Po roce 2012 budeme ke každému certifikátu o dosaženém vzdělání dostávat dodatek srozumitelný i v cizině
Hledání pracovních a studijních příležitostí v zahraničí bývá spojeno s prokazováním kvalifikace. To ale není vždycky jednoduché. Když například řeknete, že máte střední školu, nemusejí všude rozumět, co přesně máte na mysli. Spíš pochopí, když použijete termín „sekundární vzdělávání“. Ale ani to není jednoznačné. Zatímco u nás a v některých dalších zemích se sekundárním vzděláváním myslí právě střední škola, třeba v Německu by se asi ptali: Jaké sekundární? Znají totiž dvojí: nižší (náš druhý stupeň základní školy) a vyšší (střední školu).
Uznává se i ověřená praxe Terminologie - a i vzdělávací systémy - je v různých zemích různá a Evropská komise nemá ctižádost ji unifikovat. Dává ale jasně najevo, že by měl existovat nástroj pro jejich porovnání. Od roku 2008 se proto na její doporučení rozbíhají tzv. přiřazovací procesy. Jejich účelem je přiřadit všechny existující kvalifikace k jednotnému Evropskému rámci kvalifikací (European Qualifications Framework - EQF) tak, aby na každém certifikátu (závěrečném vysvědčení) byla informace, které úrovni znalostí a dovedností odpovídá a co lze od absolventa očekávat. Zaměstnavatel se pak jen podívá a bez dalšího ověřování bude vědět, koho má před sebou.
Úrovní je celkem osm s tím, že první odpovídá podle našeho přiřazení dokončené speciální škole nebo nedokončené základní škole, osmá pak doktorskému studiu.
Tyto úrovně však nejsou popsány školami, ale znalostmi, dovednostmi a kompetencemi, které mohl člověk získat nejen navštěvováním škol od základní po vysokou, ale i praxí či formou různých kurzů, stáží, případně ve volném čase. Podmínkou je, že jsou ověřeny standardizovanou zkouškou.
Skutečnost, že dosažení kvalifikace nemusí být nutně svázáno jen s formálním vzděláváním v určitém typu školy, je novum, které nelze uplatňovat vždy a všude. Například v Česku je nyní možné získat bez formálního vzdělání jen některé dílčí kvalifikace na úrovni vyučení. I když se má jít tímto směrem postupně i do vyšších pater vzdělání, pro nejbližší léta lze asi těžko předpokládat, že by bylo možné bez formálního vzdělání dosáhnout například úrovně šest, která odpovídá bakalářskému diplomu a podle popisu EQF vyžaduje „pokročilé znalosti v oboru práce nebo studia zahrnující kritické chápání teorií a zásad.“
Ten, kdo šestky dosáhne, má být „schopen řídit složité technické nebo odborné činnosti či projekty a nést odpovědnost za rozhodování v kontextu nepředvídatelné pracovní nebo vzdělávací náplně, jakož i za řízení odborného rozvoje jednotlivců a skupin“. Právě tímto popisem se Evropský rámec kvalifikací EQF liší od Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED, která popisuje nikoliv výsledky vzdělávání, ale absolvované studijní programy.
Podle ISCED má proto jinou úroveň ten, kdo absolvoval nižší terciární vzdělávání s možností pokračovat ve studiu (naše bakalářské), a jinou ten, kdo má za sebou nižší, prakticky zaměřené terciární vzdělávání (naše vyšší odborné školy - VOŠ). Podle EQF dosahuje absolvent bakalářského programu na vysoké škole a absolvent VOŠ stejné úrovně, konkrétně šestky. To nejspíš prospěje vyšším odborným školám, které nekončí bakalářským diplomem, ale vysokoškolsky vzdělané bakaláře jako by to sráželo o patro níž.
Vzdělávací politika státu je přitom jiná. Zdůrazňuje, že je třeba, aby bakalář získal větší váhu a byl považován za plnohodnotné vysokoškolské studium.
