Národní ústav odborného vzdělávání
Weilova 1271/6, 102 00, Praha 10 

Plný text tiskové zprávy i s grafy

 TZ_Nezamestnanost_09.doc (67,00 KB)

Tyto informace přináší nejnovější publikace Národního ústavu odborného vzdělávání Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2009. V dubnu 2008, čili před nástupem krize, bylo na úřadech práce registrováno pouze 19 144 absolventů škol a mladistvých, což bylo o 5 936 osob méně než v dubnu 2007. Několik let trvající pokles nezaměstanosti absolventů souvisel s tím, že zaměstnavatelé měli nedostatek kvalifikovaných pracovníků a byli ochotni přijímat i lidi bez praxe. Navíc se stále zvyšoval počet absolventů, kteří nevstupovali na trh práce a pokračovali ve studiu. Tento příznivý vývoj se však náhle změnil s nástupem ekonomické krize. K 30. dubnu 2009 bylo registrováno 26 748 nezaměstnaných absolventů, čili o 7 604 osob více než v dubnu 2008. 
 
V počtech nezaměstnaných absolventů škol lze sledovat pravidelné cyklické výkyvy, způsobené novými vlnami čerstvých absolventů, přičemž nejvíc jich je v září, poté začíná jejich počet obvykle klesat. Základem pro každoroční srovnání jsou proto hodnoty z dubna, kdy je obvykle situace stabilizovaná. Po začátku krize na podzim 2008 však měla křivka opačný trend. Od září pokračoval nárůst, který se zastavil až během dubna. Přitom míra nezaměstnanosti vystoupala nad úroveň hodnot z roku 2007.

Absolventům škol chybí praxe
Vůči ostatním uchazečům o zaměstnání jsou absolventi škol znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem zkušeností. Přestože se v posledních letech před nástupem hospodářské krize jejich situace výrazně zlepšila, byla míra jejich nezaměstnanosti vyšší než celková míra nezaměstnanosti v ekonomice. V letošním roce navíc poprvé nejsou zákonem o zaměstnanosti zařazeni mezi skupinu, které má být věnována zvýšená pozornost při zprostředkovávání zaměstnání. Po novele tohoto zákona mají úřady práce povinnost věnovat zvýšenou péči pouze mladým lidem do 20 let.

Nejvíc vzrostla nezaměstnanost vyučených
Nejnovější zjištění stále potvrzují, že čím vyšší úroveň vzdělání, tím menší nezaměstnanost absolventů škol. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů učebních oborů vzrostla v meziročním srovnání téměř na dvojnásobek – z 6,9 % na 13,4 %,
u absolventů maturitních oborů se míra nezaměstnanosti zvýšila z 5,7 % na 7,8 %
a u vysokoškoláků z 2,5 % na 3,1 %. Tomuto pravidlu se vymykají absolventi gymnázií, jejichž míra nezaměstanosti nepatrně klesla z 2,5 % na 2,4 %. Většina z nich totiž pokračuje ve studiu na vysokých či vyšších odborných školách.
Duben 2009: Počet nezaměstnaných „čerstvých“ absolventů (z posledního škol. roku)
 
U vyučených nalézají nejsnáze uplatnění absolventi technických oborů (elektrotechnických, strojírenských a polygrafických). Mnohem větší problémy mají při hledání místa absolventi oborů textilních, sklářských, potravinářských a zemědělských.

U maturantů zaznamenali nejvyšší míru nezaměstnanosti absolventi oborů ekologických, dřevozpracujících a zemědělských. Absolventi početně silně zastoupených oborů elektrotechnických, zdravotnických a oborů lyceí měli nezaměstnanost průměrnou. Nízká nezaměstnanost byla zjištěna v hornictví, hutnictví a slévárenství a také ve skupinách publicistika, knihovnictví a informatika a pedagogika, učitelství a sociální péče. V minulých letech se mluvilo o nadprodukci absolventů ekonomických maturitních oborů, míra nezaměstnanosti zde ale není vysoká. Novinkou je pouze, že už není podprůměrná, ale přesunula se k průměru.

Míra nezaměstnanosti absolventů vyššího odborného vzdělání se meziročně zvýšila jen nepatrně z 6,0 % na 6,8 % v dubnu 2009. Nejvyšší hodnoty byly zjištěny u zemědělských oborů, u skupiny ekonomických oborů (s velkým počtem absolventů) a ve strojírenství. Nejnižší míru nezaměstnanosti měli absolventi skupiny publicistika, knihovnictví a informatika.

Nezaměstnanost absolventů škol jednotlivých krajů

Nejnižší míru nezaměstnanosti mají absolventi pražských škol a klesla meziročně i letos navzdory ekonomické krizi. V ostatních krajích zvýšení míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů kopírovalo vývoj celkové nezaměstnanosti - nárůst byl poměrně razantní, v řádu přibližně dvou až pěti procentních bodů.

Absolvent by měl být flexibilní a dále se učit

„Příchod ekonomické krize potvrdil, že nelze přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směrovat žáky základních škol do konkrétních oborů podle aktuálních potřeb trhu práce a ekonomické situace,“ říká k současné situaci Ing. Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení analýz potřeb trhu práce NÚOV. Důležité je umožnit žákům studovat obory, o které se sami zajímají a pro něž mají nejlepší předpoklady. Vzdělávací systém by měl produkovat absolventy široce uplatnitelné na trhu práce, flexibilní, samostatné, kteří nejenom ovládají svůj obor, ale mají také komunikační dovednosti, dovedou pracovat s informacemi, s výpočetní technikou, mají jazykové znalosti a jsou ochotni dále se učit.

Konkrétní míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol k 30. dubnu 2009 a  meziroční porovnání lze nalézt na adrese: www.infoabsolvent.cz, v sekci Absolventi a trh práce.

Rádi také zodpovíme Vaše dotazy:

Ing. Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení analýz potřeb trhu práce NÚOV
e-mail: vojtech@nuovcz
Ing. Daniela Chamoutová
e-mail: daniela.chamoutova@nuovcz

Národní ústav odborného vzdělávání
Weilova 1271/6
102 00 Praha 10
tel: 274 022 111