V souvislosti s touto etapou autoevakuace je důležité uvést, že se jedná o období, kdy se vedení školy řídilo Koncepcí dalšího rozvoje Střední průmyslové školy strojnické na léta 2007 – 2010, a zároveň byla na základě zhodnocení výsledků předchozího období (Příloha č. 17) vytvořena koncepce nová na léta 2010 – 2015 (Příloha č. 18).
V uvedeném období se práce vedení školy a pedagogů řídila akčním plánem strategických opatření v roce 2010/2011 (Příloha č. 11) a akčním plánem strategických opatření v roce 2011/12 (Příloha č. 12). Každý školní rok je uvozen zajímavým a inspirativním mottem. Např. pro rok 2010/2011 to byl citát Niny Rutové: „Prožitek a radost z vlastní práce je to jediné, čím může škola konkurovat mimoškolním aktivitám.“ Toto motto mělo pedagogy inspirovat k novému pohledu na běžné školní záležitosti a aktivity.
Kromě toho je vždy na začátku školního roku vyhlášeno určité téma, kterému se budou členové pedagogického sboru věnovat a budou o něm diskutovat. Ve školním roce 2010/2011 to bylo téma „Státní maturita – nepříjemná povinnost, nebo šance?“ Nabízí se otázka, jakou šancí může být státní maturita? V SPŠS Vsetín vidí její pozitivum v tom, že může být jedním z nástrojů, které pomohou škole prověřit kvalitu práce v určité oblasti a porovnat výsledky se školami jinými.
Ve školním roce 2011/2012 je akční plán uvozen myšlenkou, že v každém stádiu zlepšování práce ve školství je důležitých 6 opatření:
- budování výukových dovedností u učitelů a řídících schopností u ředitelů,
- hodnocení studentů,
- zlepšování datových systémů,
- podpora zlepšováním normativních dokumentů a školních zákonů,
- revize standardů a kurikul,
- zajištění odpovídající struktury oceňování a odměňování učitelů i ředitelů. (McKinsey and Company)
Tématem roku pak bylo zvoleno budování výukových dovedností učitele a řídících dovedností vedoucích pracovníků.
Důležitou podporou evaluace ve škole byly i v tomto období další aktivity v rámci projektu Zavádění evaluačních nástrojů pro zlepšování kvality vzdělávání ve Zlínském kraji. Škola se v roce 2011 zúčastnila těchto aktivit:
- jaro 2011 opakované snímání tříd,
- jaro 2011 zpracování výsledků,
- jaro 2011 supervizní setkání a příprava plánu dalších kroků.
Zjištění na základě čtvrtého snímání na jaře 2011
Na jaře 2011 se uskutečnilo čtvrté snímání žáků školy. Zúčastnili se ho opět žáci 2. a 3. ročníků. Výsledky snímání ve škole interpretoval konzultant firmy DAP – Services.
Jak jste spokojeni se svými výsledky čtvrtého snímání?
„Porovnání výsledků našich evaluací z let 2006, 2008, 2008 a 2011 nám ukazuje, že jdeme správným směrem. Je z nich patrné, že ve sledovaném období došlo k významnému nárůstu efektivity učení: z –40 v roce 2006, –10 v roce 2008, +10 v roce 2010 na +27 v roce 2011. Výsledky dokazují zlepšení klimatu. Podařilo se nám, že žáci začali vnímat hranice a nutnost jejich dodržování, učitelům se daří postupně přenášet zodpovědnost za výsledky v učení na žáky a celkově zastávají ve vyžadování studijních povinností jednotnější strategii a jsou důslednější. Podařilo se nám udržet dobré vztahy žáků s třídními učiteli i obecně vztahy učitelé a žáci. Ve třídách se drží atmosféra vztahů, která je pro podporu učení nejpříznivější. Žáky byla pozitivně přijata inovativní forma práce – učení prostřednictvím učebních opor do vybraných předmětů ve školním prostředí moodle. Z výsledku evaluace můžeme vyčíst i pozitivní vztah žáků k vedení školy i učitelům.“
Testování žáků nástrojem Vektor společností SCIO
Na jaře 2011 proběhlo 2. kolo testování žáků nástrojem Vektor společnosti SCIO. Škola tak poprvé ve své historii získala důležitá data, která odráží kvalitu její čtyřleté práce u jedné skupiny žáků – tzv. přidanou hodnotu.
