich výkladu látku pochopili.

1. 4. Zodpovězení dotazů a vysvětlení případných nejasností

Po prezentaci měl každý žák zodpovědět dotazy, dodatečně vysvětlit nepochopenou látku. Nakonec měli prezentující žáci-učitelé úkol ostatní žáky v rámci projektu z probrané látky přezkoušet a ověřit, do jaké míry látku pochopili

1. 5. Přezkoušení z probrané látky – dle volby vyučujícího žáka – ústně, písemně, testem apod.

Při přezkoušení z probrané látky byli žáci-učitelé poměrně nároční a hodnotili ostatní relativně přísně. Běžné byly i známky dostatečný a nedostatečný. Ostatní žáci proti tomuto přísnému hodnocení kupodivu neprotestovali, i když věděli, že bude započítáno opravdovým vyučujícím do celkového prospěchu v rámci předmětu německý jazyk.

1. 6. Vyhodnocení přezkoušení znalostí žáků žáky

Hodnocení přednášejících žáků jsme prováděli kolektivně pod mým dozorem. Předem jsme stanovili kritéria pro hodnocení žáků: prezentace gramatického jevu musí být žákům-učitelům i ostatním žákům srozumitelná, součástí prezentace je jednoduché cvičení na pochopení tématu, vystupování a vyjadřování žáků je v souladu se zásadami kultury projevu a společenského chování. Kromě obsahu prezentace jsme hodnotili i vlastní vystoupení žáků při přednesu prezentace a vytkli jim i chyby, kterých se dopouštěli. Hlavními nedostatky při přednesu byly: zbytečná tréma, velmi tichý přednes, kývání celým tělem při výkladu, odpoutávání pozornosti žáků od vlastního výkladu např. ťukáním tužkou do stolu, podupáváním nohou apod.

Hodnocení přezkoušení žáků samotnými žáky jsem nechal na nich. Všechny známky z projektu jsem započítal do celkového hodnocení žáků a klasifikace v rámci předmětu německý jazyk. Nejčastější forma přezkoušení byla z časových důvodů písemná, průměrná známka od žáků učitelů byla 2 až 3, po mé korekci byla průměrná známka 3.

Každý žák obdržel hodnocení:

- Za obsah a zpracování prezentace (hodnoceno kolektivně, kouč učitel);

- Za vlastní vystoupení při přednesu látky (hodnoceno kolektivně, kouč učitel);

- Za přezkoušení z probrané látky v rámci projektu (hodnotili žáci v roli vyučujícího).

Všechny tři známky zahrnul vyučující do celkové klasifikace žáků v daném předmětu.

1. 7. Závěr a vyhodnocení vedoucího projektu, použití výstupů z projektu

Za zajímavou považuji nakonec reakci samotných žáků na konci projektu. Někteří z nich se totiž do projektu nepřihlásili dobrovolně, ale byli do projektu určeni vedením školy, protože oni sami si žádný jiný projekt nevybrali. Po absolvování svého výkladu v PowerPointu měli radost, že je ostatní poslouchali, a ještě větší radost měli z toho, jak se mi přiznali, že až dosud vlastně této gramatice sami nerozuměli a vůbec nechápali, o co v ní jde. Najednou v rámci projektu poznali, že i préterita a perfekta mají v němčině svoje pravidla a logiku – a oni ji dokonce začali chápat!

 

Výsledky

a)      Myslím, že se nám tak podařilo v praxi ověřit část z teorie ing. Davida Grubera, totiž, že naše podvědomí, které je neustále v opozici proti vědomí, například že se máme něco nového učit, když existuje tolik jiných zajímavých věcí, ošidíme tím, že my – žáci – se vlastně neučíme! My se jenom připravujeme, abychom to naučili ty druhé! Dojde pak k jakémusi „nechtěnému“ efektu – my se to vlastně naučíme proti své vůli! A hlavně, dokonce to mnohdy i pochopíme!

b)      Žáci jsou přesvědčeni, že se neučí, ale ve skutečnosti se sami naučí v roli učitele.

c) Žáky zpracované PowerPointové prezentace jsou připraveny k nejrůznějším gramatickým jevům v německém jazyce.

d) Žáci využívali hodně jako zdroje internetu, proto jejich výklad je z trochu jiného pohledu, než známe ze schválených učebnic, RVP a ŠVP, lze ho vhodným způsobem využít pro doplnění výuky předmětu německý jazyk.

e) Při opakování takových projektů by bylo možno cíleně připravit vlastní výuku všech důležitých gramatických jevů z německého nebo jiného cizího jazyka.

f) Navíc výklad zpracovaný žáky je zřejmě pro ostatní žáky přijatelnější, protože je připraven z pohledu jejich vlastní věkové skupiny, nikoliv z „nadhledu“ řádného vyučujícího, který je minimálně o jednu či více generací v myšlení dále. Žákům bylo umožněno v převzaté roli učitele prezentovat klíčové kompetence, jako je samostatnost, kompetence k učení (sami museli pochopit látku), komunikaci se žáky při výkladu nebo zodpovídání dotazů, využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi (internet, PowerPointová prezentace), přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly aj.

g)      Žáci byli hodnoceni relativně přísně, ale s hodnocením svého přednesu všichni souhlasili. Nakonec po své prezentaci jedna z účastnic otevřeně prohlásila: „Až do dnešního dne jsem vlastně nechápala, jaký je rozdíl mezi préteritem a perfektem sloves v němčině – a najednou to chápu!“

Považuji tuto aktivizující metodu za mimořádně zajímavou a doporučuji ji k využití. Žáci dostali možnost uvědomit si, že se učitel musí na výuku připravovat, že musí svému oboru rozumět. Sami pronikli do gramatického jevu, který by jinak nepochopili, protože vlastnímu učení nevěnují takové úsilí.

Z 10 žáků zúčastněných v projektu se 3 žáci neztotožnili odpovědně s úkolem a svoji prezentaci nezpracovali v projektovém týdnu. Dva z nich zpracovali prezentace dodatečně v rámci výuky německého jazyka.

 

Nutné pomůcky a prostředky

učebna, tabule, flipchart, počítače nebo počítače s připojením na internet na zpracování podkladů, projektor nebo interaktivní tabule

 

Použitá literatura a zdroje

D. Gruber: Rychločtení, vydal Gruber TDP 2008

D. Gruber: Zlatá kniha komunikace, vydal Gruber TDP 2009,

rozhovory s D. Gruberem, jeho přednášky, kurzy a další publikace

Internet: www.gruber.cz

 

Přílohy:

Ukázka výukové prezentace v programu PowerPoint, zpracovaná žákyní

Fotografie z projektového dne NEANA