Patříme mezi exoty Nebude sloučení obou stupňů škol do jedné úrovně EQF pro mnoho lidí argumentem, proč bakaláře jako vysokoškoláky tak úplně nebrat? „Připouštím, že to může být matoucí, ale odráží to současný stav, kdy nemáme docela ujasněný profil a postavení vyššího odborného vzdělání,“ říká člen expertního týmu reformy terciárního vzdělávání Michal Karpíšek. Podle něj patříme v Evropě v tomto smyslu mezi exoty. Proto také začala debata o stabilizaci sektoru vyšších odborných škol a transformaci vybraného okruhu VOŠ do vysokého školství. V jejím rámci by mělo dojít k přesunu vyššího odborného vzdělávání do úrovně pět.
Zvažuje se i zkrácení délky studia. Transformovaná malá skupina vyšších odborných škol by pak měla nabízet krátké cykly vysokoškolského vzdělání (třeba dvouleté) v rámci vysokých škol nebo i bakalářské studium. „Co mě mrzí, je silné odmítavé stanovisko mnohých vysokoškolských představitelů vůči zavedení krátkých cyklů do vysokoškolské soustavy a legislativy,“ říká Karpíšek.
Chybějí nám krátké cykly Faktem je, že s úrovní EQF 5, která odpovídá kratším než tříletým programům, máme potíže. Školy, které by do ní patřily, u nás totiž zatím neexistují. Věcný návrh vysokoškolského zákona s jejich zavedením ale počítá.
Podle náměstkyně ředitele Národního ústavu odborného vzdělávání Jitky Pohankové schválilo naši národní přiřazovací zprávu ministerstvo školství a během června má být předložena vládě, na podzim pak Evropské komisi, která poskytla na projekt také finanční prostředky.
Po roce 2012 budeme na každém závěrečném certifikátu o dosaženém vzdělání nacházet kromě známek nebo slovního hodnocení i úroveň EQF, jíž jsme dosáhli. V případě vysokoškolských diplomů to bude součást takzvaného dodatku k diplomu.
Dál než my jsou zatím Francie, Velká Británie, Irsko, Malta a Dánsko, jejichž přiřazovací zprávy Evropská komise už přijala. Pokud tedy přijede někdo z těchto zemí a bude se u nás ucházet například o zaměstnání, nemusíme luštit názvy škol, jež absolvoval, a podle EQF budeme hned vědět: Á, tak ten má za sebou něco, jako je náš výuční list. Nebo třeba doktorát.
***
Úrovně Evropského kvalifikačního rámce a odpovídající vzdělávací programy
* Úroveň 1 - základní všeobecné znalosti, schopnost pracovat nebo studovat pod přímým dohledem - nedokončená základní škola nebo dokončená ZŠ speciální * Úroveň 2 - základní faktické znalosti v oboru práce nebo studia, schopnost pracovat pod dohledem s určitou mírou samostatnosti - základní škola * Úroveň 3 - znalosti faktů, zásad, procesů a obecných pojmů v oboru práce nebo studia, schopnost nést odpovědnost za splnění úkolů - tříleté učební obory
* Úroveň 4 - faktické a teoretické znalosti v širokých souvislostech v oboru práce či studia, schopnost řídit sebe sama v rámci pokynů, dohlížet na běžnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost za hodnocení a zlepšování činnosti - maturanti * Úroveň 5 - rozsáhlé specializované faktické a teoretické znalosti v oboru a uvědomování si hranic těchto znalostí, schopnost rozvíjet tvůrčí řešení abstraktních problémů, řídit a kontrolovat - pro tuto kategorii nemáme vzdělávací programy
* Úroveň 6 - pokročilé znalosti v oboru práce nebo studia zahrnující kritické chápání teorií a zásad, schopnost řídit složité odborné činnosti či projekty - absolventi bakalářských programů a také vyšších odborných škol * Úroveň 7 - vysoce specializované znalosti, z nichž některé jsou v popředí znalostí v oboru práce nebo studia, sloužící jako základ originálního myšlení nebo výzkumu, kritické uvědomování si znalostí v oboru a na rozhraní mezi různými oblastmi, schopnost rozvíjet nové znalosti a postupy a integrovat poznatky z různých oblastí, řídit a strategicky přemýšlet - magisterské studium * Úroveň 8 - znalosti na špičkové úrovni v oboru práce nebo studia a na rozhraní mezi obory, inovační potenciál, schopnost syntézy a hodnocení, trvalé odhodlání přicházet s novými myšlenkami a postupy - doktorské studium Zdroj Národní ústav odborného vzdělávání, plné znění najdete na www.nuov.cz