Cesta ke kvalitě 

Současný stav autoevaluace na škole odráží aktuální způsob a rovinu pohledu učitelů a vedení školy na autoevaluaci jako takovou. Z výpovědí učitelů a vedení školy vyplývá, že autoevaluace se na škole osvědčuje jako „prostředek vytvoření dobrého motivačního klimatu a vnímání vztahů, prostředek zvyšování kvality školy obecně i konkrétně zkvalitňování učení, nástroj k zjednodušení koordinace na škole, prostředek k zjištění nedostatků a k jejich následnému odstranění, nástroj k poučení se z chyb, prostředek k odhalení i eliminaci toho negativního ze školního života“.

Zástupci partnerů školy považují autoevaluaci školy spíše za nástroj řízení školy a zlepšení její kvality, který je nutný  a může být i velmi funkční a potřebný, ale pouze za předpokladu zachování interního charakteru nástroje i výsledných zjištění:  „Každá analýza je dobrá pro školu – vnitřní analýza, ale problém vidím v povinnosti – vede to k formalistickému přístupu (pojetí).“ Současně však upozorňují na potenciální problém v „odkrývání karet školy“ v době, kdy zřizovatel školy může rozhodnout o zrušení školy: „Problém  je, pokud zpráva má být pro kraj, zřizovatele  apod. – zejména teď v době optimalizačních snah.“ ( z výpovědi partnera školy a člena školské rady).

Na škole se začínají objevovat první náznaky toho, že učitelé a vedení spatřují souvislost mezi autoevaluací školy a cíli rozvoje školy:

Velmi inspirativně, otevřeně a do hloubky reflektuje vlastní cestu  školní autoevaluace zástupkyně ředitele:

Z tohoto subjektivního vykreslení zahájení cesty k autoevaluaci školy vyplývá, jak pomalu  a postupně se vyvíjí motivace, chápání toho, co škola začala dělat v oblasti autoevaluace.

Objektivnější charakteristika současné podoby autoevaluace na Gymnáziu a Střední odborné škole pedagogické Nová Paka (viz níže podkapitoly 4.1 a 4.2) vychází z pohledu vedení školy, učitelů, rodičů, žáků, ze školou užitých evaluačních nástrojů a z oficiálních dokumentů, zejména z Autoevaluační zprávy (2007) a Autoevaluační zprávy (2010), ze ŠVP gymnázium čtyřleté, ŠVP gymnázium nižší prima – kvarta, ŠVP gymnázium vyšší kvinta – oktáva.

Plánování a organizační zajištění autoevaluace na škole

Péčí o autoevaluaci, tzn. vypracováním autoevaluační zprávy i jejím řízením na škole je ředitelem pověřen koordinátor školního vzdělávacího programu. Dlouhodobý plán autoevaluace stanovuje převážně ředitel školy spolu s koordinátorem školního vzdělávacího programu, a to na základě běžné každodenní komunikace s pedagogickým sborem. Potřebu vyvíjet ucelený systém týmového dlouhodobého  plánování a hodnocení efektivity autoevaluace škola dosud nepociťuje a jedná se o  předmět dalšího vývoje.  Roční plánování zpravidla na začátku školního roku je více participativní, vychází zpravidla z podnětů koordinátora, příp. vedení školy a z následné diskuse s vyučujícími na poradách.

Plán autoevaluace na škole je zakotven v kapitole 1 Autoevaluační zprávy 2007 (viz příloha č. 18) a v kapitole 1 Autoevaluační zprávy 2010 (viz příloha č. 19) a ve školních vzdělávacích programech  v přehledech oblastí sledovaných v rámci autoevaluace školy (např. viz Tabulka č. 2). Forma dlouhodobého plánu je vypracována tak, aby autoevaluaci bylo možné realizovat spontánně na základě aktuálních potřeb školy.  Plánování i organizační zajištění konkrétních autoevaluačních činností školy má dle slov ředitele školy i koordinátora ŠVP operativní charakter. To ostatně potvrzují i výpovědi učitelů a zástupkyně ředitele:

Na plánování a organizačním zajištění se hlavní měrou podílí vedení školy a koordinátor ŠVP, o čemž svědčí například následující výpovědi:

Plán autoevaluace spočíval  na samém počátku, tj. někdy v roce 2006 – 2007, na koordinátorce ŠVP. Vedení školy, zejména ředitel s podporou zástupkyně ředitele, spatřuje svoji hlavní úlohu v tom, aby „žáci i učitelé do školy chodili alespoň trochu rádi“ (ředitel, Strategický plán rozvoje školy, 2007, s. 7). Koordinátor ŠVP zůstal klíčovým aktérem plánování i realizace autoevaluace i po personální změně na pozici koordinátora ŠVP. Personální propojení obou funkcí koordinátora ŠVP a na škole dosud nepojmenované funkce  koordinátor autoevaluace se vedení školy osvědčilo.

Cíle autoevaluace a kritéria kvality na škole

Z hlediska cílů škola autoevaluací chce „zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci jejího dalšího rozvoje.“ (Autoevaluační zpráva, 2007, 2010, s. 5) Motivace k autoevaluaci na škole vychází i ze zaměření ředitele školy na cíl, aby „učitelé i žáci chodili do školy rádi“. Autoevaluace je pro ředitele i školu nástroj, jak odhalit a následně eliminovat negativní jevy ve školním životě. V jiné rovině je možné říci, že autoevaluaci aktuálně na škole vnímají jako pomoc či nástroj „ke zkvalitnění a zefektivnění procesu vzdělávání a výchovy. Pomocí nástrojů vlastního hodnocení chceme určit oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání ještě zlepšit. Na základě analýzy a spolupráce všech účastníků se snažíme vypracovávat návrhy příslušných opatření a náprav.“ (Autoevaluační zpráva, 2007, 2010, s. 5)

„Kritéria a časové rozvržení autoevalauce byla vymezena pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovila na každý školní rok v koncepčním záměru rozvoje školy- konkrétním ročním plánu.“ (Autoevaluční zpráva, 2010, s. 5) Pojetí dílčích cílů autoevaluace se na škole prolíná s kritérii autoevaluace.  Prolínání je patrné z Autoevaluační zprávy 2007 i 2010, i ze ŠVP 2010, kde se na jedné úrovni objevují dílčí cíle a kritéria, např.

• plánování a strategie,
• úspěšné zavádění ŠVP,
• finanční a hmotné zdroje,
• vybavení a zařízení.

„Hlavním kritériem jednotlivých oblastí by měla být efektivita a přínos pro další rozvoj školy, a to jak v oblasti materiálním, tak v oblasti výchovy a vzdělávání.“ (Autoevaluační zpráva, 2007, 2010, s. 5) V této oblasti by mohla pomoci větší konkrétnost. Na druhou stranu je i zde vidět obrovský pokrok, který škola učinila. Dokladem je například skutečnost, že při prvním vymezování oblastí sledovaných v rámci autoevaluace školy v Autoevaluační zprávě 2007 ani v ŠVP kvinta – kvarta 2009 není o kritériích žádná zmínka. Posun je patrný ve verzi ŠVP kvinta – kvarta z jara 2010, kde na základě připomínek a doporučení ČŠI byla dopracována zejména kategorie dílčí cíle a kritéria. Výsledná podoba plánu a struktury autoevaluace vyplývá z následující tabulky.

Tabulka č. 2: Oblasti sledované v rámci autoevaluace školy ŠVP (jaro 2010)