Cesta ke kvalitě 

Autoevaluační plán celého subjektu je v současné době zpracován jako součást ŠVP pro základní školu speciální (příloha č. 7). Plán kontrolní činnosti, který je součástí Ročního plánu, vychází z cílů jakosti a dlouhodobých záměrů. Je podrobně rozpracován pro jednotlivá pracoviště – základní speciální a praktickou školu, speciální mateřskou školu a školní družinu s internátem. Na základě porovnání loňského a letošního  plánu kontrolní činnosti (školní rok 2009/2010 a 2010/2011) lze konstatovat, že oba vycházejí z výročních zpráv. Záměry kontrolní a hospitační činnosti v roce 2009/2010 se týkaly sledování profesionálního přístupu pracovníků k dětem, metodické zdatnosti pedagogických pracovníků a plnění hlavních úkolů školy, využívání alternativních metod práce v rehabilitačních třídách, dopadu DVPP na výchovně vzdělávací proces, tvorby ŠVP a týmové spolupráce. Pro rok 2010/2011 je plánovaná kontrolní činnost (příloha č. 8). Současně je v plánech kontrolní činnosti znatelná propojenost s plánovanými cíli  (příloha č. 1 a příloha č. 2). 

Hodnotící procesy speciální mateřské školy jsou rozvrženy v ŠVP do dvou úrovní – školy a třídy. Pro popis hodnotících aktivit zvolila MŠ tabulkovou formu (viz tabulka č.1 a 2). Uvádí, že „hodnocení používáme ve vztahu k dítěti a pedagogovi, pojem evaluace ve vztahu k MŠ, vzdělávacímu procesu, podmínkám, cílům a obsahu vzdělávání. Evaluační systém nám slouží jako zpětná vazba k posouzení kladů i případných nedostatků o kvalitě naší práce a podmínek pro ni vytvořených.“

Tabulka č. 1: Evaluace na školní úrovni

Tabulka č. 2: Evaluace na úrovni třídy

V další tabulce (příloha č. 9) jsou zpracovány cíle a kritéria pro jednotlivé oblasti hodnocení.

Z hlediska řízení celého subjektu patří k hodnotícím aktivitám především pedagogické rady. Ty probíhají podle předem stanoveného plánu (viz Roční plán) s předem danou pevnou strukturou. Jednotlivá pracoviště se setkávají společně s ředitelkou celého subjektu pravidelně každý měsíc.

Pedagogická rada speciální mateřské školy v listopadu 2009 měla následující průběh:

• Kontrola závěrů z minulé porady.
• Seznámení s výroční zprávou za rok 2008/2009.  
• Hodnocení výchovně vzdělávacího procesu za I. čtvrtletí.
• Příprava Mikulášského setkání se sponzory.
• Zahájení příprav oslav 15.výročí založení školy.
• Diskuse, závěry.

Během rady nedocházelo k zbytečnému  zdržování, jednání trvalo 1,5 hodinu.  Mluvilo se věcně, každá z učitelek měla dopředu písemně připraveno několik bodů týkajících se hodnocení výchovně vzdělávacího procesu. Hodnocení odpovídala  plánu kontrolní a hospitační činnosti v Ročním plánu školy. Některá byla zcela konkrétní, včetně jmen dětí. Hovořilo se o adaptaci nových dětí, strukturovaném učení a práci s obrázky u dětí s autismem, o vytváření individuálních plánů a zavádění deníčků včetně konzultací s rodiči u dětí s logopedickými vadami apod. Ředitelka školy chválila práci učitelek na základě kontrolní činnosti – hovořila o výborné spolupráci s rodiči, pozitivní atmosféře a vzdělávání v souladu se školním vzdělávacím programem. Seznámila přítomné s výroční zprávou a přímo z ní citovala. Na radě byla probírána také návštěva učitelek z Kociánky (taktéž speciální mateřská a základní škola), během níž došlo k výměně informací a zkušeností se vzděláváním dětí s postižením a speciálními vzdělávacími potřebami. Pedagogická rada speciální základní školy konaná v září 2010 byla zaměřená především na seznámení s ročním plánem školy a vzdělávací práci podle nového ŠVP v 1. a 7. třídě. Každý první pátek v měsíci se pak konají porady vedení. Vedení školy sestává ze 7 lidí – ředitelky školy, její zástupkyně, vedoucí vychovatelů, vedoucí učitelky speciální základní školy a vedoucí speciální mateřské školy, vedoucí kuchyně a školnice. 

