Autor: Mgr. Renáta Staňková
Škola: Střední škola prof. Zdeňka Matějčka, Ostrava-Poruba,17. listopadu 1123, příspěvková organizace
Klíčová slova
tělesná výchova, integrace, zdravotní postižení, speciální vzdělávací potřeby, aplikovaná tělesná výchova, aplikované pohybové aktivity
Stručná anotace
Hlavním tématem příspěvku je popis „příkladu dobré praxe“ v oblasti integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména s tělesným nebo smyslovým postižením do hodin školní tělesné výchovy. Cílem také je informovat o možnostech spolupráce s konzultantem v oblasti aplikovaných pohybových aktivit a aplikované tělesné výchovy.
Kontext
Střední škola prof. Zd. Matějčka má unikátní postavení v Moravskoslezském kraji vzhledem k velkému množství žáků se SVP a úplné bezbariérovosti celého školního zařízení. Velkou část žáků se SVP tvoří žáci s postižením tělesným a smyslovým. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou u nás vzděláváni v těchto formách integrace:
- individuální integrace (společně s intaktními žáky),
- skupinová integrace (v běžné třídě je skupina žáků se SVP),
- speciální třída (celá skupina je tvořena žáky se SVP).
V roce 2010 se škola stala klinickým pracovištěm Centra podpory integrace Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.
Cíle
„Škola je nejlepším místem pro položení základů k budování lepšího světa. Děti nemají předsudky. Negativní předsudky k postižení, které jsou časté mezi dospělými, jsou dětem cizí. Vzdělávání a sport jsou velmi úzce spjaty. Sport napomáhá k utváření konstruktivních životních dovedností a pozitivních postojů. Pokud klademe důraz na radost, fair – play a týmovou komunikaci, učíme tak základům mírové a respektující koexistence. Sport je nejúčinnějším prostředkem pro pozitivní ovlivňování společnosti a vnímání práv osob se zdravotním postižením.“ - Sir Philip Craven, MBE – prezident Mezinárodního paralympijského výboru (IPC 2006)
Cílem školy je vytvářet takové podmínky a hledat takové pedagogické postupy, které umožní žákům se zdravotním postižením účastnit se aktivně školní tělesné výchovy a dalších sportovních aktivit školy.
Realizace
K současným trendům ve výchovně – vzdělávacím procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) patří integrace do hlavního vzdělávacího proudu projevující se i v rámci školní tělesné výchovy (TV). Navzdory některým tradičním pohledům a názorům odborníků i veřejnosti na začlenění člověka s postižením do hodin tělesné výchovy a sportu vůbec můžeme sledovat pozitivní změny a pokroky i v této oblasti.
Dle Novosada (1997) je integrace dynamickým procesem začleňování minoritních skupin obyvatelstva do intaktní populace. Zdůrazňuje vzájemné respektování a kulturní i sociální obohacování. Pedagogickou integrací nazývá integraci školní i mimoškolní, působení rodiny a dalších organizací či poradenských subjektů.
Pojem integrace v tělesné výchově (začlenění žáků) znamená zařazení různých typů jedinců s postižením do společných forem TV. Začlenění je založeno na filozofii, že žáci by měli být vzděláváni a vychováváni společně v jedné třídě oproti odděleným (separovaným) třídám podle typů žáků. Z výše uvedeného vyplývá, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost potřebám žáků se SVP. Jedním ze základních předpokladů je příprava pedagogických pracovníků pro práci s „jinakostí“ (Ješina, Kudláček 2011).
Předpoklady pro integraci ve školní tělesné výchově
Na základě zkušeností s integrací u nás i v zahraničí můžeme konstatovat, že začlenění žáků se SVP do hodin školní tělesné výchovy má svá velmi výrazná specifika. Prvotně je vždy třeba přihlédnout k aktuálnímu zdravotnímu stavu žáka, stupni a typu postižení, jeho individuálním schopnostem a možnostem.
Významnou roli hraje pedagogická podpora, pozitivní motivace a kreativita učitelů. Nezanedbatelná je možnost úpravy prostředí tělocvičen, vybavení speciálními sportovními a kompenzačními pomůckami a také úprava pravidel jednotlivých sportovních disciplín. Pro integrovanou tělesnou výchovu je nutné zajistit co nejvhodnější prostředí i personální zabezpečení.
