Z vyhodnocení všech autoevaluačních nástrojů jasně vyplývá, že se škola potýká zejména s nezájmem ze strany rodičovské veřejnosti. Škola by proto s rodiči velice ráda navázala bližší spolupráci. Bez většího zájmu pořádají pro rodiče besídky, nabízejí možnost účastnit se výuky, rodiče mají možnost se denně ráno od 7.40 do 8.00 hodin a o velké přestávce od 9.40 do 9.55 informovat na prospěch a chování svých dětí.
Příloha č. 24: Stav spolupráce s rodiči
Na základě těchto skutečností se učitelé snaží dětem zajistit společné zážitky i mimo školu. Jsou si vědomi toho, že děti pocházejí většinou z nepodnětných rodin, a tak pro ně pořádají nespočet akcí přímo v rámci výuky – besedy, sportovní akce, přednášky, exkurze, kulturní či výtvarné akce, při nichž spolupracují s různými partnery.
Příloha č. 10: Spolupráce s partnery
Příloha č. 11: Tabulka akcí na školní rok 2010/2011
Příloha č. 12: List pro hodnocení akcí školy učiteli
Organizace spolupracující se školou:
Odbor sociální péče MěÚ
Policie ČR
Městská policie
Pedagogicko- psychologická poradna
Speciálně pedagogické centrum
a další organizace působící v sociální oblasti:
KoCeRo – posláním komunitního centra Romů, o.p.s. je prostřednictvím širokého spektra projektů přispívat k sociální a kulturní spolupráci romského etnika a většinové společnosti.
Středisko výchovné péče pro děti a mládež Spirála (preventivní krizové
centrum)
Účelem organizace je ambulantní, speciálně pedagogická a pedagogicko-psychologická komplexní péče o mládež s
negativními projevy chování, s cílem napomoci úplné adaptaci a integraci takto ohrožených jedinců a skupin. Dále se
podílí na sociální prevenci - preventivní edukační působení. Organizace působí v rámci města a celého okresu.
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež „Bouda“Český Krumlov
Centrum pro pomoc dětem a mládeži, o.p.s. (CPDM, o.p.s.)
Ekocentrum Šípek
Při rozhovorech se zástupci z některých výše uvedených organizací vyplynulo, že se všichni shodují a učitele školy oceňují za jejich práci, za snahu přinést dětem něco jiného než školní prostředí. Vyzdvihovali jejich péči a snahu vymýšlet pro děti stále nové věci a připravovat společně zážitky, zprostředkovávat osvětu.
Příloha č. 25: Vyjádření zástupců uvedených organizací
Projekt Multikulturní prolínání a volný čas
Učitelky 1. stupně chtěly malým dětem dopřát to, co jim v rodinách často chybí. Jen tak se sebrat a jet na výlet, kde si společně něco užijeme, lépe a jinak se poznáme, něco se dozvíme a pak budeme mít na co vzpomínat. A protože se ve třídách mísí různé národnostní kultury, chtěly, aby se děti o těch svých navzájem něco dozvěděly. Přizvaly proto ke spolupráci organizaci KoCeRo a předpokládaly, že jim s programem a tipy pomohou. Projekt byl realizován ve dvou třídenních výjezdech.
Na společnou schůzku, při které byl program plánován, byla pozvána zástupkyně tohoto sdružení. Bohužel očekávání, která paní učitelky měly, se nenaplnily. Zaměstnankyně nebyla schopná poradit s romskými tanci, písněmi, notami (viz výše VHŠ 2010), a tak se učitelky musely spolehnout na vlastní zdroje a nápady. Tím bohužel spolupráce s tímto sdružením skončila.
Cíl 1. části projektu: Poznání rozdílných kultur dětí, které navštěvují jednu školu, vedoucí k vzájemné toleranci a spolupráci.
Personální zajištění: 3 pedagogové + kuchařka (bývalá pedagožka školy)
Účastníci: Pobytu se zúčastnilo 19 dětí 1. stupně a děti ze školy speciální
Místo: Zátoň
Základní škola Český Krumlov, Kaplická 151 podala žádost o grant na projekt Multikulturní prolínání a volný čas. Z dotací na projekty podpory sociálních služeb obdržela od města Český Krumlov 24 000,- Kč.
Výběr z programu (zaměřené na cíl projektu):
- vyprávění o historii romského etnika, zvyky, tradice, písně, tance,
- výroba hudebních nástrojů – ozvučené krabičky,
- zpěv romských písní, tanec,
- četba romských pohádek na dobrou noc,
- nácvik romských a českých písní a tanců,
- hra v lese „ Z pohádky do pohádky“ – zaměřená na přečtené romské pohádky, stavba chýší pro čaroděje,
- vycházka na Čeřín – srovnávání romských a českých výrazů, které děti znaly,
- příprava tradičního cikánského jídla – bramborový guláš k večeři,
- výroba triček Přátelství,
- večeře – společně s hosty,
- táborový oheň plný písní a tanců, kytarový a rytmický doprovod.