Zvláště výsledky 4. ročníku jsou pro školu velmi cenné, protože poprvé získala informace o využití studijního
potenciálu žáků v průběhu jejich čtyřletého studia ve škole. Tento ročník se v roce 2006 poprvé účastnil testování
prostřednictvím stejného nástroje. Cílem vedení je získat z výsledků zejména informace o využitém potenciálu studentů
vždy v konkrétním předmětu. Nástroj Vektor byl použit v oblasti obecných studijních předpokladů, matematiky,
češtiny a cizího jazyka. Nejdůležitější informací, kterou škola z použití tohoto evaluačního nástroje získala, bylo,
jestli škola využívá potenciál dětí v rámci výuky efektivně. Nejlepších výsledků dosáhla škola
v matematice a českém jazyce. Zde se ukázalo, že studenti dosahují optimálních studijních výsledků a že s nimi škola
pracuje odpovídajícími formami a metodami práce. Výsledky v cizím jazyce (jednalo se o jazyk anglický) nebyly
tak uspokojivé, ale dá se předpokládat, že byly negativně ovlivněny skutečností, že v daném období se ve škole
vystřídalo u jedné skupiny žáků více vyučujících, což mohlo výsledky negativně ovlivnit.
Personální práce
Na základě výsledků čtvrtého snímání byly na jaře 2011 realizovány individuální pohovory s pedagogy. Probíhaly opět stejným způsobem jako v minulých letech.
Vizí vedení školy do budoucna je realizovat tzv. dobrovolné a vzájemné hospitace. Dobrovolnými hospitacemi rozumí vedení školy takové hospitace, kdy vyučující pozve někoho z vedení školy na svou vydařenou hodinu. Vedení školy se snaží pedagogy motivovat i ke vzájemným hospitacím. Prvním krokem může být natočení vlastní hodiny a využití tohoto materiálu k sebereflexi. Dále by pak měl materiál sloužit zejména k společnému rozboru hodin. Cílem je, aby pedagogové byli zvyklí svou práci sdílet a diskutovat o ní se svými kolegy. Vzájemné hospitace mezi vyučujícími už nejsou věcí neznámou, začínají se ve větší míře objevovat zatím „uvnitř předmětových skupin“, k natočení vlastní hodiny a diskusí nad ní společně s ostatními ještě pedagogové „sbírají síly“.
V roce 2011 začala škola pracovat na vytvoření standardu pedagoga. V současné době je jeho návrh projednáván jednotlivými předmětovými komisemi a vedení školy sbírá náměty, jak by měl takový standard vypadat. Návrhy předmětových komisí budou zpracovány a celý rok průběžně diskutovány na pedagogických radách. Do tohoto procesu zapojuje vedení školy také žáky.
Práce se sdílenými hodnotami
Školní rok 2010/2011 byl prvním rokem, kdy členové školního společenství uváděli do života sdílené hodnoty. Aby se tyto sdílené hodnoty opravdu staly součástí života školy, byly na začátku školního roku naplánovány určité kroky, které měly jejich aplikace v praktickém životě školy podpořit:
Inovace školního řádu
Aby škola posílila zodpovědnost studentů, rozhodlo se vedení pro analýzu
a revizi školního řádu. Cílem jeho analýzy bylo zodpovědět tyto základní otázky:
- Napomáhá školní řád tomu, aby byly žákům znalosti a dovednosti předávány z hlediska učení v příjemném prostředí?
- Podporuje náš školní řád chování, které respektuje sdílené hodnoty a jejich dodržování?
- Je v našich normách dodržována zásada tří R – respekt vůči sobě, respekt vůči druhému, responzibilita neboli zodpovědnost?
Jaké změny nový školní řád přináší a co vás k jejich zavedení vedlo?
