Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Web není aktualizován od roku 2012

3. Shrnutí dosavadní autoevaluace

Dle slov vedení školy skutečná snaha o zefektivnění získávání zpětné vazby od žáků i učitelů začala někdy v roce 2004 – 2005 zřízením  autoevaluačního portálu – monitorovacího  a evaluačního portfolia   http://gnp.pfnet.eu.  Vedle evaluačních aktivit spojených s fungováním a využíváním autoevaluačního portálu (více viz v další části této kapitoly) však na škole probíhaly paralelně i další autoevaluační procesy a k tomu byly využity četné nástroje. Respondenty/aktéry/subjekty byli žáci, učitelé, rodiče.  Rozmanitost školou užitých autoevaluačních nástrojů dokládá  následující tabulka.

 

Tabulka č.1: Přehled hlavních užitých nástrojů autoevaluace

Subjekty

Evaluační nástroj

Kdy realizováno ?

Žáci

- SCIO dotazník žáka (9. třída)
- SCIO testy Vektor
- anketa v 1. ročnících
- dotazník Naše škola (viz příloha č.  5)
- anketa k tvorbě Charty proti šikaně
- anketa Diskutujte o budoucnosti Přírodovědné ligy (viz příloha č. 6)
- anketa ke školním uniformám
- analýza přijímacích zkoušek
- evaluace adaptačních kurzů

2006/07

2007, 2009

každoročně

2006/07

2007/08

 

2010

2010

každoročně

každoročeně

Učitelé

- SWOT analýza
- SCIO vektor
- hospitace vedením školy

- vzájemné hospitace

- rozhovor k sebehodnocení


- sebehodnocení nadstandardních pracovních aktivit

 

- hodnocení akcí DVPP (příloha č. 8)
- hodnocení exkurzí
- kriteriální hodnocení učitelů vedením školy při navrhování odměn
- výroční zprávy předmětových komisí
- anketa Nejoblíbenější učitel  (viz příloha č. 9)

2006

2007, 2009

vždy dle potřeby, zejména
u začínajících pedagogů

vždy dle potřeby a dohody v předmětových komisích

vždy po hospitaci a po SCIO Vektor

 

od roku 2007 každý měsíc, upraveno vnitřními předpisy

(viz příloha č. 7)

po každé akci DVPP

po každé akci

 

každý měsíc

každoročně

 

Rodiče

- dotazník pro rodiče  Naše škola (příloha č. 10)
- komunikace formou web notesu, e-mailu
- jednání s výborem rodičů
- rodičovské schůzky

2006/07

průběžně k dispozici nonstop

dvakrát ročně

čtvrtletně


Při práci  s těmito nástroji (pomineme-li dotazování externího SCIO charakteru), při sběru dat a jejich následném vyhodnocení se uplatňuje delegování pravomocí. Například ředitel školy zodpovídá za realizaci i vyhodnocení ankety v 1. ročnících, hospitace vedením školy s následným sebehodnotícím rozhovorem a jednání s výborem rodičů. Ředitel školy také realizuje sebehodnotící rozhovory s vyučujícími na základě zjištění z dotazníků SCIO Vektor o charakteru výuky. Ředitel a zástupkyně ředitele analyzují přijímací zkoušky, vyhodnocují sebehodnocení nadstandardních pracovních aktivit a provádějí kriteriální hodnocení učitelů vedením školy při navrhování odměn.  Třídní učitelé zodpovídají za realizaci rodičovských schůzek a vzájemnou komunikaci s rodiči formou web notesu, e-mailu či telefonicky.  Dotazník Naše škola měla na starosti zástupkyně ředitele, anketu k Tvorbě Charty proti šikaně a dotazník k evaluaci adaptačního kurzu výchovná poradkyně. U ankety Diskutujte o budoucnosti Přírodovědné ligy se projevil aktivní přístup jejího koordinátora, který byl nejen jejím realizátorem a vyhodnocovatelem, ale i iniciátorem.