Nedostatkem je v současné době nedostatečná odborná připravenost učitelů tělesné výchovy pro práci se žáky se SVP. Zejména chybí asistenti pedagoga a dostupné poradenské služby v oblasti aplikovaných pohybových aktivit a aplikované tělesné výchovy.
K důvodům znesnadňujícím začlenění žáka s postižením do hodin TV (Rybová, Kudláček 2010) zejména patří:
- vysoká míra postižení,
- nedostatek asistentů,
- nedostatečná spolupráce ze strany rodičů,
- nedostatek speciálního materiálního vybavení a kompenzačních pomůcek,
- odborné znalosti pedagogů,
- příliš velký počet žáků v hodinách TV.
K východiskům pro zlepšení podmínek integrace patří dle Rybové a Kudláčka (2010) zejména:
- přítomnost asistenta pedagoga,
- spolupráce a pravidelné konzultace s odborníky v oblasti aplikované tělesné výchovy,
- odstranění architektonických bariér,
- konkrétní rady, náměty, inspirace, literatura,
- modifikace školního kurikula TV,
- vhodnější rozpracování individuálních vzdělávacích plánů (IVP).
Přestože architektonické bariéry bývají zmiňovány na prvním místě, bariéry postojové (přesvědčení o fungování integrace, důsledcích začleňování žáků a přesvědčování o zvládání integrované TV) jsou pro existenci či úspěch integrace v TV klíčové. Pokud je například učitel přesvědčen, že nezvládne začlenit žáka se SVP do výuky nebo se při jeho začlenění nebude moci dostatečně věnovat ostatním žákům, je velmi pravděpodobné, že se bude integraci bránit. Tyto postoje mohou být ještě umocněny některými dílčími limity, jako jsou:
- prostorové limity (problémy s přesuny na výuku TV, nedostatečné prostory),
- materiální limity (nevhodné kompenzační pomůcky, nedostatek sportovního vybavení),
- personální limity (nedostatek pedagogických asistentů, absence peer tutoringu nebo odborných konzultantů pro TV; Ješina, Kudláček 2011).
Spolupráce střední školy s FTK UPOL
Spolupráce naší školy s Katedrou aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci (FTK UPOL) začala v květnu 2009, kdy se na naší škole uskutečnil u příležitosti Mistrovství světa ve sledge hokeji v Ostravě „Paralympijský školní den“ (PŠD). Této akce se zúčastnilo přes 80 žáků prvních ročníků studijního oboru Výchovná a humanitární činnost. Cílem PŠD bylo přiblížení specifických potřeb osob se zdravotním postižením a seznámení žáků s paralympijskými sporty. Účastníci PŠD, mezi kterými byli žáci zdraví i s postižením, třídní učitelé a učitelé tělesné výchovy, si vyzkoušeli své schopnosti v jízdě na vozíku a basketbalu na vozíku a prostorovou orientaci se slepeckou holí. Seznámili se s pravidly sportovní hry pro nevidomé goalball a hry pro osoby s tělesným postižením boccia. Formou prezentace a videa získali informace o paralympiádě a sportech pro osoby s různým typem postižení.
Na základě této aktivity začala pravidelná systematická spolupráce i v běžných hodinách tělesné výchovy. Od roku 2010 se naše škola stala klinickým pracovištěm a prostřednictvím odborného konzultanta z oblasti APA (aplikovaných pohybových aktivit) a ATV (aplikované tělesné výchovy) se tak začala podílet na projektu Centrum podpory integrace FTK UPOL.