Nástroje vyhodnocení projektu: pozorování, rozhovor s organizátory, dotazník pro žáky.
Při návštěvě jsem měla možnost pozorovat, jak děti spolupracují, jak se navzájem od sebe učí. Pozorováním se potvrdil cíl projektu. Dětem byly blíže představeny dvě kultury – romská a česká prostřednictvím písní, tanců a pohádek.
Po skončení jsem si s hlavní organizátorkou celé akce povídala:
Příloha č. 26: Rozhovor s hlavní organizátorkou pobytu v Zátoni
|
Jeden ze zdrojů inspirace pro projekt
A co na to děti?
Pro vyhodnocení pobytu byl také připraven dotazník. Vzhledem k tomu, že tyto děti nejsou schopny dotazník vyplnit samy, odpovědi na otázky zaznamenávaly učitelky, které následně odpovědi vyhodnotily.
Příloha č. 13: Dotazník pro účastníky projektu Zátoň
Druhý pobyt, na který Základní škola Český Krumlov Kaplická obdržela finanční obnos z grantu Multikulturní prolínání a volný čas, se uskutečnil v září 2010 v objektu DDM na Slavkově.
Cíl 2. části projektu: Rozvíjení spolupráce, komunikace a soužití dětí různého věku, zdravotního postižení a etnika se zaměřením na volnočasové a sportovní aktivity.
Personální zajištění: 3 pedagogové + kuchařka (bývalá pedagožka školy)
Účastníci: Pobytu se zúčastnilo 16 dětí 1. stupně a děti ze školy speciální
Místo: Slavkov
Nástroje hodnocení: pozorování, rozhovor s organizátory, dotazník pro žáky.
Vybrané aktivity směřující ke stanovenému cíli:
- výlet do okolních lesů, orientace v terénu, sběr hub a poznávání, hry s využitím lesního porostu,
- společenské hry a zpěv s kytarou, opakování romských písní, které jsme se naučili v Zátoni,
- četba na dobrou noc,
- výroba pohlednic,
- bojová hra Poznej a zapamatuj a hledání pohádkového lízátkového stromu,
- hry na dětském hřišti, přeskoky lana, nácvik hry baseball, hry s obručemi, fotbal a další hry podle výběru dětí,
- překážková dráha,
- noční hra.
Při vlastním pozorování bylo patrné, že takto malé děti si spolu hrají a spolupracují bez předsudků, nevidí rozdíly v původu či zdravotním omezení, rozvíjejí a posouvají své sociální dovednosti.
Hlavní organizátorku jsem opět požádala o krátké hodnocení.
„Hodnocení celého pobytu je velmi pozitivní. Děti prvního stupně jsou velmi vstřícné a ochotné ke spolupráci. Vše dělají s nadšením a rády se zapojí do veškeré činnosti. Výběr dětí za odměnu má velmi pozitivní výsledky a po prvním pobytu se děti na další velmi těšily.
Pro pedagogy je pobyt náročnou záležitostí na přípravu i samotnou organizaci. Je to nepřetržitá celodenní i noční práce. Bez výborné souhry pedagogů se takovýto pobyt dá těžko zorganizovat. Cíl těchto pobytů byl splněn. Děti se učily pomáhat postiženým spolužákům, spolupracovat a komunikovat mezi sebou. Necítí odlišnost etnik jako problém.
I po tomto výjezdu požádaly učitelky děti o vyplnění hodnotícího dotazníku. Tentokrát byly otázky nastaveny tak, aby se na ně dalo odpovídat ANO x NE, ale i přesto učitelky dětem s vyplňováním pomáhaly.
Příloha č. 14: Dotazník k projektu Slavkov
Účastníci 1. části projektu Multikulturní prolínání a volný čas ve vlastně vyrobených tričkách Přátelství
|
„Jeden za všechny, všichni za jednoho“
S výjezdy pro druhostupňové děti nemá škola dobré zkušenosti (přestože v listu hodnocení akcí v nic většina učitelů vidí přínos), především pro vzrůstající agresivitu, nezájem a různé jiné přestupky. Přesto učitelé přemýšlí, jak kolektiv stmelit a i zde se spoléhají na pomoc sociálních partnerů.
A tak dalším projektem, tentokrát ve spolupráci s Ekocentrem Šípek, byl projekt pro žáky 9. ročníku. Ekocentrum nabízí mnoho výukových programů, zaměřených nejen na ekologii a ochranu životního prostředí, ale také programy terénní a tvořivé.