„Nejpodstatnější je uvolnění ve věcech „nesmyslných“ zákazů. Snažili jsme se do něj dát taková ustanovení, která jsou nutná z hlediska zajištění chodu organizace a pro plnění si práv a povinností žáka směrem k výstupům a výsledkům procesu, ale uvolnili jsme ho tak, abychom žákovi dali v některých případech možnost se rozhodnout, co udělá. Domníváme se, že je to velmi důležité, protože období mezi 15. – 18. rokem je tzv. senzitivní z hlediska utváření zodpovědnosti za své jednání a chování. Pokud teď neumožníme žákům alespoň v některých věcech svobodu činů a neumožníme jim za ně nést důsledky, pak se zodpovědnosti nenaučí a my jsme ve své roli selhali, neboť žákům bereme možnost se zodpovědnosti naučit. Bohužel často to my na středních školách děláme z tohoto úhlu pohledu špatně právě nesmyslnými příkazy, zákazy, nařízeními.“
Na vytvoření nové podoby školního řádu (Příloha č. 19) se podíleli všichni vyučující
a schválila ho pedagogická rada.
Vytvoření jednotné formativní strategie
Cílem další společné práce vedení školy a pedagogického sboru je vytvořit jednotnou formativní strategii založenou na efektivních pedagogických postupech, které se pozitivně promítají do klimatu a následně pak i do efektivity procesů.
Proč jste se v letošním školním roce zaměřili zrovna na vytváření jednotné formativní
strategie?
„Jednoduše proto, že chceme být jednotní, jako v rodině… že nechceme vychovávat, protože to je záležitost v tomto věku především rodiny, my chceme formovat svými skutky, činy, jednáním, postoji, a proto to musí být skutky, postoje jednání a chování vhodné a pro společnost dobré. Chceme o jednáních učitele i žáka diskutovat. A opět je to tedy především proces, o který tady jde.“
Základním východiskem, kterým se bude pedagogický sbor při této práci řídit, je myšlenka, že střední škola nepřevychovává, ale formuje. Součástí plánované jednotné formativní strategie bude soubor dohod, jak se budou pedagogové k žákům chovat. Dále budou stanoveny benefity a sankce pro členy společenství, kteří respektují/nerespektují sdílené hodnoty a chovají se/nechovají se podle nich. Vedení školy však nejde primárně o stanovení sankcí ve smyslu trestů, ale spíše následků při nerespektování dohodnutých pravidel. Přestože vedení školy neopomíjí výsledky, což se projevuje při všech autoevaluačních procesech, které ve škole probíhají, jako důležitou vidí též cestu (proces) k jejich dosažení. Stanovení benefitů a sankcí považuje vedení školy za důležité z již uvedeného důvodu, že totiž období mezi 15. a 19. rokem je z hlediska poznatků psychologie tzv. senzitivním obdobím, kdy se studenti učí nést důsledky za své chování a měla být u nich pěstována zodpovědnost. Většina pedagogů považuje za benefit pro studenta, který se chová žádoucím způsobem, známku. Vedení školy chce však navrhnout i další formy benefitů – např. stáže.
Důležitou součástí vytváření jednotné výchovně-vzdělávací strategie je hledání nástrojů sebehodnocení. „Při individuálních i kolektivních rozhovorech si klademe otázku: „Co považujeme za indikátor úspěšnosti práce pedagoga? První, co učitelé často odpoví, je: „Jaké známky žáci mají.“ Ptáme se dál: „Známky? Proč zrovna známky? Vždyť jsou výsledkem subjektivního hodnocení!“ a takto pokračujeme a hledáme společně indikátory úspěšnosti, které mají větší míru objektivity, se kterými se pak dá lépe pracovat. Proto jsme si dali za cíl najít soubor nástrojů pro získávání zpětné vazby – tzn. sebehodnocení. Co mi řekne, že jsem nebo nejsem dobrý učitel?“
Spolupráce s rodiči
Zatím pouze vizí vedení školy je podílet se na vzdělávání rodičů v oblasti práce s adolescentní mládeží. Dát jim dobré odborné rady, jak lépe dítěti v tomto věku porozumět, jak s dítětem v tomto věku pracovat, jak ho vést k odpovědnosti. To je další cíl, který hodlá vedení školy začít realizovat. Jde to ztěžka, protože jsou k tomu zapotřebí peníze, které ale k tomuto účelu školy nemají k dispozici. Proto hledá vedení školy pomoc u odborníků, kteří by tyto aktivity vykonávali pokud možno bez nároku na odměnu.