Zkušenosti z řízení několika spojených subjektů v oblasti speciálního školství
Mateřská škola
speciální, Základní škola speciální a Praktická škola ELPIS tvoří jeden subjekt, jenž byl do projektu vybrán na
základě vysoce pozitivního hodnocení řízení školy zřizovatelem, ale také proto, že je držitelem certifikátu ISO
ČSN 9001:2009. Snahou ředitelky školy bylo vytvořit kvalitní systém řízení, který by umožnil efektivní komunikaci
mezi všemi provozy. Z toho také vyplývá zaměření příkladu inspirativní praxe sledované školy, kterým je systém řízení
kvality společného subjektumateřské, základní a paktické školy.
Koncepce autoevaluace v řízení kvality ZŠ a PrŠ se zaměřením na specifika začleňování žáků se sociálním znevýhodněním do běžné základní školy
Základní škola a
Praktická škola Krupka, Karla Čapka 270, byla jako příklad realizace autoevaluačních procesů v životě školy
zvolena především z toho důvodu, že žáci této školy jsou většinou ze spádové oblasti, která je tvořena přibližně
z 80 % žáky ze znevýhodněného sociálního prostředí. Skutečnost, že jsou ve škole vzděláváni děti a žáci se
speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), zejména děti a žáci se sociálním znevýhodněním, se promítá také v obsahu
realizovaných vzdělávacích programů. Ve škole jsou zastoupeny různé druhy vzdělávání, od běžného školního
vzdělávacího programu přes úpravu školního vzdělávacího programu pro lehké mentální postižení (LMP) až ke vzdělávání
v oboru základní škola speciální. Od školního roku 2010/2011 byla nabídka vzdělávání rozšířena o střední školu –
konkrétně o obor praktická škola dvouletá s kapacitou 30 žáků. Tím je školou zajištěna kontinuálnost
vzdělávacího procesu o složku středního vzdělávání. To dává možnost všem zúčastněným stranám „vzdělávání pod jednou
střechou“, které je z hlediska vzdělávacích potřeb i možností těchto žáků v konečném důsledku úspěšnější.
Spolupracující tým a fungující systém autoevaluace pomáhá k dosahování co nejvyšší kvality
Jedním ze stěžejních cílů školy je, aby si žáci odnesli do života: dovednost spolupráce v kolektivu, víru ve vlastní schopnosti, reálnou představu o svých možnostech a schopnost samostatného každodenního života; měli by vědět, na koho se obrátit v případě potřeby o pomoc, jak pečovat o své zdraví. Zároveň by měli mít potřebu dále se zdělávat.
Zmíněné priority jsou součástí všech procesů, které ve škole probíhají. Z jejich popisu vyplývá, že si ředitelka školy i pedagogičtí pracovníci uvědomují priority tohoto typu školy a při plánování, realizaci i pravidelném vyhodnocování své činnosti mají jasnou představu o tom, kam chtějí školu směřovat. Z pozorování chodu školy vyplývá, že s nimi byli vyučující nejen seznámeni, ale že se staly samozřejmostí v každodenním fungování školy. Jsou tedy i oblastmi, které jsou sledovány v procesu autoevaluace.