Historie budovy základní školy na Mozartově ulici začíná v roce 1904. V současnosti leží esteticky přitažlivá a dobře vybavená škola u velmi rušné komunikace, která tvoří předěl mezi sídlištním komplexem a zástavbou tvořenou staršími rodinnými domky se zahradami. Je lokalizována v oblasti, která momentálně v důsledku natality i věkového složení obyvatel příliš nedisponuje potenciálními žáky, proto udržuje vedení školy kontakty i s neúplnými školami v blízkém okolí Olomouce. U školy je veřejně přístupné školní hřiště. Jako příspěvková organizace s právní subjektivitou sdružuje základní školu (kapacita 450 žáků), školní družinu (kapacita 125 žáků) a školní jídelnu – výdejnu (kapacita 350 jídel). Ve školním roce 2010/2011 je první stupeň školy tvořen 11 a druhý stupeň 7 třídami. Zřizovatelem školy je statutární město Olomouc, při škole je zřízena školská rada tvořená šesti členy. Ředitelem školy je počínaje školním rokem 2002/2003 PhDr. et PaedDr. Zbyněk Kundrum, ve vedení školy dále působí dvě zástupkyně ředitele, jedna z nich má na starosti ekonomiku a provoz (Příloha 1: Organizace školy 2010 - 11).
V současnosti, tj. ve školním roce 2010/2011 škola pracuje podle „Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Škola radosti“, posledním rokem dobíhá původní program Základní škola. Ve škole spolupůsobí dvě koordinátorky školního vzdělávacího programu (dále ŠVP) pro 1. a pro 2. stupeň. Koncepce pedagogické práce školy nespočívá v nějaké výrazné jednostranné profilaci školy. Z textu ŠVP (2007) vyplývá, že hlavním cílem školy je „… aby děti chodily do školy rád.". Příloha č. 2: Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce Proto je čerpáno i z podnětné filozofie programu „Zdravá škola“. To také vysvětluje ředitel školy: „Nechci školu na něco zaměřovat, něčemu se víc věnovat, to je škola pro všechny a všechno se má učit kvalitně, co nejlépe..., ...vycházíme z myšlenek Zdravé školy:
- zdravé prostředí (materiální, sociální),
- zdravé – smysluplné učení,
- otevřené partnerství – styk s ostatními sociálními partnery“.
S ohledem na zjištěná očekávání rodičů však je v ŠVP „Škola radosti“ nad rámec státního kurikula (RVP ZV) přece jen kladen větší důraz na:
- „výuku cizích jazyků od 1. ročníku,
- práci s výpočetní a komunikační technikou,
- sportovní výchovu,
- nabídku volitelných předmětů,
- inkluzivní vzdělávání, tzn. vytváření podmínek pro talentované žáky i žáky s různým druhem postižení“ (Příloha 3: ŠVP 1. Zaměření školy).
ŠVP Škola radosti je považován za otevřený dokument, částečně vznikal a byl realizován během participace školy na projektu s názvem „Podpora tvorby a zavedení školních vzdělávacích programů s komponentou tvořivého myšlení.“ Jeho součástí je i pasáž o autoevaluaci školy (Příloha 11: Hodnocení žáků a autoevaluace školy).
Motto školy zakomponované do ŠVP (2007) zní:
„Spokojený učitel = spokojený žák = spokojený rodič=efektivní, dobrá a dobře hodnocená škola.“ |
(Příloha 4: ŠVP 4. Charakteristika učitelského sboru)
V době vzniku ŠVP je za nejcennější devizu školy považována aktivita pracovníků: „Aktivita našich učitelů je pro úspěch školy tím nejzávažnějším a skutečně rozhodujícím faktorem. Úroveň výuky, výsledky výchovy a vzdělávání, mimoškolní činnost, klima školy, příjemné pracovní prostředí, pořádek – to jsou výsledky aktivity učitelů“ (Výroční zpráva 2006/2007). Z toho pramení i v ŠVP deklarovaná snaha vedení školy „...aby ten, kdo se nejvíce těší denně do školy, byl učitel...“ (Příloha 4: ŠVP 4. Charakteristika učitelského sboru).
Zabezpečení a postupné zvyšování spokojenosti všech aktérů školního života (žáků, rodičů, učitelů, zřizovatele i České školní inspekce) je hlavním úkolem školy. Míra této spokojenosti je monitorována a na základě zjištěných skutečností pak jsou činěna rozhodnutí o práci a rozvoji školy do budoucna.