Využití SWOT analýzy

V roce 2006, v rámci přípravy školy na tvorbu školního vzdělávacího programu,  provedli na škole SWOT analýzu. „Podnět k vypracování SWOT analýzy v rámci autoevaluace školy vzešel od ředitele P. Matějovského na společném setkání učitelů 5. 6. 2006. Po základním vysvětlení metody a seznámení se  s postupem následovalo cvičné provedení SWOT analýzy ve skupinách. Výsledky byly shrnuty, sepsány na archy balicího papíru a vyvěšené ve sborovně k diskusi a dodatečnému doplnění. Zároveň byly vyhodnoceny nedostatky tohoto cvičení (časové omezení, nerovnoměrně vytvořené skupiny, vynechané některé kroky). Pro další postup prostudovali učitelé RVP ZV (část D, kapitola 10) a na společném setkání 29. 6. 2006 vypracovali SWOT analýzu. Na dalším společném setkání 31. 8. 2006 byli pedagogové seznámení se zpracovanými výsledky SWOT analýzy a byli vyzváni koordinátorkou ŠVP, aby se znovu vyjádřili k jednotlivým výrokům, což dobrovolně učinila zhruba polovina pedagogického sboru.“ (Horalíková, 2006, str. 1, více viz Zpráva ze SWOT analýzy, příloha č. 11) Ze závěrečné školní zprávy k provedené SWOT analýze vyplývá, že údaje získané SWOT analýzou škole usnadnily:

  • formulování výchovných a vzdělávacích strategií školy i prvních školních vzdělávacích programů,
  • počáteční přípravu autoevaluace školy,
  • pochopení, kde se v současné době škola nachází,
  • komunikaci  mezi pedagogickými pracovníky.

Z porovnání výstupu ze SWOT analýzy 2006 (viz ukázka výstupu, příloha č. 12) s aktivitami školy v roce 2010 vyplývá, že škola se snažila a snaží na získaná zjištění skutečně reagovat; například z prvních jedenácti identifikovaných ohrožení škola odstranila či úspěšně minimalizuje nejméně sedm ohrožení. Exemplárním příkladem je míra, do jaké se škole svým aktivním úsilím v grantové činnosti daří získávat nové finanční prostředky a tím bojovat s dalším ohrožením v podobě nedostatku financí. Dalším příkladem je snaha minimalizovat ohrožení školy formou šikany, násilí a vandalismu aktivní prací s Chartou proti šikaně, pravidelnými adaptačními kurzy a prostřednictvím zavedení pomoci starších žáků pedagogické školy žákům mladším. V neposlední řadě také z rozhovorů provedených v roce 2010 vyplývá, že na škole došlo k zlepšení pohledu na ŠVP apod. Podobně je možné nalézt návaznost mezi rozvojem školy v období 2007 – 2010, tj. v období po SWOT analýze, a příležitostmi a silnými stránkami školy a snahou o minimalizaci stránek slabých.

Práce s autoevaluačním portálem  a Google docs.

Z počátku (v roce 2004 – 2006) v podstatě nezávisle na prováděné SWOT analýze 2006  škola usilovala o zřízení autoevaluačního portálu; to dokazuje, že na škole ještě před vznikem povinnosti provádět autoevaluaci začali k jisté formě autoevaluace spontánně a operativně dozrávat. Původním záměrem bylo vytvořit prostředí pro otevřené fórum k vyjádření vlastních názorů, pro diskuse a ankety a místo, kde všichni účastníci mohou najít aktuální informace o dění ve škole. Využívání se však ukázalo jako problematické  a neefektivní i po ekonomické stránce a po zvážení poměru přínosu a nákladů bylo v roce 2008 – 2009 rozhodnuto, že je třeba vytvořit jiné prostředí. Jako mnohem úspěšnější – ze současného pohledu učitelů, žáků i vedení se ukazuje již zmíněný Google docs, který škola od roku 2009/10 využívá k zadávání dotazníků, sběru dat i jejich vyhodnocování (z významnějších jmenujme):

  • Dotazník o kvalitě a možnostech vzdělávání (elektronicky březen 2010, viz příloha č. 13),
  • Dotazníková metoda Kilmann-Saxtonovy kulturní mezery (papírově 2006, elektronicky 2009, viz příloha č. 14),
  • Dotazník pro žáky (2010, viz příloha č.15),
  • Dotazník pro rodiče (2010, viz příloha č. 16),
  • Dotazník pro absolventy (2010, viz příloha č. 17).