Ve spolupráci se školním speciálním pedagogem, třídním učitelem a učitelem tělesné výchovy bylo postupně vybráno 6 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména s tělesným a smyslovým postižení, kteří byli začleněni do běžných hodin tělesné výchovy společně s intaktní třídou. Konzultant Centra APA docházel do předem domluvených hodin TV, kde formou praktických ukázek aplikovaných pohybových aktivit, modifikací prostředí i pravidel a s využitím některých speciálních sportovních a kompenzačních pomůcek (sportovní vozíky, boccia, ozvučený míč, gumičky, rolničky, zvukový majáček aj.) seznámil učitele i žáky s novými možnostmi společné práce v hodinách školní tělesné výchovy. Nejvhodnějšími aktivitami se jevily kooperační a pohybové hry s modifikacemi pravidel, například volejbal vsedě nebo florbal, kdy po vstřelení branky vozíčkářem se znásobila hodnota gólu.
Ve spolupráci s konzultantem byl pro každého integrovaného žáka vypracován individuální vzdělávací plán tělesné výchovy. Součástí IVP byly i testy motorických schopností a dovedností pro další porovnání rozvoje pohybových dovedností.
Účast konzultanta z oblasti ATV a APA se postupně rozšířila i do volnočasových sportovních aktivit a sportovních kurzů, například při vodáckém výcviku osob se SVP a kurzu monoski, kterého se účastníme již 6. rokem s tělesně postiženými žáky, zejména vozíčkáři. Kladně hodnotíme i odbornou asistenci a pomoc při sportovních turnajích v rámci Moravskoslezského kraje, České republiky i v zahraničí (např. při účasti našich žáků na švédských otevřených sportovních hrách handicapovaných „Malmo open“, kde žáci získali v roce 2010 zlatou a stříbrnou medaili v plavání a v roce 2011 stříbrnou a bronzovou medaili ve stolním tenise).
Projekt Centrum podpory integrace FTK UPOL
Cílem projektu, který je řešen s podporou ESF a státního rozpočtu České republiky, je zlepšení rovných příležitostí dětí a žáků, včetně dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Prostřednictvím regionálních Center podpory integrace je vytvořen systém poradenských služeb v oblasti aplikované tělesné výchovy včetně dalšího vzdělávání učitelů a instruktorů tělesné výchovy (https://www.apa.upol.cz). Pozornost je věnována také zdokonalení systému vzdělávání pracovníků nestátních neziskových organizací a středisek volného času v oblasti sportu osob se zdravotním postižením. Projekt tak přispívá k naplnění národních a mezinárodních norem, zejména Evropské charty sportu pro všechny.
V současné době Katedra aplikovaných pohybových aktivit FTK UPOL nabízí dva samostatné studijní obory aplikovaná tělesná výchova (připravuje učitele tělesné výchovy pro všechny typy škol, včetně tříd a škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami) a aplikované pohybové aktivity (připravuje odborníky pro oblast volného času osob se speciálními potřebami).
Na internetových stránkách https://www.apa.upol.cz najdete velké množství odborných metodických materiálů, odkazů a kontaktů vztahujících se k úspěšnému procesu integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nejen do hodin školní tělesné výchovy.
Po naší „dobré praxi“ doporučujeme využít potenciálu mladých dynamických odborníků z oblasti ATV a APA a tím umožnit více radostí dětem i mládeži z prožitků, které s sebou pohyb a sportování přináší.
Výsledky
Jak je uvedeno výše, škole se daří díky spolupráci s Katedrou aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci rozvíjet tělesnou zdatnost a zájem o sport také u žáků se zdravotním postižením. Zároveň se prostřednictvím sportovních aktivit, kterých se žáci školy úpatní, nebo které škola sama zajišťuje, posiluje pozitivní klima školy.
Použitá literatura a zdroje
KUDLÁČEK, M., JEŠINA, O.: Integrace žáků s tělesným postižením do školní tělesné výchovy. Olomouc: UP, 2008. ISBN 978-80-244-2053-0.
RYBOVÁ, L., KUDLÁČEK, M.: Integrace žáků s tělesným postižením do hodin školní tělesné výchovy. Studia Sportiva, 4 (1), 127-132.
Aplikované pohybové aktivity v teorii a praxi. Ročník 1, číslo 2. Olomouc: UPOL, 2010.
Projekt Centra APA Paralympijský školní den. Olomouc: FTK UPOL, 2008.
KRATOCHVÍLOVÁ, J. a kol.: Vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách. NÚV. Praha 2012. ISBN 978-80-87063-55-2
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .