(využito především formy rozhovorů s vedením školy a podkladů z autoevaluační dokumentace na škole)
„Autoevaluace z pohledu vedení školy“ – autoevaluační procesy ve škole jsou úzce spjaty se zaměřením školy, s nutností její reflexe jako „odrazového můstku“ pro zvýšení kvality vzdělávání a tím stabilnějšího postavení tohoto typu školy v konkurenčním prostředí. Za osvědčenou formu autoevaluace považuje vedení školy anketu, resp. dotazník, na jehož tvorbě se podílí celé užší vedení školy včetně ředitele. Příklady dotazníků viz níže (autoevaluační nástroje).
„Zkušenosti s autoevaluací z pohledu žáků“ – žáci se vyjadřovali ke kvalitě výuky, kvalitě vyučujících, atmosféře na škole, vybavení školy, praxi ve firmách, šikaně atd. Účast, která byla anonymní, byla relativně vysoká ve srovnání s účastí učitelů, kteří se vyjadřovali ke svému vedení. Po vyhodnocení dotazníkového šetření byla vedením školy přijata opatření, která se vztahovala k jednotlivým vyučujícím. Proběhly pohovory s pedagogy a byly řešeny podněty ze strany žáků.
Jako velmi důležitá oblast autoevaluace se jeví spolupráce s firmami. Z tohoto důvodu byl ustanoven speciální pracovník pro kontakt s firmami, který realizoval dotazníkové šetření (viz příklady a vyhodnocení níže). Cílem bylo zjistit, kde se žáci skutečně něčemu naučí a kde jenom vykonávají pomocné práce a naopak, jak je vedení firem spokojeno s chováním žáků na praxi.
Překážky – žáci byli ochotnější účastnit se procesu hodnocení více než učitelé především proto, že jim byl dobře vysvětlen účel ankety a byla zaručena jejich anonymita. Naopak u učitelů byla ochota otevřeně se vyjádřit velmi nízká, tomu odpovídá i nízká relevance údajů. Vedení se rozhodlo nezapojovat do autevaluace rodiče (technická náročnost, předpokládaná nízká návratnost dotazníků apod.). Škola dříve využívala nabídky firmy Kalibro.
Hlavní část celé přípravy autoevaluace včetně interpretace a následných opatření spočívala na užším vedení školy (formulace otázek v dotazníků a logistika). Anketa pro žáky byla organizačně zajištěna v rámci výuky výpočetní techniky.
Po vyhodnocení, které rovněž zajistilo užší vedení školy (ředitel – hlavní koordinátor autoevaluace a 3 zástupci),
následovala prezentace ředitele školy na pedagogické radě. Výsledky hodnocení pedagogů byly interpretovány všeobecně,
individuálně byly probrány
s konkrétními učiteli při pohovorech.
Evaluační nástroje – dotazníky – vytvořilo užší vedení školy (hlavním autorem a koordinátorem je ředitel školy), které data rovněž zpracovalo. Právě forma dotazníkového šetření je z pohledu vedení školy velmi optimální (snadná příprava, technické zajištění a vyhodnocení výsledků). Žáci oceňují na dotazníku především anonymitu při jeho vyplňování. Vedení školy plánuje v této formě autoevaluace nadále pokračovat v dalším období, kdy by mělo dojít k porovnání výsledků.
Nakládání s daty – statistické zpracování je vždy provedeno tak, aby vedlo k individualizaci výsledků (byla použita pětistupňová škála – žáci hodnotili učitele – výsledek např. 1,5).
Vlastní hodnocení školy
Cíle autoevaluace, kritéria a indikátory jsou obsaženy v dokumentu Vlastní hodnocení školy z roku 2007 (viz Příloha č.2). Autorem dokumentu, který byl vypracován dne 17. 10. 2007, je PhDr. Pavel Toman, ředitel SŠ stavební Jihlava.
Vlastní hodnocení školy za období školního roku 2006/2007
V září 2006 si SŠ stavební Jihlava vytvořila a v pedagogické radě odsouhlasila strukturu vlastního hodnocení pro školní rok 2006/2007. V průběhu školního roku byly postupně shromážděny všechny plánované podkladové materiály, s jejichž použitím pak byla v říjnu 2007 vypracována zpráva – vlastní hodnocení školy.
Na vlastním hodnocení se podílí, jak již bylo zmíněno, především úzké vedení školy, tedy ředitel a zástupci, kteří se pravidelně schází na poradách, kde se diskutuje o hodnocení (prioritách), nástrojích a logistice.
Z rozhovorů s vedením školy vyplynulo, že autoevaluace se zaměřuje zejména na tyto oblasti:
Zdůvodnění hodnocení žáků učitelem
Podle vyjádření ředitele školy „ke zdůvodnění hodnocení žáka dle zjištění ve většině případů dochází. V anonymní žákovské anketě se objevily některé připomínky k subjektivitě hodnocení jednotlivých učitelů nebo k nejasným kritériím při hodnocení. S těmito učiteli byla záležitost projednána, po učitelích požadována jasná, objektivní a průhledná pravidla hodnocení. Dalším čas od času se objevujícím problémem je včasnost hodnocení. V některých případech a u některých učitelů dochází ke zpoždění hodnocení (především u písemných projevů), což způsobuje u žáků ztrátu motivace při hodnocení.“
Klima školy
Podle názoru ředitele školy a jeho zástupců „vedení školy se společně se všemi pedagogickými i nepedagogickými pracovníky snaží vytvořit pozitivní a příjemné klima školy, kde by se studenti a žáci cítili dobře, měli pocit bezpečí a klidu pro svoji základní úlohu – připravit se na budoucí uplatnění v životě a na trhu práce.
Škola si pravidelně ověřuje klima školy (vztahy mezi žáky, vztahy mezi žáky a učiteli, důvěru žáků, pocit bezpečí apod.) formou anonymní žákovské ankety. Z výsledků poslední takovéto ankety uskutečněné na jaře 2007 vyplývá vysoká míra spokojenosti žáků s klimatem ve škole.“
Hodnocení praxe žáků na školách a spolupráce s firmami
Zpracovávají je především ředitel školy, zástupce ředitele pro praktické vyučování a specializovaný pracovník pro spolupráci s firmami (viz 2. fáze PDP – 4.2).