Od svého vzniku mělo Evropské hospodářské společenství (EHS) jasnou představu o významu vzdělávání a odborné přípravy a jejich vlivu na hospodářskou integraci. Lidské zdroje představují v tomto pojetí významný potenciál ekonomiky, vyšší vzdělání je navíc nespornou komparativní výhodou pro volný pohyb osob. Požadavky na kvalitu a systémy vzdělávání se nejprve týkaly srovnatelnosti kvalifikací, uznávání diplomů a zapojení sociálních partnerů do vzdělávání. V rámci prevence nezaměstnanosti byl kladen důraz na adaptabilitu a zaměstnatelnost absolventů škol. Role vzdělávání se v EU od té doby mnohonásobně zvětšila a rozšiřuje se i nadále.
Období let 2002-2010
Priority k posílení evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v období 2002 - 2010 stanovila Kodaňská deklarace (2002) a z ní pramenící tzv. kodaňský proces. Prostřednictvím mnoha nástrojů, vymezených směrů a stanovených cílů v této oblasti se do roku 2010 měla zlepšit efektivita, kvalita a atraktivita odborného vzdělání a přípravy v Evropě. V této souvislosti kodaňský proces umožnil zahájení spolupráce 33 evropských zemí v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Tento postup získal název „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (ET 2010) a v průběhu českého předsednictví (první pol. roku 2009) byl ministry školství všech členských států EU přijat navazující dokument „Strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě“ (ET 2020 – resp. Education and Training 2020). Vedle vize rozvoje vzdělávání v Evropě do roku 2020 vyjmenovává celkem čtyři strategické cíle, jež odpovídají komplexnímu zaměření na celoživotní učení (ať již formální, neformální či informální):
1. realizovat celoživotní učení a mobilitu
2. zlepšit kvalitu a efektivitu vzdělávání a odborné přípravy
3. prosazovat spravedlivost, sociální soudržnost a aktivní občanství
4. zlepšit kreativitu a inovace, včetně podnikatelských schopností, na všech úrovních vzdělávání a odborné
přípravy