Využívání Google docs za účelem dotazníkového hodnocení různých aspektů školy je hodnoceno kladně zejména pro jednoduchý přístup k výsledkům, k jednoduchému oslovení všech žáků školy (prostřednictvím zřízených školních mailových adres), k získání zpětné vazby na vyhlášené ankety, dotazníková šetření apod.

Jediné úskalí, které vyplývá z rozhovorů s vedením školy a koordinátorem ŠVP, je skutečnost, že papírové dotazníky distribuované žákům ve výuce byly zodpovězeny vždy větším počtem respondentů – v elektronické formě je to ponecháno na dobrovolnosti a návratnost se zatím pohybuje kolem 30 % u žáků (květen 2010). Na podzim 2010, při sběru dotazníků pro žáky, absolventy a rodiče byla návratnost však již vyšší (u žákovských dotazníků  37 %, přitom nejvyšší v I. Ročnících 95 %, u rodičovských dotazníků  43 %, u absolventských odpovědělo 80 z oslovených 180, tj. 44 %). Pozitivní hodnocení převažovalo i mezi žáky  a rodiči (negativní pohled vyvěral spíše z osobní preference papírové podoby, a to  pouze v případě  několika rodičů.

Na druhou stranu je třeba poukázat na situaci, kdy rodiče o dotaznících nevědí, nebo o nich vědí pouze z doslechu, ale k žádnému se z neznámého důvodu nedostali (důvodem může být
i nedostatek času či nedostatečný zájem rodičů). Z výpovědí vyplývá, že někteří rodiče mají nízké povědomí o dotaznících. Za zvážení stojí prověření toho, zda rodiče skutečně elektronické dotazníky dostávají do e-mailových schránek apod. „Dotazníky? To bych ani neřekl, že bych zaregistroval. Já myslím, že zpětná vazba je dělaná hlavně díky internetu (Pozn. autorky: webnotes a e-mailová komunikace s vyučujícími) a díky rodičovským schůzkám. Informování se děje více přes žáky – myslím, že je to připravuje na život, jsou do toho vtahováni. Komunikace osobní, prostřednictvím dítěte je lepší. Vím že elektronické dotazníky jsou, ale nikdy jsem je nevyplňoval. Myslím, že jsem žádný nedostal.“ (z výpovědi rodiče - člena školské rady)

Za velmi poučné lze považovat zjištění o potřebě překonat strach v počátcích a pojmenovat faktor strachu, který může na školách působit jako zdroj resistence (odporu) vůči změnám a tedy i vůči autoevaluaci škol. Ředitel hovoří o strachu v souvislosti s prvním využitím Dotazníkové metody Kilmann-Saxtonovy kulturní mezery (viz příloha č. 14), ale ve své podstatě jde o fakt zobecnitelný na práci s jakýmikoliv novými autoevaluačními nástroji.

„Když jsem ten dotazník viděl, tak jsem si říkal, tenhle dotazník bych učitelům nikdy nedal. Asi jsem vztahovačný, hodně se tím trápím. Strach je potřeba překonat.

ředitel školy

„Autoevaluace přinesla strach, jak to dopadne. Člověk si říká, jak to dopadne.

Co s tím?

Nakonec si člověk řekne, dobře, že víme, že se to zhoršilo, budeme řešit proč. Strach byl z toho, co řeknou na kraji, ale když si člověk uvědomí, že to dělá pro sebe, že ví, jak jít dál, tak to tak hrozný, tak špatný není.“ zástupkyně ředitele

Nahoru