Dalším nástrojem využívaným k hodnocení jsou pravidelné hospitace, které  provádí ředitelka školy. Ze zápisů o provedené hospitaci jsou patrné cíle hospitace, které korespondují se záměry vytyčenými v Ročním plánu školy. Popis sledovaných činností je detailní se zřetelem k zaměření hospitace. V závěrech jsou uvedena pouze pozitiva vzdělávací práce a obecná doporučení k dalšímu vzdělávání. Učitelky provádí pololetní hodnocení. Pololetní hodnotící zprávy speciální mateřské školy byly v minulých letech strukturovány odlišně; jedna byla například cíleně zaměřená na hodnocení všech podmínek, průběhu i výsledků vzdělávání. V druhé  nebyly podmínky vyhodnoceny všechny, z některých hodnotících výroků je bylo možné pouze tušit. Hodnocení bylo zaměřeno především na děti (jejich adaptaci, činnosti, některé výsledky vzdělávání) a spolupráci s rodiči. Vyplývala z něj pouze pozitivní zjištění. Cíle na další období nebyly stanoveny. Kritéria pro hodnocení tříd byla zpracována v únoru 2010 (viz příloha č. 10). To pomohlo k tomu, že pololetní hodnocení lze nyní využít jako validní informace a podklady pro zpracování výroční zprávy. Učitelky vždy na konci šk. roku   provádějí sebehodnocení. Pro tuto činnost nejsou jasně stanovené oblasti ani kritéria hodnocení, není používán předepsaný formulář. Z obsahu sebehodnocení není zcela zřetelné, zda se jedná o sebehodnocení učitelky či o hodnocení třídy. Prolínají se v něm jak oblast hodnocení výsledků, tak procesů. Rovněž není patrné, ve kterých oblastech došlo ke zlepšení. To lze vyčíst pouze z formulací týkajících se materiálního vybavení – „na základě mého požadavku a realizačního návrhu ukládání lehátek a lůžkovin byla zhotovena vestavná skříň, zajistila jsem výrobu a dodání krabic pro strukturované učení…“.

Ostatní formulace jsou spíše obecného a popisného charakteru, např.: „Stávající metody realizace vzdělávání byly plně dostačující. Ve třídě pro děti s autismem se striktně pracovalo podle metod Strukturovaného učení po dohodě se Speciálním pedagogickým centrem a osvědčilo se i pro děti ve třídě s kombinovanými vadami…“.

V závěru sebehodnocení mají učitelky plán dalšího rozvoje týkající se především dalšího vzdělávání, případně materiálního vybavení. Podle slov vedoucí učitelky speciální mateřské školy si práci hodnotí učitelky každého čtvrt roku – písemně si připraví podklady na pedagogickou radu a tam o svých závěrech diskutují s ředitelkou školy. Uvedla, že právě diskuse s ředitelkou školy považuje za stěžejní formu hodnocení práce učitelky. Z rozhovorů s učitelkami je zřejmé, že ty vidí priority pro hodnocení své práce odlišně. Jedna uvedla za nejefektivnější způsob hodnocení sebe i dětí videonahrávky, druhá konzultace s kolegyní. Jako nástroj pro hodnocení své práce neuvedla každoroční rozhovory s ředitelkou školy žádná z dotázaných. Ředitelka školy průběžně hodnotí všechny zaměstnance do formuláře (příloha č. 11) a poté s nimi hovoří.  Na těchto každoročních setkáních jednotlivých zaměstnanců s ředitelkou školy jsou vyslechnuty názory učitelů, ale také jejich potřeby a přání. Z tohoto tzv. průběžného hodnocení zaměstnanců vychází vedení školy při tvorbě plánu DVVP, při zadávání individuálních úkolů, při stanovování výše osobního příplatku, ale také při plánování. S novými zaměstnanci jsou prováděny rozhovory po třech měsících od jejich nástupu. Jak uvedla ředitelka, jejich cílem je zjistit, jak tito lidé vidí práci ve škole, a tím získat zpětnou vazbu o fungování školy.  Každoročně si všichni pedagogové sami píší požadavek, v čem chtějí být vzděláváni, což je zavedeno teprve dva roky. Zpětnou vazbu o kvalitě pedagogické práce učitelek dostává vedení školy také ze strany  Speciálně pedagogického centra (SPC). To navštěvují děti a žáci vzdělávaní v Elpisu pravidelně. Mezi školou a SPC je velmi úzká spolupráce postavená na bázi odborných vyšetření a doporučení, ale i konzultací. Pracovníci  SPC tedy mohou velmi erudovaně posoudit, jaké pokroky dělají děti v čase a jak tyto pokroky souvisejí se vzděláváním ve speciální škole Elpis. 

Shrnutí dílčích průběžných hodnotících aktivit, jejich analýzu a následné zpracování zprávy vlastního hodnocení školy provádí manažerka kvality po třech letech. Poslední vlastní hodnocení školy proběhlo v roce 2010 (první v roce 2007). Manažerka kvality využila pro doplnění informací  z průběžného hodnocení ještě další dva dotazníky. Jde o dotazník určený učitelům speciální základní školy  (příloha č. 12) a dotazník pro všechny zaměstnance školy (příloha č. 13). Zejména výsledky druhého dotazníku pak vhodně doplňují informace poskytované zprávou o vlastním hodnocení školy (viz níže). Hodnotící zprávy z roku 2010 jsou dvě – zpráva z vlastního hodnocení mateřské školy a celého právního subjektu. Mateřská škola  hodnotí svoje podmínky, průběh vzdělávání a výsledky na základě svého školního vzdělávacího programu zvlášť. Hodnotící zpráva za celý právní subjekt (mateřská škola speciální, základní  škola speciální, praktická škola, školní družina, internát, školní jídelna) využívá informace z hodnotící zprávy mateřské školy jako podklad pro hodnocení celého subjektu.