Třídní učitelka 9. třídy si vybrala program s názvem „Jeden za všechny, všichni za jednoho“. Budeme si hrát, ale také povídat a přemýšlet, abychom poznali význam spolupráce. V důsledku není nejlepší směřovat k výhře sám, neohlížet se na ostatní. Zamyslíme se nad věcmi, o kterých běžně nepřemýšlíme, a zkusíme se na ně podívat jinak. – anotace Ekocentra
Cíl projektu: Pomocí aktivit vedoucích ke zlepšení vztahů v kolektivu a spolupráce osvětlit pojmy multikultura, tolerance a rasismus.
Organizátor: Ekocentrum Šípek, třídní učitelka
Účastníci: Žáci 9. ročníku 14 žáků, 7 hochů a 7 dívek.
Místo: škola
„Program připravený někým jiným než mnou jsem vybrala záměrně proto, že jsem chtěla být účastná „zvenku“ a být pouhým pozorovatelem a ne aktérem, “ popisuje svůj záměr třídní učitelka deváťáků. „A vyplatilo se, “ pokračuje, „viděla jsem, jak reagují, jak spolupracují, zkrátka měla jsem příležitost vidět své žáky jinýma očima než v hodinách jako učitelka.“ S lektorkou jsem program částečně upravila tak, aby odpovídal mému stanovenému cíli, tedy aby žáci dokázali pochopit pojmy multikultura, tolerance a rasismus.
Před projektem jsem žákům položila několik otázek.
Příloha č. 15: Dotazník před projektem
Příloha č. 16: Graf před projektem
Průběh projektu:
Projekt se skládal ze dvou částí (1. Jeden za všechny 2. Všichni za jednoho).
Celý projekt si žáci přes počáteční nechuť pochvalovali a vnímali ho pozitivně.
Lektorka s námi hrála různé hry na stmelování kolektivu. Vytvářeli jsme společné výtvarné dílo, přetahovali se provazem s následným vysvětlením názvu celého projektu a další jiné aktivity. Následovala diskuse na téma multikultura, národnosti, odlišnosti .
To bylo také součástí druhé části. Vysvětlení pojmů rasismus, tolerance..., práce s těmito pojmy.
Pojem „jeden za všechny, všichni za jednoho“ chápou jako: držíme při sobě, pomáháme si, postavíme se za kamaráda.
Na stejné otázky jako před projektem žáci odpovídali i po jeho skončení.
Příloha č. 17: Graf po projektu
Vyhodnocení projektu.
Žáci se na začátku projektu velice těžko orientovali v základních pojmech a také projekt zpočátku ignorovali. Neměli zájem zapojit se do různých her a činností, které vyžadují spolupráci. Zlom nastal, když se do projektu vložila diskuze. Žáci byli najednou otevřeni rozhovorům i konfrontacím ohledně barvy pleti, rasismu, tolerance a národností. Velice rychle se zorientovali v pojmech a pochopili, co znamenají. Od začátku projektu a ani jinak ve třídě nikdy nebyl problém s tím, kdo je Róm a kdo bílý (řečeno řečí žáků). Tolerance u tohoto typu problému byla naprosto vysoká (viz č. 7). Napětí nastalo pouze u otázky diskriminace, kterou (ovšem jenom z doslechu) považují za největší problém a rozdíl mezi „většinou a menšinou“.
Rasismus žáci chápali zpočátku jenom jako negativní působení bílých proti Rómům jak v rómské, tak v české části třídy (č. 9).
Pojem národ a národnost před projektem vůbec nechápali a také nedokázali identifikovat jednotlivé rasy a národnosti. Po projektu toto uměli vysvětlit.
Pozitivum celého projektu je hlavně vysvětlení pojmů a orientace v problému rasismu a tolerance. Žáci se začali více zajímat o dění ve třídě a bavit se také o problémech.
Příloha č. 27: Rozhovor s lektorkou Ekocentra Šípek
Z předešlého textu a ukázek vyplývá, že učitelé nad svou prací přemýšlejí, plánují a vyhodnocují ji ku prospěchu dětí tak, aby byly maximálně rozvíjeny dovednosti a schopnosti žáků. Organizace k tomuto využívají při přípravě projektů, s organizátory plánují aktivity tak, aby byly co nejvíce šité na míru jejich žákům a ti z nich následně vytěžili co nejvíce. Vedení školy chce i nadále podporovat spolupráci se sociálními partnery a vést svůj pedagogický sbor k této spolupráci. Nejraději by však byli, kdyby se hlavním sociálním partnerem stali rodiče dětí. V dalším evaluačním období je proto jedním z cílů vytvořit rodičovské dotazníky tak, aby byly pro rodiče srozumitelnější.
Na závěr přikládám dotazník, který vyplňovalo 13 pedagogických pracovníků a jehož cílem bylo zjistit jejich názory na kvalitu spolupráce s nejdůležitějšími externími subjekty v okolí.