Kurikulum S 

Autorky: Mgr. Pavla Ježková, PaedDr. Dagmar Pančíková – RKC Plzeňského kraje

Problematika jazykového a především odborného jazykového vzdělávání je v současné době otevřené Evropy stále více diskutovaným tématem. Strategické dokumenty, prohlášení nejvyšších státních představitelů i stanovisko MŠMT jednoznačně uvádí cizojazyčné vzdělávání jako jednu ze svých priorit.

 

Regionální konzultační centrum Plzeňského kraje se v dubnu 2011 pokusilo prostřednictvím široce pojatého diskusního fóra alespoň částečně analyzovat danou situaci a rozkrýt určitá regionální specifika. Ke kulatému stolu byli pozváni zástupci středních škol, kterých je v Plzeňském kraji 56 včetně soukromých, a dále zástupci veřejných institucí - Krajského úřadu Plzeňského kraje, Krajské hospodářské komory Plzeň i okresních hospodářských komor, Bavorské hospodářské komory a úřadů práce.

 

Žádoucí byla především účast zástupců firem, které v regionu působí a u kterých se dá předpokládat, že znalost cizích jazyků je u jejich zaměstnanců téměř nezbytná. Účastníky kulatého stolu (kterých bylo 21) nejvíce zajímali sociální partneři z podnikatelské sféry a jejich konkrétní představy a požadavky na absolventy škol a tedy i jejich nároky vůči jazykovým vzdělávacím institucím, které měly u kulatého stolu zaznít.

 

Bohužel se právě tato očekávání nepodařilo naplnit. I přes oslovení minimálně 60 malých a středně velkých výrobních a distributorských firem především z oblasti automobilového průmyslu se diskuse zúčastnil za podnikatelskou sféru pouze jeden zástupce celorepublikově působící firmy, která má mateřskou základnu v Německu. V této firmě mají možnost uplatnění především odborníci, a to se znalostí nejlépe dvou nejčastějších jazyků, tj. angličtiny i němčiny nebo alespoň jednoho z nich. Jazyková výbava uchazeče tedy není prvotním předpokladem pro přijetí do firmy, ale důraz je kladen na další profesní a také na jazykové vzdělávání v rámci dalšího kariérního růstu zaměstnance. Hospodářské komory své stanovisko a postřehy předaly pořadatelům předem telefonicky.

 

 

Angličtina nebo němčina?

Z rozhovoru u kulatého stolu vyplynulo, že jedním z kritických míst pro jazykové vzdělávání v západočeském příhraničním regionu může být postoj MŠMT, jež metodickým dopisem doporučuje základním školám, aby jako první cizí jazyk byla vyučována angličtina. Je sice na rozhodnutí jednotlivých ředitelů, jak dané doporučení budou respektovat, jejich stanovisko je však většinou pro globálnější pohled na jazykové vzdělávání, a tudíž směrem k preferenci angličtiny jako prvního cizího jazyka vyučovaného na základních a následně logicky i na středních školách.

 

Tento fakt bude kromě jiného v blízké budoucnosti znamenat, že se celostátně zvýší potřeba aprobovaných angličtinářů nejen na základních, ale i na středních školách, a že výuka němčiny bude zatlačena do pozadí, což může znamenat snížení uplatnitelnosti absolventů západočeských středních odborných škol na příhraničním a bavorském trhu práce např. u malých rodinných firem.

 

Zatímco některé velké – především nadnárodní – německé firmy mají angličtinu dokonce jako interní jazyk, a proto s výše uvedenou strategií českého školství nemají žádný problém, malé firmy potenciálně zaměstnávající absolventy středních škol v Bavorku, případně na území Plzeňského kraje s němčinou jako komunikačním jazykem se často potýkají s jazykovou bariérou u svých zaměstnanců a jen velmi nerady u nich neznalost němčiny tolerují.

 

 

Učebnice angličtiny

Dalším bodem diskuze bylo, že prioritnímu postavení angličtiny nahrává i nabídka vhodných jazykových učebnic, jež mají v nabídce českých i mezinárodních vydavatelství bezkonkurenční postavení, a to po stránce metodické, obsahové a také v šíři odborných zaměření, jež jsou zpracována pro výuku. Vyučující němčiny a dalších jazyků si proto posteskli, že jejich příprava na moderně pojatou výuku je v porovnání s angličtinou velmi časově náročná a že jen se závistí přihlíží možnostem svých kolegů angličtinářů.

Účastníci měli možnost konzultovat nabídku a obsahové zaměření především odborných učebnic přímo s manažerkou Oxford University Press, která pozvání ke kulatému stolu přijala. Učebnice a metodické či výukové materiály tohoto vydavatelství jsou v současné době zřejmě nejpoužívanějšími při výuce téměř všech jazykových úrovní.

 

 

Nabídka dalších jazyků

Diskutující se také shodli, že by měla být podporována nabídka jazykového vzdělávání i dalších jazyků, jako je např. ruština či španělština. Většina škol totiž vzhledem k ekonomickým možnostem jiné jazyky než angličtinu a němčinu nenabízí vůbec anebo jen ve velmi omezeném rozsahu. Požadavky klientů, tedy žáků a jejich rodičů, nejsou tedy v tomto směru vždy zcela uspokojeny.

 

Diskutován byl i přínos kurikulární reformy a jednotné státní maturitní zkoušky. Účastníci kulatého stolu neměli zásadní výhrady či připomínky k zapracování jazykového vzdělávání do školních vzdělávacích programů a ani k principům státních maturit.

 

I přes nízkou účast sociálních partnerů z řad zaměstnavatelů a tím způsobený mírný odklon od zamýšlené problematiky, vyhodnotili účastníci i pořadatelé akci za zdařilou a přínosnou a doporučili zorganizování podobné akce i v budoucnu. Na základě těchto doporučení aktuálně připravují Regionální konzultační centra pro Plzeňský kraj a pro Karlovarský kraj ve spolupráci s Odbornou skupinou cizích jazyků v NÚV v Praze a katedrou německého jazyka FPE ZČU v Plzni další kulatý stůl k cizím jazykům ve středním odborném vzdělávání, tentokráte na téma Přínos ŠVP pro výuku cizích jazyků.