Výběr jazyka
Cz
Web není aktualizován od roku 2012

EQF pomůže lidem najít práci v zahraničí

Od roku 2008 probíhají v evropských zemích tzv. přiřazovací procesy, v rámci kterých jsou všechny existující kvalifikace v jednotlivých zemích přiřazovány k osmi úrovním společného evropského rámce kvalifikací. Evropský kvalifikační rámec využijí uchazeči o práci i studium doma i v zahraničí. Jeho smyslem je, aby kvalifikace v Evropě byly srozumitelné a porovnatelné.  

Dosažená úroveň kvalifikace v dané zemi může být prostřednictvím EQF snadno porovnatelná s kvalifikacemi v ostatních zemích, kde zaměstnavatelé bez problému zjistí, co by uchazeč měl umět, a jakou práci zvládne. „Evropský rámec kvalifikací je totiž založen na výsledcích učení, tedy na tom, co absolvent doopravdy umí a zná,“ vysvětluje pracovnice Koordinačního centra EQF Milada Stalker.

Je důležité, co doopravdy umíte

EQF významně podporuje celoživotního učení. Není totiž důležité jen to, co se člověk naučí ve škole, ale i všechno další v průběhu praxe i života. Úroveň EQF proto může odrážet i ty znalosti a dovednosti, které jsou získány v praxi, v kurzech či seminářích, pokud jsou ovšem ověřeny standardizovanou zkouškou.

ImageNa jaře 2011 proběhly v sedmi krajích ČR semináře, na kterých byl zástupcům škol, vzdělávacích institucí i zaměstnavatelů představen evropský rámec kvalifikací včetně jeho výhod a dopadů pro absolventy škol a uchazeče o práci v zahraničí. Zavádění tohoto nástroje účastníci seminářů jednoznačně vítají a považují za velký přínos. Například ředitel Vzdělávacího institutu Středočeského kraje Mgr. Jiří Holý na semináři v Praze upozornil, že zavedení Evropského rámce kvalifikací pomůže vyřešit i problém absolventů vyšších odborných škol, kteří při cestě za prací nebo dalším studiem do zahraničí nyní obtížně vysvětlují, na jaké úrovni je jejich kvalifikace. Stejně tak je podle něho v současné době složité pro úřady či magistráty vyřizování žádostí o nostrifikaci osvědčení či vysvědčení ze zahraničí, u nichž často nevědí, do jaké úrovně mají požadované kvalifikace přiřadit. V tom jim pomůže společný rámec kvalifikací.

Jak docílit porovnatelnosti kvalifikací

Na první pohled by se mohlo zdát, že přiřazení všech existujících kvalifikací k osmi úrovním je jednoduché. Přiřazovací procesy jsou však poměrně složité, protože sjednocují různé vzdělávací systémy, které se liší strukturou i délkou vzdělávání na jednotlivých stupních vzdělání. Při srovnání Irska a Malty se ukazuje, že zatímco Malta svých 8 vzdělávacích stupňů přiřadila k 8 úrovním EQF, Irsko muselo svých 10 stupňů vzdělání „napasovat“ do osmi úrovní EQF. Situaci vyřešili v Irsku tak, že např. do úrovně 6 EQF spojili dva stupně (typy) studia v bakalářském cyklu. „Země, které dokončily proces přiřazování, tak dokazují, že vzdělávací systémy lze mezinárodně propojit,“ říká pracovnice Koordinačního centra EQF Lenka Chvátalová.

Česká republika měla pro přiřazovací proces dobrou výchozí pozici. Principy, na kterých byl EQF vytvářen, jsou obsaženy v reformních krocích, kterými český vzdělávací a kvalifikační systém prochází již od roku 2004. Český systém klasifikace stupňů vzdělání dosahovaných v počátečním vzdělávání (soustava oborů vzdělání a princip klasifikace kmenových oborů vzdělání, KKOV) a úrovně kvalifikací vedených v registru Národní soustava kvalifikací přiřazení k úrovním EQF umožňují, protože jsou založeny na výsledcích učení.

Úroveň EQF bude na vysvědčeních

Většina evropských zemí včetně České republiky stihne ukončit přiřazovací proces do konce roku 2011. Od roku 2012 bude odkaz na příslušnou úroveň EQF uveden na všech nových osvědčeních, vysvědčeních a dokumentech Europassu. „Odkaz na úroveň EQF budou v budoucnu obsahovat tři dokumenty Europassu - životopis, dodatek k osvědčení a dodatek k diplomu,“ upřesňuje pracovnice Národního centra Europass Ester Franzová.

V ČR byly zatím přiřazeny k úrovním EQF kvalifikace získané ve středním a vysokoškolském vzdělávání a také dílčí kvalifikace získané v systému uznávání dalšího vzdělávání na základě Národní soustavy kvalifikací. Do procesu přiřazování kvalifikací k jednotnému rámci se zapojili i sociální partneři a zaměstnavatelé.

Přiřazení úrovní počátečního vzdělání v ČR k úrovni EQF

Úroveň EQF

Dosažené vzdělání

8

vysokoškolské – doktorský studijní program

7

vysokoškolské – magisterský studijní program

6

vysokoškolské – bakalářský studijní program, vyšší odborné vzdělání (vč. konzervatoří)

5

programy krátkého cyklu (v ČR se teprve budou vytvářet)

4

střední vzdělání s maturitní zkouškou (všeobecné, s odborným výcvikem, odborné)

3

střední vzdělání s výučním listem (délka studia 3 roky)

2

základní vzdělání, střední vzdělání bez výučního listu, střední vzdělání s výučním listem (délka studia 2 roky)

1

základy vzdělání (základní škola speciální)

 

Dílčí kvalifikace mají také přiřazenu úroveň EQF

Mnoho lidí nevykonává ve svém zaměstnání práci, kterou vystudovali nebo k čemu se vyučili. Pokud chtějí změnit místo nebo si založit vlastní živnost, potřebují prokázat, že mají patřičnou kvalifikaci. Například i když spoustu let pracovali v pohostinství, vařili a obsluhovali hosty, nedostanou na provozování restaurace živnostenské oprávnění, když nejsou v oboru vyučeni a svou kvalifikaci nemohou doložit. „Národní soustava kvalifikací (NSK) nabízí těmto lidem možnost „zlegalizovat“ jejich kvalifikaci bez ohledu na to, jak ke svým znalostem a dovednostem došli,“ vysvětluje Pavel Hradecký z MŠMT. Umožňuje jim to zákon č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Doposud úspěšně vykonalo zkoušku a získalo osvědčení o dílčí kvalifikaci 6000 osob.

Více informací najdete na www.eqf.cz a www.narodni-kvalifikace.cz.

Projekt NCP EQF zajištující český přiřazovací proces kvalifikací je financován Evropskou komisí a MŠMT.

Lucie Šnajdrová

 

Nahoru